Tento web používá soubory cookie. Dalším používáním webu s tímto souhlasíte.
jméno
heslo
přihlásit
zaregistrujte se
zapomněli jste heslo?
Mimořádně nadané děti
CHIMERA
Vše okolo vzdělávání a výchovy mimořádně nadaných dětí. Hledáme všechny druhy nadání!

Čtěte prosím nástěnku! Jsou tam podstatné informace!

„Mnoho nadaných a talentovaných dětí, jestliže se jim nedostává odpovídající podpory, upadá a nerozvíjí své nadání, které by je mohlo dovést k vědeckým objevům, umělecké tvorbě, umožnilo by jim stát se vůdčími osobnostmi nebo prostě jen šťastnými lidmi, s přiměřenou sebedůvěrou. Ignorováním talentů ztrácí i společnost. Ztrácí tvořivé vůdčí osobnosti ve vědě, umění, politice a získává frustrované odpadlíky ze škol, společnosti, veřejného života a někdy i ze života vůbec.“ (Erica Landau, zakladatelka Institutu pro nadané a talentované děti, Tel Aviv)
Máte k tomu co říct? Vložte se do diskuze.
ZOFI --- 0:34:21 12.12.2015
CHIMERA: s tím mohu jen souhlasit. Muj syn má 18, je velmi nadaný a ničeho, kam chodil a co delal v předškolním věku nelituje, naopak je mi za to velice vděčný...
CHIMERA --- 14:55:54 8.12.2015
DANNY_OCEAN: to posouzení chce odborníka :-D ale samotný fakt, že to holčinu baví, může nadání znamenat (jiné děti v tom věku intelektové zájmy třeba ani nemají). mrkni se na stránky Centra nadání a kontaktuj je. mají zkušenosti i se zcela malými dětmi :-D
Diagnostiku nadání dělají u dětí od 2,5 roku: http://centrumnadani.cz/diagnostika/diagnostika.html

a mmch, škola není pro zvídavé nadané dítě žádná ztráta dětství. je to naopak jeho naplnění :-D jde pak jen o to dobře tu školu vybrat :-D
DANNY_OCEAN --- 9:34:32 8.12.2015
zdravím všechny, mám dceru je jí 2,5 a pozuruji u ní dobré kroky v učení. Sama se naučila abecedu(skrze dětský tablet) a nyní pozná všechny písmenka, umí čísla do 10 česky a anglicky, umí asi 10 barev a teď se ty barvy pomocí youtube učí anglicky. Kouká pořád na nějaká dětská videa na youtube, kde je to všechno anglicky. Zde se naučila ty čísla anglicky. No a teď přemýšlím jestli je to o nějakém vyšším nadání, nebo jestli je to průměrné. Spíš přemýšlím nad tím, že jestli v sobě fakt něco má tak jak ji nejlépe pomoci v tom to všechno nějak přirozeně rozvíjet. Něchtěl bych ji připravit o dětství nějakým strkáním do školy třeba v 5 letech atd... ale nechci to v ní zabít kdyby v ní opravdu něco bylo. Je to takovej rarach, furt něco zkoumá.
CHIMERA --- 8:19:04 17.9.2015
MONELLE: podle fotek jsou to takoví fešáci, že je můžeš dát i k filmu :-D
CHIMERA --- 8:16:05 17.9.2015
MONELLE: aktivisti to myslí dobře, ale nespěchala bych :-D
v klidu si pročti si stránky centrum nadání http://www.centrumnadani.cz/
a případně zajdi (i s dítky) na nějakou jejich akci, omrknout, zda ti přístup vyhovuje.
tam mám zkušenosti, že se na děti nespěchá a pracuje se i s těmi, které jsou na jednu stranu mimořádně nadané, ale na druhou stranu mají nějaký problém - dyslexii, Aspergera, řečové potíže atd.
můžu tě ujistit, že řadové učitelky v MŠ ani na ZŠ mimořádně nadané dítě nepoznají. považují za nadané takové dítě, které všecko umí, s ničím nepotřebuje pomoci, všecko řídí a ve škole má samé jedničky. to je zásadní omyl. já jsem měla u staršího syna štěstí, že zrovna v tu dobu se dělalo na školkách v našem městě (OL) testování pro výběr dětí do nově zřizované třídy pro mimořádně nadané, takže jsem si letáku všimla a šla tam (organizovala to Mensa). Učitelky ve školce naše dítě vůbec nedoporučily, protože je nemehlo. Umělo sice číst a psát už ve 4 letech, ale to paní učky ani nevěděly (dítko není chlubivé). Bohužel si neuměl zavázat tkaničky a tím pádem byl na odpis :-D
do třídy pro mimořádně nadané děti na ZŠ se dostal bez potíží a bez pochybností Mensy i psychologů. Z páté třídy pak přešel na osmiletý gympl (projekt třídy pro nadané je jen na první stupeň).
Dle mého budeš potřebovat poznat víc rodičů s mimořádně nadanými dětmi, abys měla rozhled a sama si vybrala. Pro některé nadané dítě je vhodné, aby šlo do školy v 5 letech, pro jiné v 7. To se nedá paušalizovat. V Praze máš neskonale více možností, tak jen si tam zajdi, omrknout a seznámit se :-D
MONELLE --- 21:44:15 16.9.2015
???: děkuji za uklidnění :)
MONELLE --- 21:43:21 16.9.2015
??? --- 21:28:37 16.9.2015
MONELLE: Stačí; bez sociální inteligence z nich budou chudáci, a intelektuálně jim nic neuteče.
MONELLE --- 21:18:36 16.9.2015
Nevím, jak se obecně k tomuto popisu "nadané dítě" postavit a jsem trochu tlačena se k tomu postavit :)
Mám dvě děti (a další v břiše).

