Tento web používá soubory cookie. Dalším používáním webu s tímto souhlasíte.
jméno
heslo
přihlásit
zaregistrujte se
zapomněli jste heslo?
Co je to člověk? - Mnoho definic, které jsou nanic?
DALIBOR
Již tolikrát se před námi ptali jiní a stále nevíme...třeba zrovna Váš příspěvěk nám dá odpověď :) Pište cokoliv Vás napadne, cokoliv jste slyšeli, cokoliv jste četli. Diskuze vítána, jen by asi neměla převažovat nad samotnými definicemi. Pokud to půjde, uvádějte, prosím, u citátů jejich autory. Nemusíte se omezovat pouze na slovo člověk, jsme nejenom lidé, ale i lidstvo - bohužel...
...
[http://4zs.cheb.indos.cz/e-learning/dejepis/pravek/starsdobakamen/obrazky/clovekrozum.jpg]
Máte k tomu co říct? Vložte se do diskuze.
DEVANANDA --- 12:42:02 2.4.2016
MORIANDR: Člověk je součinou veličinou interakce mezi jednotlivými lidmi a vnímaným světem v čase a prostoru.
Pokud by tento proces byl přerušen, bez ohledu na rození dalších fyzických těl našeho druhu, přestal by existovat.
Bez ohledu na různá náboženství jsme skutečně jeden a zároveň mnoho. Jsme bozi a jsme legie. Člověk je sen .)
Lžička tu není...

Souhlas naprosto, člověk je sen a bůh je také jen sen jediná realita a skunečnost je ten kdo sní a ten je jen jeden a samojediný, ale jek ho chcete toho snícího tedy nazvat, člověkam ? Bohem ? A je tedy nějaký rozdíl mezi Človekem a Bohem ? Rozdíl není žádný a pkud bychom toho snícího chtěli nazvat Bohem tak pro něho mezi člověkem a Bohem tedy jím samím a snícíém žádný rozdíl není a jen z úrovně člověka je vnímán rozdíl a to také i pro to že snící, tedy bůh nemá žádný smysl a účel a ve vztahu k něčemu jinému je naproto k ničemu. Jenže Lidské ego chce být za každou cenu důležité ma tak nechce takového boha a chce mít boha na piedestalu a veledůležitého a proto Kristus i Buddha museli mít královský původ a Kristus neposkrvněné početí a budha i Kristus museli konat zázraky a aby to mělo ego opravdu sichr tak kristus musel být ještě pro ego ukřižován :-)
DEVANANDA --- 12:28:37 2.4.2016
GAF: Krásné tvůj příspěvek z 5.2. tohle považuji za opravdu nádhernou a dost přesnou definici absolutna - dík
DEVANANDA --- 12:22:52 2.4.2016
Dalo by se také říci, že člověk je zrcadlo, které se dívá samo na sebe.

Pokud by vám nevadilo trochu mystického žargonu a poněkud obsáhlejší text. Pokusím se to vysvětlit jen s potvrzením, že i úhel pohledu MORIANDRA je myslím si správně. Tedy:

