Tento web používá soubory cookie. Dalším používáním webu s tímto souhlasíte.
jméno
heslo
přihlásit
zaregistrujte se
zapomněli jste heslo?
zajimava soudni rozhodnuti
KASUMI
pro debaty o pripadnych rozsudcich, ktere nebudou striktne odborne, prosim smerujte sve prispevky sem: [ Právnická tlachárna - diskuse (nejen) pro právníky stran judikátů, zákonů, jejich návrhů a právních názorů vůbec ]
Máte k tomu co říct? Vložte se do diskuze.
GHOSTSTALKER --- 18:02:41 20.3.2015
Tohle tu nejak uniklo:

11.03.2015 20:33
Na dnešním neveřejném zasedání občanskoprávního a obchodního kolegia bylo mj. rozhodnuto o publikaci usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 11. 2014, sp. zn. 29 Cdo 3919/2014 do Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek s následující právní větou:

"Plná moc udělená k právnímu jednání, pro které zákon vyžaduje formu notářského zápisu o právním jednání (§ 441 odst. 2 in fine o. z.), není neplatná pro nedostatek formy vyžadované zákonem, není-li pochyb o tom, kdo (která osoba) plnou moc udělil. Plná moc k založení obchodní korporace je právním jednáním týkajícím se založení obchodní korporace ve smyslu § 6 odst. 1 zákona č. 90/2012 Sb."

Znamená to tedy, že převážná část členů občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu se ztotožňuje s právním názorem vyjádřeným v uvedeném rozhodnutí, resp. (naopak) jen nepatrná část členů tohoto kolegia má na řešení uvedené právní otázky odlišný právní názor. Toto rozhodnutí, které bude v dohledné době publikováno ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, musejí soudy při své rozhodovací činnosti reflektovat. Jak dnes zaznělo na kolegiu, tím se také otevírá prostor pro odbornou veřejnost analyzovat uvedené rozhodnutí a odborně se vyjadřovat k předmětné problematice (i ve světle tohoto rozhodnutí).


K § 441 odst. 2 o. z. a § 6 odst. 1 zákona č. 90/12 Sb. :: Pavel Vrcha, soudce NS ČR
http://vrcha.webnode.cz/news/k-%c2%a7-441-odst-2-o-z-a-%c2%a7-6-odst-1-zakona-c-90-12-sb-/
??? --- 10:54:41 26.2.2015
???:
Tisková zpráva:
http://www.nssoud.cz/...-za-to-ze-na-svuj-dum-umistil-kamerovy-system-chranici-jeho-majetek/art/2201

Odkaz na rozsudek:
http://www.nssoud.cz/files/SOUDNI_VYKON/2012/0113_1As__1200133_20150225164111_prevedeno.pdf

NSS se tam dost ostře pustil do ÚOOÚ: Nejvyšší správní soud zjistil, že správní praxe Úřadu nejenom že výkladové pochybnosti neodstranila, ale naopak prohloubila, a to zcela rozpornými postupy v obdobných situacích.

A taky: Vysvětlení pana Ryneše, proč kamera zabírala ulici i vchod do protějšího domu, je přitom naprosto logické: pokud by byla kamera „sklopena“ a zabírala například jen obvodovou zeď jeho domu, funkce kamery by se míjela svým účinkem, neboť by potencionálního útočníka nikdy nezaznamenala. „Pokud Úřad dospěl k závěru, že jiná než sklopená kamera nebyla v dané situaci přípustná, je to smutný důkaz toho, že je naprosto odtržen od reálií běžného života“, řekl Kühn.
??? --- 23:09:13 25.2.2015
Pokutu za natáčení vandalů muž z Třebíče platit nebude, rozhodl soud - iDNES.cz
http://zpravy.idnes.cz/...utu-platit-nebude-rozhodl-soud-p5i-/domaci.aspx?c=A150225_181150_domaci_zt
GHOSTSTALKER --- 14:14:49 13.2.2015
21 Cdo 1440/2014

I. Z užití pravidel systematického a zejména logického výkladu vyplývá, že ustanovení § 3 odst. 3 věty první zákona o platu nelze chápat tak, že by snad „průměrná nominální měsíční mzda“ mohla být vypočtena na „fyzickou osobu“ bez ohledu na to, zda do výpočtu zahrnutou „měsíční mzdu“ dosáhla výkonem práce po plnou, nebo jen po kratší pracovní dobu (na „plný“ nebo „zkrácený“ tzv. pracovní úvazek). Má-li být vskutku vystižena „mzda v nepodnikatelské sféře“ jako právní prostředek, který má sloužit k vytvoření „stabilní vazby“ na platy soudců, nelze při výpočtu „průměrné nominální měsíční mzdy“ pokládat „plné“ a „zkrácené pracovní úvazky“ za stejné (rovnocenné) veličiny (a „míchat tak hrušky s jablky“), ale důsledně vycházet z toho, zda fyzická osoba (zaměstnanec) dosáhla svůj výdělek, zahrnutý do výpočtu průměrné nominální měsíční mzdy, při výkonu práce po plnou, nebo jen po kratší pracovní dobu; ostatně, nejen zaměstnanec v nepodnikatelské sféře, ale i soudce, který svůj pracovní vztah vykonává jen po kratší pracovní dobu, pobírá nižší plat (odpovídající kratší pracovní době), než jaký náleží soudci, jenž svůj pracovní vztah koná po plnou pracovní dobu (na „plný pracovní úvazek“).

