Tento web používá soubory cookie. Dalším používáním webu s tímto souhlasíte.
jméno
heslo
přihlásit
zaregistrujte se
zapomněli jste heslo?
zajimava soudni rozhodnuti
KASUMI
pro debaty o pripadnych rozsudcich, ktere nebudou striktne odborne, prosim smerujte sve prispevky sem: [ Právnická tlachárna - diskuse (nejen) pro právníky stran judikátů, zákonů, jejich návrhů a právních názorů vůbec ]
Máte k tomu co říct? Vložte se do diskuze.
WYMA --- 17:11:51 13.9.2014
spis. zn. I. ÚS 1902/13

Náhradní díly po autohavárii nemusíte vybírat na vrakovišti, máte nárok na nové - Měšec.cz
http://www.mesec.cz/...hradni-dily-po-autohavarii-nemusite-vybirat-na-vrakovisti-mate-narok-na-nove/
GHOSTSTALKER --- 11:53:23 26.8.2014
COQUINE: At zije vyklad pravniho jednani podle umyslu stran (ptz ujednani o tom, ze dan prizna a uhradi nabyvatel, je svym smyslem zcela ocividne neco jineho nez ujednani o tom, ze je nabyvatel poplatnikem dane). No nastesti to mame ve smlouvach "spravne" :)
COQUINE --- 10:08:43 26.8.2014
rozhodnuti to neni, stanovisko GFR ke zmene osoby poplatnika

V § 1 odst. 1 zákonného opatření Senátu č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí , (dále jen „zákonné opatření“) je zcela jednoznačně stanovena forma ujednání mezi převodcem a nabyvatelem, pokud se dohodli, že poplatníkem bude nabyvatel. Ujednání musí být součástí konkrétního právního jednání (konkrétní kupní nebo směnné smlouvy), na základě kterého dochází k nabytí nemovitých věcí, přičemž z této smlouvy musí být zřejmá shoda účastníků na změně osoby poplatníka, nikoli pouze záměr přenést na nabyvatele část povinností v daňovém řízení. Generální finanční ředitelství proto z důvodu jednoznačnosti doporučuje např. takovýto text: „Poplatníkem daně z nabytí nemovitých věcí je nabyvatel“.
V současné době se správci daně z nabytí nemovitých věcí setkávají velmi často s nevhodně formulovaným textem při volbě změny poplatníka, a to i ve smlouvách sepisovaných notáři či realitními kancelářemi. Nejčastější jsou např. formulace, že „daň zaplatí nabyvatel“ nebo „daňové přiznání podá a daň uhradí nabyvatel“. Takovéto ujednání nelze považovat za ujednání o změně osoby poplatníka ve smyslu ust. § 1 odst. 1 písm.a) zákonného opatření, neboť plnohodnotné převzetí postavení poplatníka není pouze převzetí povinnosti placení daně či podání daňového přiznání. Pokud by při takto zvolené formulaci ve smlouvě svým jménem nabyvatel podal daňové přiznání a uhradil daň, bude k těmto úkonům správcem daně poté vyzván převodce. Tento postup má však pro převodce za následek sankce ve formě pokuty za opožděně podané daňové přiznání a úroku z prodlení za pozdě zaplacenou daň ( § 250 a § 252 zákona č.280/2009 Sb., daňový řád ), neboť převodce je nadále pro daňové řízení poplatníkem daně z nabytí nemovitých věcí.
Generální finanční ředitelství v zájmu předcházení zbytečným komplikacím v daňovém řízení, především zbytečným sankcím vůči převodcům nemovitých věcí jako poplatníkům daně z nabytí nemovitých věcí, upozorňuje na tyto možné nedostatky v kupních smlouvách a jejich důsledky. S ohledem na krátkou legisvakanci při zavádění nové právní úpravy, kvůli níž se účastníci smluv nemohli včas seznámit s přesnou dikcí zákona, bude na přechodnou dobu (tj. v průběhu roku 2014) umožněno zhojit nevhodně zvolenou formulaci, a to formou souhlasného prohlášení obou stran (resp. všech účastníků) právního jednání buď před správcem daně nebo s ověřenými podpisy. Zároveň však Generální finanční ředitelství zdůrazňuje, že chce-li nabyvatel nemovitých věcí převzít postavení poplatníka daně z nabytí nemovitých věcí, je nutno v nově uzavíraných smlouvách dbát na jednoznačnou formulaci této skutečnosti ve smlouvě.
??? --- 18:26:46 22.8.2014
DON: novinový článek s odkazem na judikát, nevídané :)
DON --- 16:09:39 22.8.2014
Zaměstnancům starajícím se o dítě do 15 let musíte povolit menší úvazek - Podnikatel.cz
http://www.podnikatel.cz/...medium=social&utm_source=facebook.com&utm_campaign=buffer#utm_source=rss
??? --- 18:28:46 30.7.2014
GHOSTSTALKER: U nejvyššího soudu USA to řeší elegantně:
http://jinepravo.blogspot.cz/2012/07/one-man-show-jak-muze-jeden-tentyz.html

