Tento web používá soubory cookie. Dalším používáním webu s tímto souhlasíte.
jméno
heslo
přihlásit
zaregistrujte se
zapomněli jste heslo?
RADOST - mějte rádi dost :)
KULHY
Máte k tomu co říct? Vložte se do diskuze.
CHAROKEE --- 0:05:57 21.5.2013
BYDK: V ničem a mít rád! :-) Každýho obejmout, mám v sobě pár vínek a objímala bych jak divá :-D Škoda, že mi to tak dobře nejde i bez nich... ale to se časem poddá :-)
Vždyť tolik krásnejch věcí a lidí je nasvětě!
BYDK --- 12:24:13 20.5.2013
CHAROKEE: Clovece, mam z toho usmev na tvari :) Budu se toho drzet. V nicem se dlouho nestrachat. :)
CHAROKEE --- 22:21:38 19.5.2013
BYDK: ...hlavní myslím je, v ničem se moc dlouho neštrachat. Protože aspoň z vlastní zkušenosti můžu říct, že to nakonec přinese smutek, zklamání, podivné pokoutné hypotézy, které stejně nic neříkají o realitě, pokroucené zkratky atp. Důležitá je intuice, jak se v té dané věcí cítíme. Pak ztrácí význam i to, jak to ten druhý myslel:-) Hlavní je se vyznat ve svých vlastních emocích

...A tak zřejmě mluvíme o tom samém :-)
BYDK --- 11:44:29 7.5.2013
CHAROKEE: Me to prijde docela ukecane tedy. :) Pozitivni emoce = otevirani se svetu -svetlu. Negativni = napr. uzavirani se do sebe - temnota.

Jinac emoce se daji dobre pozorovat po poziti houbicek. Svet se Vam otevre a najednou jste plny emoci. Radosti, zabavy a noveho pohledu. A kdyz neco psychicky nedate, tak se zavrete a emoce ktere drzite v sobe Vas zacnou zrirat a pusobit jako negativni. Emoce je proud. Emoce je smer. Emoce ma tolik podob kolik existuje cest. Emoce ukazuje cestu - je tunelem. A pokud se ji branite nebo ji nedokazete ridit, pak ji pocitite jako negativni.
Casem i negativni emoce budete shopni uvitat, protoze jsou zvestovatelem dalsiho sdeleni pro Vas samotne. Emoci je tolikero. Deti jich projevuji nejvice. Ruzne niance radosti, smichu a prozitku. :) Nakonec i touha je jednou z nich. :)

Mimo jine vse Vam prinasi to, co jste schopni si z toho odnest. ;)
CHAROKEE --- 0:09:48 7.5.2013
OBCANKAA: Líbí se mi jak je to jasný a věcný. Tak by to mělo být. Na co milion slov o tom, jak na to když jich stačí pár! :-)
OBCANKAA --- 0:08:03 7.5.2013
Přínos pozitivních emocí