Dovolací soud proto souhlasí se závěrem soudů o tom, že platová základna byla stanovena na základě „nesprávně zvoleného statistického postupu při výpočtu průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře“, neboť v souladu se zákonem je pouze takový postup, při němž bude zohledněno také to, zda fyzická osoba (zaměstnanec) dosáhla do výpočtu zahrnutou „měsíční mzdu“ výkonem práce po plnou, nebo jen po kratší pracovní dobu.

Na uvedeném závěru nic nemění to, že výši platové základny pro příslušný kalendářní rok vyhlašuje Ministerstvo práce a sociálních věcí ve Sbírce zákonů sdělením.
GHOSTSTALKER --- 16:49:35 11.2.2015
29 Cdo 60/2012
Ratio legis této úpravy tkví u prvního ze zakázaných důvodů výpovědi (odstoupení) v tom, aby pro pohledávku dlužného nájemného nebo jiné úhrady související s nájmem z doby před rozhodnutím o úpadku, která má být (bude-li řádně přihlášena) uspokojena v insolvenčním řízení poměrně, nebyl bez dalšího ukončován (pronajímatelem) nájemní vztah, je-li zde zájem na jeho zachování (při řádném placení nájemného a jiných úhrad za dobu po rozhodnutí o úpadku dlužníka - nájemce) v rámci zachování hodnoty dlužníkova majetku (např. tehdy, pokračuje-li po rozhodnutí o úpadku provoz dlužníkova podniku v pronajatých prostorách).

Obdobný cíl je sledován druhým ze zakázaných důvodů výpovědi (odstoupení), když zjištění dlužníkova úpadku zpravidla (ve spojení s dalším chodem insolvenčního řízení) vede (může vést) k poklesu hodnoty dlužníkova majetku (ke zhoršení majetkové situace dlužníka), a to i v návaznosti na zpeněžování majetkové podstaty dlužníka a poměrné uspokojování jeho věřitelů. Je-li zachování nájemního vztahu žádoucí vzhledem k naplňování cílů insolvenčního řízení, pak by dalšímu trvání nájemního vztahu neměla bránit skutečnost, že majetková situace dlužníka se zhoršila natolik, že soud zjistil jeho úpadek. Druhý ze zakázaných důvodů výpovědi (odstoupení), tedy zákaz vypovědět po rozhodnutí o úpadku nájemní smlouvu (odstoupit od ní) pro zhoršení majetkové situace dlužníka - nájemce, přitom typově předchází realizaci těch ujednání nájemní smlouvy, jejichž prostřednictvím si pronajímatelé zajišťují možnost nájemní smlouvu vypovědět (odstoupit od ní) právě tehdy, zhorší-li se majetková situace dlužníka, včetně klauzulí, jež dovolují vypovědět nájemní smlouvu (odstoupit od ní) v souvislosti se zahájením insolvenčního řízení na majetek nájemce nebo přímo v souvislosti se zjištěním úpadku dlužníka - nájemce, bez zřetele k tomu, že dlužník - nájemce své povinnosti z nájemní smlouvy jinak plní (není v prodlení s placením nájemného a jiných úhrad, jež s nájmem souvisejí).


To teda neni moc nakloneny ani tem vypovednim duvodum vazanym na zahajeni IR, ale v pripade zahejeni IR podle tohohle judikatu teda lze najem vypoved aspon v pripade, ze najemce neplati (zatimco po upadku ani kdyz neplati).
GHOSTSTALKER --- 16:43:34 11.2.2015
KEMAL: Par. 257 InsZ. Dokonce je na to nedavny judikat, ze takove vypovedni duvody jsou neplatne, nebot je jejich duvodem "zhorseni majetkove situace dluznika".

Proto je lepsi (aspon v najmech) davat treba zahajeni IR + uplynuti urcite doby zpravidla postacujici ke smeteni sikanoznich navrhu (ktera se vsak neuplatni v pripade dluzbickeho navrhu).
KEMAL --- 15:51:53 11.2.2015
GHOSTSTALKER: já to sice nepsal ohledně nájemní smlouvy (KASUMI koneckonců nepíše o výpovědi ale o odstoupení) ale i tak mne tvůj postřeh zajímá - proč by něco takového nebylo možné v souvislosti s nájmem ujednat, co kogentního se tím obchází?
GHOSTSTALKER --- 15:40:57 11.2.2015
KEMAL: To je sice hezka formulace, ale na prd (=neplatna) v pripade najemnich smluv.
KEMAL --- 12:28:02 11.2.2015
???: to se sice pořád sporadicky objevuje ale ze své zkušenosti si chválím že v posledním cca dvou letech už to nemusím opravovat na "v případě, že v insolvenčním řízení ohledně druhé smluvní strany bylo vydáno rozhodnutí o úpadku nebo vyhlášeno moratorium"
??? --- 10:31:49 2.2.2015
Příliš snadná insolvence. Fiktivní směnka zavařila úspěšné firmě - iDNES.cz
http://ekonomika.idnes.cz/...ekonomika_ert#utm_source=sph.idnes&utm_medium=richtext&utm_content=top6

asi to nepatri uplne sem
nicmene tohle je krasny priklad toho, jaky je nesmysl davat do smluv ustanoveni, ze strany mohou odstoupit v pripade podani insolvencniho navrhu na druhou stranu.. a casto se mi stava, ze to protistrana proste nechce pochopit, ze to muze podat kdokoliv..