Po ústním jednání (pokud je nařízeno) soudci Nejvyššího soudu USA předběžně hlasují o výsledku sporu, přičemž soudce zpravodaje posléze obvykle určí předseda Nejvyššího soudu USA (pokud je členem většinové koalice). Pokud je však předseda Nejvyššího soudu USA členem menšiny, soudce zpravodaje určí nejdéle sloužící soudce Nejvyššího soudu USA, jenž je členem většinové koalice [tuto roli donedávna plnil obvykle John Paul Stevens; po jeho odchodu je nejdéle sloužícím soudcem Nejvyššího soudu USA Antonin Scalia, jenž však často hlasuje s předsedou Robertsem, takže tuto důležitou roli plní spíše Anthony Kennedy]. Jinak řečeno, žádné právo na zákonného soudce, které vede k situacím, kdy většinové stanovisko může klidně psát soudce nesouhlasící s názorem většiny.
GHOSTSTALKER --- 12:44:00 30.7.2014
Soudcem zpravodajem v projednávané věci byl původně v souladu s platným rozvrhem práce určen soudce Vladimír Sládeček. Poté, co byl místo jeho návrhu na neveřejném jednání pléna dne 10. července 2014 přijat odlišný návrh jiného soudce, který se podstatně liší od návrhu soudce zpravo-daje, určil předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský podle § 55 zákona o Ústavním soudu soudcem, který vypracuje znění přijatého nálezu, sebe. :))
??? --- 9:43:57 29.7.2014
II ÚS 179/13
Myslíte, že ústavní stížností to končí? Tak to se pletete.

Stěžovatelka (nějaká odborová organizace) prohrála u Nejvyššího soudu a podala si ústavní stížnost. Ta byla ale odmítnuta pro nedostatek zastoupení advokátem (i když jí byl jeden přidělen ČAK, ona s ním nebyla spokojená a požádala ÚS o přerušení řízení, než si najde jiného - to ale zákon neumožňuje).

Stěžovatelka to považovala na nesprávný úřední postup, proto žádala u ministerstva financí náhradu škody. Když ta jí nebyla přiznána, žalovala u obvodního soudu, městského soudu a nakonec u NS. Ani ten jí nevyhověl a tak - hádáte dobře - si podala ústavní stížnost.

11. Stanoví-li Ústava ČR v ustanovení čl. 89 odst. 2, že vykonatelná rozhodnutí Ústavního
soudu jsou závazná pro všechny orgány i osoby, a na to navazující zákon o Ústavním soudu
konstatuje, že proti rozhodnutí Ústavního soudu se nelze odvolat (§ 54 odst. 2), resp. že
odvolání není přípustné (§ 43 odst. 3), pak tyto překážky přezkumu nelze obcházet ani cestou
vznášení nároků dle zákona č. 82/1998 Sb.
12. Rozhodnutí Ústavního soudu na vnitrostátní úrovni nemohou podléhat přezkumu
jiným orgánem veřejné moci, a to ani Ministerstvem financí ani případně obecným soudem.
Jak uvedeno, dle zákona o Ústavním soudu nemůže vydané rozhodnutí Ústavního soudu
přezkoumávat dokonce ani samotný Ústavní soud; jeho rozhodnutí jsou na vnitrostátní úrovni
konečná a mohou být zpochybněna toliko v řízení před Evropským soudem pro lidská práva,
ovšem bez možnosti přímé kasace ze strany tohoto mezinárodního soudu.
13. Zvoleným postupem tak vlastně stěžovatelka obchází ustanovení zákona o Ústavním
soudu, upravující nepřípustnost přezkumu jeho rozhodnutí, a vynucuje si přezkum ze strany
orgánů, které k tomu nemohou být povolány. Je nepřípustné dokonce z ústavněprávních
hledisek, aby rozhodnutí orgánu ochrany ústavnosti byla podrobována přezkumu ze strany
orgánů moci výkonné, byť jen v rámci posuzování toho, zda jimi vznikla škoda či
nemateriální újma.
DON --- 9:54:52 23.7.2014
Rozhodnutí ÚS ohledně povinnosti platit povinné ručení za nepojízdné auto
http://zpravy.aktualne.cz/...birala-neopravnene-miliony-vraci-je/r~9b4f9fe8119f11e4b1d50025900fea04/