Přínos pozitivních emocí shrnula Barbara L. Fredericksonová do teorie ,,rozšiř a buduj“ (boarden-and-build theory), tato teorie říká, že pozitivní emoce rozšiřují náš repertoár myšlení a činností a vytvářejí trvalé osobní zdroje sil. Například když si děti hrají, jejich radost ze hry je vede k tomu, aby si hráli s dalšími dětmi, tak navazují další a další sociální kontakty. Nebo když děti objevují nové věci, radost z poznání je popohání k dalšímu objevování. Dále zažíváme radost, když se stýkáme s lidmi, kteří jsou na nás hodní a chovají se laskavě, tak se může rodit přátelství až láska, a to nám mění zase chování (Fredericson, Joiner, 2002).
,,Lze říci, že díky zážitkům a zkušenostem s pozitivními emocemi se lidé mění, transformují. Stávají se tvořivějšími, kreativnějšími, více toho vědí, jsou nezdolnější, rozvíjí se jejich sociální aktivita a stávají se zdravějšími jedinci.“ (Fredericson, Joiner, 2002, s. 123). Opačné působení můžeme vidět u negativních emocí, které nám naopak zorné pole zužují, odčerpávají nám energii atd.
Tato teorie je podpořena několika výzkumy jeden z nich prováděl Isen se svým týmem. Zjistil, že lidé v pozitivním emocionálním rozpoložením vykazují neobvyklé znaky, jejich myšlení je tvořivější, flexibilnější, méně strnulé a přístupnější novým podnětům. Můžeme tudíž říci, že pozitivní emoce rozšiřují naše myšlení. (Křivohlavý, 2010).
Další experiment podporující rozšířené myšlení jako následek prožívání pozitivních emocí byl proveden Fredericksonovou a Braniganovou. Nejprve svým pokusným osobám promítly film, který je vzrušil. Jednalo se o film, který vzbuzoval obavy, strach, až zlost a vztek. Po tomto emocionálním vzrušení byly pokusné osoby rozděleny do tří skupin. První skupině promítly film s pozitivní tematikou, druhé film s negativní tematikou, třetí emocionálně neutrální film. Poté se soustředily na měření rozsahu myšlenkové, kreativní činnosti. Prováděli to tak, že po promítnutí druhého filmu požádaly pokusné osoby, aby se odpoutaly od věcného obsahu toho, co viděly ve filmu, a aby napsaly několik různých myšlenek, které je napadnou. Požádaly pokusné osoby, aby se vžily do emocí, kreé při druhém filmu prožívaly, a aby uvedly, co největší počet námětů, co by teď rády dělaly. Z výsledků je zřejmé, že nevětší počet námětů bylo zaznamenáno ve skupinách, které ve druhém filmu prožívaly radost a spokojenost. Naopak skupina, která viděla film s negativní tematikou, měla nejméně námětů. Výsledky potvrdily hypotézu, že pozitivní emoce rozšiřují tvořivou myšlenkovou aktivitu (Frederickson, Branigan, 2001).
Dále se prováděl výzkum, který se zaměřoval na to, zda pozitivní emoce budují zdroje naší mentální síly. Experiment se zaměřoval na nezdolnost (resiliency). Byla měřena pomocí Moonsova dotazníku CRI (Coping Response Inventory-Inventář způsobů zvládání). Pokud pokusné osoby odpovídaly na otázky typu ,,Od problému nejprve odstoupím a podívám se na něj v širším úhlu souvislostí.“, kladně, byly autorkami experimentu označeny jako ,,lidé se širokým myšlenkovým záběrem zvládání problémů“ (broad-minded coping). Tento způsob strategie je chápán jako rys kladného zvládání problémů, neboli jeden z mentálních zdrojů energie. Z výsledků se potvrdilo, že lidé po prožití pozitivní emoce mají širší repertoár zvládání problémů než ti, kteří prožili negativní emoci. Při tomto experimentu se také objevil tzv. spirálový efekt u pozitivních emocí, neboli pokud zažijeme pozitivní emoci, tak potom řešíme problémy lépe a potom, co je vyřešíme, prožíváme díky tomu opět pozitivní emoce, tento efekt se u negativních emocí nepotvrdil (Fredericson, Joiner, 2002).
,,Pozitivní emoce můžeme spojovat se zvyšováním fyzických, intelektuálních a sociálních zdrojů. [...] Pozitivní emoce budují trvalé osobní zdroje...zvyšují pohodu (well-beeing – celkový dobrý stav člověka), mohou se skládat a sčítat (akumulovat)...a mohou zdokonalovat jeho schopnosti zvládání problémů a tím budovat jeho nezdolnost (resilienci).“ (Fredericson, Joiner, 2002, s. 126).
Další pozitivní působení kladných emocí zkoumala opět Federicksonová, konkrétně zjišťovala, jaký vliv mají pozitivní emoce na člověka, který zažil situaci vyvolávající negativní emoce. Z výsledků se zjistilo, že pozitivní emoce odstraňují nežádoucí fyzické projevy negativních emocí - především zrychlenou činnost srdce atd. (Fredericson, Joiner, 2002).
Pozitivní vliv časté radosti či smíchu na fyzické i psychické zdraví je v dnešní době již nesporný. Proto se můžeme ptát, jak si příjemné emoce vlastně vyvolat. Jedna z možností je využít k tomu představivost. V tomto ohledu si můžeme napomoci televizí, například při sledování komedie, tak můžeme prožít osvěžující pocity radosti. Dalším známým jevem, je to, že se emoce v davu či ve skupině zesilují a navzájem přenášejí, takže pokud se budeme vyskytovat ve skupinách se sklonem k radosti, je velmi pravděpodobné že ji také prožijeme (Hoskovec, 2002).
OBCANKAA --- 0:03:31 7.5.2013
Jak si zlepšit náladu?

Watson na základě svého bádání shrnul rady, jak pozitivně ovlivňovat svoji náladu do tří bodů.
První bod ,,Dělej, spíše než uvažuj“ mluví o tom, že samotná činnost, ať už jakákoli člověku zlepší náladu. Jedná se především o činnosti jako je práce na zahradě, pořádání výletů pro děti, dobrovolná pečovatelská činnost atd.
Druhý bod ,,Cesta je prvořadě důležitá - i když se k cíli třeba nedostaneme“ zdůrazňuje fakt, že pro vznik pozitivních emocí jako je radost, nadšení atd. je klíčová právě ona cesta k vytyčenému cíli, ne nutně jeho dosažení. Watson klade důraz na to, aby se člověk snažil intenzivně radostně prožívat každý bod cesty. Psychologové v této souvislosti hovoří o termínu ,,vystřelení k cíli“, obrazně symbolizující vystřelení šípů na cíl. Právě toto smysluplné a systematické dosahování cíle nám navozuje pocit radosti.
Třetí bod s názvem ,,Hlubší poznávání role emocí a přediva jejich vztahů v našem životě“ naznačuje, že pro nastolení pozitivních nálad bychom měli nejprve poznat dynamiku našich vlastních emocí neboli uvědomit si střídání našich nálad a zároveň se je snažit i do nějaké míry prostě i jen akceptovat. Pokud jsme unaveni, měli bychom si odpočinout a neměli bychom vnímat naši momentální nečinnost negativně. V souvislosti s tím autor zdůrazňuje klíčovou roli dostatku spánku, který je pro pozitivní nastavení nezbytný (Watson, 2002)
BYDK --- 17:17:57 15.2.2013
ATOMINATOR: Ten obrazek dava. :)
CHAROKEE --- 23:19:20 7.2.2013
Bohužel :-(