Dcera má řečovou dysfázii, chodila do mateřské školy pro vady řeči, kde s ní udělali zázraky a téměř na ni ta vada není už znát (v 3,5 letech nerozuměla ani ahoj, máma, natož aby cokoliv řekla), nyní v čerstvých 6 letech navštěvuje 0. ročník ZŠ (že zvládne normální ZŠ jsem se dozvěděla letos v květnu od psycholožky a logopedky) - hl. trvající problém je sluchová paměť. Ale v 4 letech, aniž bych ji já cokoliv učila, jednu sobotu ráno popsala celou A4 větama. Byla jsem samozřejmě v šoku a kontaktovala učitelky, jestli ji to někdo učí, a prý jediná ona ve školce má takový zájem se furt učit a požaduje úkoly, takže od té doby (tiskace) píše. A teď v té přípravné třídě MŠ učitelka říká, že je výrazně napřed před svými vrstevníky v zralosti, že je hodně zvídavá a chytrá, a na všechno jde až moc vědecky. Mám ji dávat doma co nejvíc oraz, at nedělá úkoly - ona je ale furt po mně požaduje. Kroužky má jen pohybové.

Syn. Od 2 let v předškolácích a daleko bystřejší a zralejší než jeho sestra, nesmírně uvědomělý a sám dobře vyhodnocující i sociální situace (např. od roka a půl se sám vždy pokáral když zlobil - nemohla jsem ho najít poté co něco neuposlechl, ale pak jsem věděla že je na záchodě v rohu čučící do zdi, a v úplné pohodě mi tehdy sdělil, že ví že zlobil a že chce se vrátit až zvládne nezlobit - jsem ho ještě ani nestihla nějakému takovému způsobu řešení situace naučit, dělal to i ve školce, hodně pomáhá dětem - to teda obě děti jsou lidumilové) V roce a půl také vymyslel systém kabelů spojující houpajícího koně a klávesnice ("Samík píše - koník slyší"), ale hlavně má nesmírný cit a vášeň pro hudbu. Skládá básničky a písničky (ted mu je 3,5), mění písmena v slovech aby zněly jiným významem - to dávno, a když jsem se ho v 2 letech ptala, proč chce hrát zrovna na housle, tak jeho odpoved byla "protože když pláče les, tak to hrajou housle" - řídila jsem a ještě byla z něj paf. Dnes už jsem zvyklá, trochu... když mi před měsícem začal zpívat Edith Piaf ve francouzštině Rien de rien, tak jsem se zas lekla :) bude ted chodit do školky zaměřené na hudbu a zpívání a učitele houslí máme domluveného na trochu pozdnější věk.

Byla jsem kontaktovaná jednou známou, co vede nějaké sdružení pro nadané děti, s přívalem rad a doporučení, a jak má malej jít co nejdřív do školy, že ten její chodí už od 4 let, poté co získala od ministra povolení a že se tyhle děti mohou spolu družit, že jsou přeci jen jiné a v běžném kolektivu nezapadnou atd. WTF? - moje děti možná něčím nadané budou, ale společensky jsou zcela in a naopak spíš bývají kingy všech kolektivů, sebevědomí, nestydí se kým jsou, v pohodě, sportovně velmi zdatní a nejradši ze všeho si hrají v naší (slepé) ulici v partě. Nechce se mi jim nastavovat něco jinak, než mají ostatní děti, rozvoj talentů samozřejmě ano, ale myslím, že do školy může syn až v 6 letech, on se nenudí když má dělat něco co umí, ani dcera. Nevím, proč bych je měla někam vyčlenovat a scházet se s matkama nadaných dětí a posílat děti na tábor s jinými génii, z nichž možná polovina má sociální problém a proto jsou asi tlačeni k takové fomě družení. Ona matka mi říkala, že se také scházejí s matkami autistů a těmi dětmi, že mají přeci jen něco společného. No vůbec jsem se necítila v tomhle teda dobře.

A další aspekt - v naší rodině byl zřejmě nadaný každý, snad všichni mají četné akademické tituly až do 18.stol, pradědové armádní generálové, děda I. děkan a profesor, děda II. prezident akademie věd po většinu svého života a vynálezce (ne z ČR), učila jsem se ve škole o malířích i spisovatelích z mé rodiny, u nás je asi toto standard a všichni vychodili obyčejné základní a gymnaziální školy, tak co šašit..?

Ale zůstala jsem trochu pohnuta z toho "útoku" oné aktivistky, že s tím musím něco dělat. Fakt musím? Nestačí rozvoj kroužkama, školama, domácí péčí?