Tento web používá soubory cookie. Dalším používáním webu s tímto souhlasíte.
jméno
heslo
přihlásit
zaregistrujte se
zapomněli jste heslo?
naše hraní
BARBARDUCHA
Máte k tomu co říct? Vložte se do diskuze.
BARBARDUCHA --- 12:19:24 19.4.2013
V posedlosti trhat hlavy,
z neznalosti si tu lhát,
promění se lidé v hady
budou se jen tiše bát.

Uzavřeni tíhou strachu,
bojí se ven pohlédnout,
vzpřít se tu svému krachu
v krajinu se rozběhnout.

V bytí si jen najít krásu
splynout s proudem volně téct,
oběvit i sílu hladu,
vidět kytky krásně kvést.

Pomalu v tom rozjaření
najít svůj klid potají,
vylést z kukly za jitření,
k radosti se přidají.

Zasvítí jim zase očka
jako ve tmě černoucí.
Když tu sedí plachá kočka,
na svou kořist čekací.

Myši v boji né tak rovném,
co tu říci jiného,
vymýšlejí, jak ven po svém
už zavřeli vinného.

Provinil se pouze sebou
"prej byl jinej" kdo pak ví?
Strašně ho tu nohy zebou,
v chladu se dřív unaví.

Večer ruce v klíně leží,
nemohou se pohnouti,
netuší to, oč tu běží,
pořád dále tonouti.

V závěru té parodie
učit děti jak jen jít?
Skladatel si ruce myje
z peněz může klidně žít.

A co naše milá lůza
žije, či už rač šla spát?
Kouká z ní ta sešlá můza
umělci se jen moct dát.

tvorbou býti okouzlena,
rukám dát ten pravý cit,
tomu je jen zavazána
mít zas to proč tu žít.
R0C3S3K --- 10:32:53 6.4.2013
zase to tu zije, parada
BARBARDUCHA --- 11:25:11 4.4.2013
Já jsem ta špína,
já jsem váš strach.
Bojíš se hodně?
Budu i vrah Ha........
Zabiju tě rychle
či mučit tě budu.
Čumíš jak krychle,
zbavim tě studu.
Jenom se neboj Mymy moje
s velikou láskou tě ponořím
i do hromady hnoje.
BARBARDUCHA --- 11:19:15 4.4.2013
V mžiku ti roztají
maličké touhy.
Myslíš že prohrají,
den je tak dlouhý.
Možná i potají
sny se mi zdají,
je to tak volný let.
Kdo mi v něm brání?
Ti co ve strachu
chápou se síly.
Nemají potuchu,
že mysl se mýlí.
BARBARDUCHA --- 11:15:05 4.4.2013
Hořim jak pochoděň, pak zase zhasnu
je to jak povodeň, uplně planu.
Míhá se noc a den. Už cítím zimu.
Prostor se komíhá a tiše zvoní,
ten kdo to nevnímá jen boha prosí,
málo ho zajímá že dřevo k lesu nosí.
Je to jak lavina, jak v barevném snu.
Cítíš se nevina? Jen tiše žasnu.
Vesmír se kolíbá, okamžik voní.......
BARBARDUCHA --- 10:41:18 4.4.2013