Stala se mi krásná respektive příznačná příhoda, která mi jen potvrdila že vše je velmi relativní a zároveň zcela dokonalé. Poslední dobou jsem nějak nechápal proč křesťané hledají a potřebují spásu a proč k tomu potřebují výru a tak jsem si jen potvrdil, že vše je opravdu tak jak má být a že život je jak ho lidé znají jen pohyb jen z různých bodů nebo úrovní, protože body jsou lepší označení, ale nejde o prostor i když tento pohyb vytváří prostor a tedy oddělené body, vím je to kostrbaté, ale všichni džnáníni s tímhle mají problém. Tedy lze říci, že je to z hlediska Budhismu tathagáta (Neustálé přicházení a odcházení), ale je je to opravdu pohyb a to vždy z různých bodů a míst do bodu jednoho a tím je budhistická nirvána, nebo křesťanské Království boží a je jedno jak to kdo chce nazvat jen málo kdo kdo to zkloňuje ovšem opravdu ví o čem to ve skutečnosti je. Ale je zde iluze bez níž by nebyla možná hra, hra kterou bůh vytvořil, ale nehraje ji a hra kterou bůh zároveň vytvořil a hraje ji. Je v tom jen zdánlivý rozpor a těžko je to chápáno pokud nemáte nadhled poznání. Ovšem je to také o iluzi a v to v tom smyslu pohybu protože lidé si myslí, že se pohybují v prostoru, ale ve skutečnosti se prostor pohybuje i kolem nich a jsou částečně bez pohybu, jenže právě s tím svým nepohybem mají většinou lidé problém a nazývají ho smrtí, která je pro ně i smrtím vědomí a tak se nepohybu bojí jako čert kříže, ale vědomí je nesmrtelné a umírá jen složka vědomí, která je o touhách, přáních a závislostech, Pro lidi jsou jejich tužby, přání a závislosti životní potřebou a myslí si že bez nich být nemohou existovat, ale ve skutečnosti nic z toho nepotřebují a především jen tyto jejich závislosti, touhy, potřeby a přání je uvrhují do samsáry, neboli křesťanského slzavého údolí a lidé z toho nevidí cestu ven a ani si pomoc nemohou, protože oni nejsou tím kdo jedná a kdo rozhoduje a jsou jen nástrojem tohoto, ale nějak jim to vadí, protože se to neshoduje s iluzí svobodné vůle a s jejich přáními, touhami a potřebami. Lidé tak tedy hlavně svými touhami a přáními vytváří svůj pohyb, který nazývají také osudem, nebo karmou. Ale lidé většinou nechápou, že se mohou ve svém pohybu zastavit a hýbat se nepohybem. Myslel jsem si také, že mezi budhovstvím a lidským vědomím mysli neprobuzené, tedy nerozšířené je veliký rozdíl a že je to náhlá a zcela převratná událost, ale ve skutečnosti ten rozdíl je jen nepatrný a maličký. Myslel jsem si tedy také, že probuzení je náhlá a převratná událost, ale ani tak tomu není je to jen pozvolný proces, který z hlediska chápání nižšího vědomí musí ukončit vědomí vyšší, a z vyšší úrovně je to proces, který nikdy nebyl a je v tom opět rozpor a nižší vědomí to nemůže vnímat jinak jink a křesťané to nazývají spásou (spasením, nebo vykoupením), ale vyšší vědomí probuzeného chápe o čem to je a jak to je, protože probuzení je přerod z nástroje do jednoty nástroje a mistrovské ruky, která jím vládne. Dá se to také nazvat tak, že neprobuzená mysl se dívá do zrcadla sebe sama a nechce tam spatřit svou statickou podobu, tak ji prostě nevidí a brání si tedy ji spatřit. Pohled lidské mysli do zrcadle sebe sama je tedy většinou omezený a tedy nerozšířený, ale jen proto že, lidská mysl se bojí náhledu celého. Když si lidská mysl dovolí sama sobě pohlédnout na sebe jako na celek spatří tam obraz dokonalosti, krásy a nepohybu v pohybu, ale pokud se dívá jen na část sebe a není svým strachem a nechápavostí schopna vnímat obraz celý spatřuje tam jen pokřivení a nedokonalost , případně i útok a ohrožení a tak chce jen za každou cenu měnit tento obraz sebe sama v zrcadle sebe sama, ale není s to pochopit, že problém, není v odrazu zrcadla, ale v tom, kdo se na zrcadlo dívá.
DEVANANDA --- 22:41:12 20.3.2016
OK veselé, tedy GAFE ten poslední příspěvek to je přesné, ale řekni mi jen co jiného než že to že to žádný smysl nemá by jsi chtěl a co jiného by bylo logické a vysvětlitelné :-) ? Člověk opravdu dalo by se říci není nic jiného, než nelogický nesmysl ve zcela smysluplné a naprosto dokonalé logice. Tedy pokud někdo chce nějakou definici k jejímuž duchaplnému znění se hlásím sám za sebe.
No a MORIANDR také myslím dost přesné jen trochu dlouhé a to jak říká"
"Člověk je součinou veličinou interakce mezi jednotlivými lidmi a vnímaným světem v čase a prostoru.
Pokud by tento proces byl přerušen, bez ohledu na rození dalších fyzických těl našeho druhu, přestal by existovat." To sice si myslím, žýe plaí ale lze to i obrátit a v tomto případě by to myslím bylo pravdě o člověku blíž.
MORIANDR --- 22:00:05 21.7.2014
Nejprve bych si to vyřídil s tělem. Pokud chci existovat ve formě
přítomné entity a ne jen jako vzpomínka či idea, která dále ovlivňuje realitu i po
zániku schopnosti se projevovat a vnímat vlastní existenci (rozuměj zhebne) tak
se bez něj neobejdu (zatím). Moje tělo je organismus, který vznikal po tisíciletí
evolučních procesů. Ve kterém bodě získal schopnost uvědomovat si sám sebe na
takové úrovni, aby byl schopen abstraktně uvažovat není pro definici důležité.
Jestli k tomu dal popud bůh, mimozemšťani, nebo pra-existence vesmíru není pro
definici důležité. Dle mého názoru se nejednalo o bod, ale o velice rozvláčný
proces, ve kterém (stejně jako v biologické evoluci) následek umocňoval příčinu.
Velice hrubý příklad. Pračlověk (opice?) Franta se naučil rozeznávat co je
příjemné a rozhodl se, že chce, aby mu bylo příjemně i zítra. Začíná plánovat v
čase. Rozlišuje existenci svého vnitřního a okolního světa. Komunikuje!!! Předává
nápady a myšlenky v zatím primitivní formě. Umí už "mluvit", komunikuje zvuky,
ale ty jsou omezeny né ani tak slovníkem, jako jeho vnitřím vesmírem. Myslím si
že, komunikace je kritickým bodem, protože umožnila masový exponencionální
rozvoj vnímání existence. Franta se naučil počítat, pak to naučil Pepu, ten zas
Ondru. Ti tři to naučili svoje děti a jedno z nich vymyslelo násobení. Bum!
najednou celá komunita umí násobit a to ovlivňuje jejich vnímání světa. Ondra vyrobí buben a všichni pak vesele bubnují. Jde o to, že jakákoliv informace či jen abstraktní idea se šíří celým
systémem, pokud není umělě učiněno jinak. Co se snažím neohrabaně naznačit.
Podle mě je člověk úkaz, který do dnešního bodu vznikal neustálou interakcí mezi
projevujícím se egem, okolím a okolními egy. Fyzicky Neexistuje! Je to Software :)

