Tento web používá soubory cookie. Dalším používáním webu s tímto souhlasíte.
jméno
heslo
přihlásit
zaregistrujte se
zapomněli jste heslo?
zajimava soudni rozhodnuti
KASUMI
pro debaty o pripadnych rozsudcich, ktere nebudou striktne odborne, prosim smerujte sve prispevky sem: [ Právnická tlachárna - diskuse (nejen) pro právníky stran judikátů, zákonů, jejich návrhů a právních názorů vůbec ]
Máte k tomu co říct? Vložte se do diskuze.
BELIEVER --- 15:52:45 21.9.2012
Jeden ze života:

21 Cdo 2141/2011 z 4.9.2012:

"Korektním pokynem k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci proto mohl být (byl-li učiněn) i pokyn předáka P. (doslovně – „kurva, nelezte tam na ty světlíky, můžete sletět“), neboť tím stanoví pro podřízené závazný způsob chování a vysvětluje důvod svého pokynu."
DON --- 15:50:00 26.7.2012
???: sry, to jsem si tedy neschovával... Ale nedávno jsem dostal nějakou sbírku kárných rozhodnutí společně s Bulletinem, tak to tam třeba bude...
??? --- 15:23:22 26.7.2012
DON: to rozhodnuti pls nemas (ze to karne neni)?

ad to karny.. njn... je to tak :/
DON --- 15:22:08 26.7.2012
???: Souhlasím s Ghost. taky jsem tenkrát řešil jestli to dokonce není kárné provinění a našel jsem k tomu nějaký judikát, že nikoliv. Jinak jsem požádal kolegu, aby mne zastupoval a žádný problém s tím nebyl. Mám za to, že US spíše vadí uplatnění velkých sérií žalob na bagatelní částky, kde je náročnost (odborná i jiná) minimální, nicméně dle 484ky náhrada nákladů Xnásobně převyšuje jistinu. Já osobně s názorem US nesouhlasím a považuji to za nadržování dlužníkům oproti věřitelům, ale to je jiná věc.

btw - z kárné judikatury "Advokát není oprávněn požadovat při podání palmární žaloby přiznání nákladů řízení s odkazem na advokátní tarif a s tvrzením, že ve věci je stoupen sám sebou jako advokátem. Takovým jednáním se snaží obohatit na úkor klienta, což je nečestné, snižuje důstojnost advokátního stavu a je proto kárným proviněním."
??? --- 11:10:09 26.7.2012
GHOSTSTALKER: no aby se nestalo, ze za chvili zacnou soudy posuzovat, jestli tam ta pravni pomoc byla nutna nebo nikoliv.. nejen u tech typovych sporu
GHOSTSTALKER --- 11:00:28 26.7.2012
???: To si nemyslim... tady slo vylozene o to, ze spolecnost na stovkach EPR akorat menila identifikacni udaje zalovaneho. I vyliceni skut. okol. bylo vsude stejne, dokonce s formulacemi jako "...zalovany/a nezaplatil/a..." (k cemuz ta druha citace US). Tj. pro zalobce minimalni prace, je jasne, za advokat tam byl jen pro forma.

Kdyz se advokat necha zastupovat jinym advokatem a (aspon jeden z nich:) stravi nad zalobou nejaky cas, tak nevidim problem. (Ale stejne porad nechapu, proc se nevyvinula nejaka praxe priznavat advokatum, kteri se soudi sami bez zastoupeni, ten pausal jako jejich usly vydelek ucastnika dle § 137/1, a proc se to musi resit pres formalni zastoupeni kolegou:)
??? --- 10:42:41 26.7.2012
DON: nj, jenze dva roky zpatky jeste nebyla ta strasna hysterie kolem nakladu..

ja mam smenky od klienta, ktery nezaplatil (podepsal smenky, abych pry videla, ze to urcite zaplati, ale skutek utek, uz je to rok) a vazne se mi to nechce resit ..
DON --- 10:37:25 26.7.2012
???: Já s tím mám osobní zkušenost cca 2 roky starou a problém s tím nebyl. A to se jednalo o žalobu na podkladě uznání dluhu.
??? --- 10:32:05 26.7.2012
GHOSTSTALKER: to jako ze je riziko, ze kdyz se ja (advokat) ve sporu (rekneme vymahani pohledavky nejake relativne jednoduche) necham zastoupit jinym advokatem, tak neprokazu to, ze mi mela byt poskytovana kvalifikovana pravni pomoc a mam smulu a naklady nedostanu?

to mam teda radost..
GHOSTSTALKER --- 8:43:10 26.7.2012
Zase k nakladum rizeni...
http://www.concourt.cz/soubor/7012

"Z okolností, které přesvědčivě
popsal okresní soud v odůvodnění svého rozhodnutí (viz shora), jakož i ze
samotného textu ústavní stížnosti je možno dovodit, že stěžovatelka se v řízení
nenechala zastoupit proto, aby jí byla poskytována kvalifikovaná právní pomoc
osobou práva znalou, ale jedině za účelem dosažení
bezdůvodného zisku. Opětovné
zastupování stěžovatelky advokátem tedy neodpovídá účelu, který procesní právo
v tomto institutu sleduje, a stěžovatelka se jím snaží získat výhodu, kterou procesní
právo nepředpokládá. Takové počínání lze podřadit pod kategorii zneužití
procesního práva. Vzhledem k tomu, že stěžovatelka usiluje o dosažení bezdůvodného zisku prostřednictvím náhrady nákladů spojených se zastoupením
advokátem, je možno takové jednání charakterizovat dokonce jako šikanózní, neboť
je vedeno přímým úmyslem způsobit žalovanému újmu v podobě částky, kterou by
musel zaplatit na náhradě nákladů spojených se zastoupením advokátem."


Jeste jsou tam shrnute nalezitosti EPR:

Návrh na vydání elektronického platebního rozkazu je přitom návrhem na zahájení
řízení. Musí proto obsahovat obecné náležitosti podání, vyjmenované v § 42 odst. 4
o. s. ř., náležitosti návrhu na zahájení řízení dle § 79 odst. 1 o. s. ř, jakož i náležitosti
plynoucí z § 172 odst. 1 o. s. ř., jehož obdobného použití se dovolává § 174a o. s. ř.
Návrh na vydání elektronického platebního rozkazu tak musí mj. obsahovat vylíčení
rozhodujících skutečností; těmi jsou skutečnosti odpovídající skutkovým znakům
právní normy, z níž žalobce dovozuje požadované peněžité plnění. Svá skutková
tvrzení nemůže žalobce uvádět obecně, nekonkretizovaně či paušálně, neboť taková
podoba tvrzení neumožňuje ověřit jejich pravdivost v rámci procesního dokazování,
a dále porušuje rovnost stran tím, že vylučuje či ztěžuje substancované vyjádření
protistrany. Je proto nezbytné trvat na tom, aby rozhodující skutečnosti byly
vylíčeny vždy dostatečně konkrétně a určitě. Nestane-li se tak přímo v návrhu, je
soud povinen buď postupovat podle § 43 o. s. ř., nebo tam, kde je odstraňování vad
zákonem (což je po 1. 9. 2011 dle nového znění § 174a odst. 3 o. s. ř. i případ
elektronického platebního rozkazu) vyloučeno, návrh odmítnout. Postup okresního
soudu, který stěžovatelku vyzval ke konkretizaci skutkových tvrzení teprve poté, co
rozhodl platebním rozkazem (jejž posléze zrušil), je z tohoto hlediska zcela
nesprávný.