Tento Software se sice předává dál mezi členy druhu homo sappiens, ale tento
fakt není důležitý. Pouze v bodě kdy jsou naše (vážně naše?) biologické reflexy a
pudy v interakci (contra-akci) s naším vnitřním myšlením. To lze ovšem překonat.
Od jednoduších věcí, jako je vydržet s čůráním na toaletu až po ty více "lidské"
složitější paradoxy. A ty sou vážně šílené. Přes nespornou schopnost každého z
nás určit své JÁ, říct JÁ jsem JÁ chci, tato schopnost není dána sama o sobě mou
pohou existencí. Bez okolního světa a lidí, bez interakce s nimi toto sebe určení není možné. Vemte novorozeně dnešního člověka a vložte ho do prostoru, kde mu smysly nebudou přinášet žádné informace. V tom dítěti člověk nikdy nevznikne.
On se tam nemá jak dostat!

A Chaos vládne. Proč má jeden rád červenou a druhý modrou? Na jeden input různé jednotky dávají různý output. Někdo si tohle čte a totálně s tím nesouhlasí, někdo souhlasí, někdo poupravuje. Naše individualita vzniká ale zase jen díky informacím, které získáváme z okolí. Mám duši? Něco co mě předem určuje? Pochybuji :op. Nejdřív tu muselo být hovno, aby mi mohlo smrdět, ale zase tu musím být já abych ho udělal smrdícím. Někdo poslouchá určitou muziku, protože Dejv říká, že je dobrá. Tojka co? Někdo poslouchá určitou muziku, protože vybrace které z ní dostává ho přivádějí do exstáze, prostě se mu libí. Už neví, že se mu libí proto, že na něj ve třech letech zaštěkal pes, posral se z toho a když ho tatínek utěšoval tak u toho poslouhal čtveroroční období. Tojka co? Díky chaosu se systém neustále zdokonaluje a inklinuje k řádu.
Pardon už se vyvalím finálně.

Člověk je součinou veličinou interakce mezi jednotlivými lidmi a vnímaným světem v čase a prostoru.
Pokud by tento proces byl přerušen, bez ohledu na rození dalších fyzických těl našeho druhu, přestal by existovat.
Bez ohledu na různá náboženství jsme skutečně jeden a zároveň mnoho. Jsme bozi a jsme legie. Člověk je sen .)
Lžička tu není...
XL1 --- 21:15:24 18.4.2013
Josef Zezulka - BYTÍ - životní filosofie (online kniha)
http://www.dub.cz/kniha.php?lang=CZ&strana=58
IKARI --- 11:41:03 6.2.2012
GAF: Jsem asi moc technicky zalozeny clovek abych tohle pochopil :)
GAF --- 15:43:00 5.2.2012
Představivost je velmi pravděpodobně nekonečná a proto je v ní možné cokoliv. Je-li někde možné cokoliv, je zřejmé, že tedy i člověk může být cokoliv. A jelikož je tedy, jak jsem předeslal, velice pravděpodobné, že člověk je cokoliv, je bude jisté, že člověk je i zároveň všechno. Jakmile je jednou člověk všechno a cokoliv může být definovaný i tím, že je nanic. Ale mezi námi, vybral bych si něco lepšího.
DALIBOR --- 23:54:36 12.12.2011
IKARI: wow, to tu ještě nebylo :)
IKARI --- 16:59:03 12.12.2011
K čertu s evolucí nebo velkým třeskem. Svět vnikl okamžikem mého zrozeni a je tu jen pro mě. Nic takového jako lidstvo neexistuje - existuji jen já a zbytek jsou kulisy, které tu jsou, abych se nenudil. Co jsem já? Bůh.

=>naprosto úžasnej a bezkonkurenční postoj k životu - není nad trochu sebestřednosti :)