Tento web používá soubory cookie. Dalším používáním webu s tímto souhlasíte.
jméno
heslo
přihlásit
zaregistrujte se
zapomněli jste heslo?
zajimava soudni rozhodnuti
KASUMI
pro debaty o pripadnych rozsudcich, ktere nebudou striktne odborne, prosim smerujte sve prispevky sem: [ Právnická tlachárna - diskuse (nejen) pro právníky stran judikátů, zákonů, jejich návrhů a právních názorů vůbec ]
Máte k tomu co říct? Vložte se do diskuze.
??? --- 18:23:54 16.8.2018
ALARIK: zalezi na soudu. Ja bych to rozhodne pouzila i v civilu, pokud by to hralo do karet. Pojem osoba blizka je tady sice s ohledem na procesni otazky trestniho rizeni, ale zase neni zadouci, aby napric odvetvimi byl (opet) ruzny vyklad jednoho pojmu (aneb kolegove jiste vzpomenou na stavbu a stavbu). A tim, ze je to US, tak bych se proste s tim nebala jit i na civil, protoze i sam US rika, ze osoba blizka je take pojem z obcanskeho zakoniku.
PAKOBYLKA --- 18:13:37 16.8.2018
???: podle mě plus veškeré sankční správní řízení- přestupky
??? --- 17:59:10 16.8.2018
ALARIK: To je všechno typ trestního řízení, Listina taky mluví jen o trestním stíhání
ALARIK --- 10:45:10 16.8.2018
???: Taky mě to zaujalo. Myslíte, že to bude použitelné jenom v trestu nebo třeba i pro definici osoby blízké v občanovi kvůli nárokům na náhradu nemajetkové újmy apod?
??? --- 14:18:55 31.7.2018
Ústavní soud k pojmu osoby blízké: přátelství může představovat silnější pouto než rodinný vztah - Ústavní soud
https://www.usoud.cz/...ud-k-pojmu-osoby-blizke-pratelstvi-muze-predstavovat-silnejsi-pouto-nez-rod/

Ústavní soud k pojmu osoby blízké: přátelství může představovat silnější pouto než rodinný vztah: https://bit.ly/2OvcvCg Okolnost, že se dané osoby delší dobu nevídají, nicméně sama o sobě (tzn. bez toho, že by např. mezi těmito osobami došlo k závažné roztržce) nemůže být interpretována jako měřítko, z něhož by bylo možno dovodit, že se již nejedná o blízký vztah, jak chybně dovodil okresní soud. Pevnost přátelského vztahu, pojmově spojená s pocitem, že újma způsobená příteli (osobě blízké) se bolestně dotkne i jiné osoby, totiž nemusí vůbec záviset na tom, jak často se tyto osoby stýkají. Z reálného života (a koneckonců třeba i z krásné literatury) jsou ostatně dobře známy velmi pevné přátelské vztahy („přátelství na celý život“), byť se dané osoby z rozličných důvodů třeba i řadu let či desetiletí neviděly. Pojem osoby blízké tedy je třeba vnímat jako tzv. typový pojem, kdy nedostatek intenzity jednoho znaku může být nahrazen vyšší intenzitou znaku jiného
(zdroj textu: FB US)
??? --- 9:55:46 24.7.2018
repost z tlacharny od KIE

NS 21 Cdo 3066/2017 - k ověřování podpisů na kupní smlouvě u nemovitosti , resp. vůbec náležitostem kupní smlouvy. Možnost analogického použití u listin v elektronické podobě opatřených jen jednoduchým e-podpisem.

....
Dovolací soud má proto shodně s odvolacím soudem za to, že smlouva uzavřena byla, když žalobkyně písemnou nabídku účastníka akceptovala dopisem ze dne 4.2.2015, který mu byl doručen do jeho sféry, a to i za okolnosti, že účastník tento dopis poté odmítl převzít. K podmínce vůle navrhovatele být smlouvou vázán ve smyslu ustanovení § 1732 odst. 1 obč. zák. dovolací soud uvádí, že ze znění jeho nabídky je tato vůle zřejmá, a nelze dospět k závěru (jak učinil soud prvního stupně), že se ze strany účastníka jednalo pouze o vůli zahájit jednání o případném prodeji, zejména odkazuje-li účastník ve své nabídce výslovně na „předkupní právo pro nájemníka při prodeji smluvních pozemků“.....
...
Z výše uvedeného vyplývá, že jednak došlo k platnému uzavření kupní smlouvy mezi žalobkyní a účastníkem ohledně předmětného pozemku, neboť byly splněny veškeré zákonem stanovené náležitosti pro takové právní jednání, a jednak, že při absenci úředně ověřeného podpisu na soukromé listině katastrální úřad (anebo v řízení o nahrazení rozhodnutí katastrálního úřadu příslušný soud) postupuje podle § 62 a § 64 katastrální vyhlášky, tedy činí potřebná opatření ke zjištění pravosti vlastnoručního podpisu. Vzhledem k tomu, že odvolací soud správně konstatoval, že kupní smlouva byla platně uzavřena, byl poté povinen učinit v řízení opatření k tomu, aby byla ověřena pravost podpisu účastníka na „nabídce k odkupu pozemků ze dne 5.1.2015“. Nezabýval-li se odvolací soud pravostí podpisu, postupoval v rozporu s katastrálním zákonem a navazující katastrální vyhláškou.
...


Vyhledávání - Nejvyšší soud
http://nsoud.cz/...atura_ns.nsf/WebSearch/4C9B16A2F922CED9C12582B1003C7D2D?openDocument&Highlight=0,
??? --- 12:54:31 30.6.2018
nemate pls nekdo cislo nejakeho rozsudku z kauzy toho kluka, jak mu nekdo ukradl mac a on pak na netu publikoval fotky uzivatele urkadeneho notebooku a popisoval, jak notas nekdo pouziva pro sledovani porna?

Vystopoval svůj ukradený notebook. Teď musí zaplatit odškodné 173 tisíc lidem, kteří ho měli u sebe | Hospodářské noviny (IHNED.cz)
https://domaci.ihned.cz/...eny-notebook-ted-musi-zaplatit-odskodne-173-tisic-lidem-co-ho-meli-u-sebe
??? --- 13:24:53 27.5.2018
???: mmch to rozhodnuti je dost husty

nectu ho cely, ale tady si dal nekdo sakra zalezet..
??? --- 13:23:13 27.5.2018
bavi me, kdyz je Ustavni soud vtipny :)

I.ÚS 3018/14

Výše uvedený výčet toho, co se rozumí "projevem" ve smyslu čl. 27 odst. 2 Ústavy a co nikoliv, je toliko ilustrativní. Ústavní soud nepovažuje za nezbytné ani za možné v tomto nálezu předjímat a vyjádřit se ke všem možným formám expresivního projevu, jako je nudismus či pálení státní vlajky. Kreativita zákonodárců je v tomto ohledu nedostižná (srov. například expresivní projev senátora za Oklahomu Jamese Inhofeho v Senátu Spojených států amerických ze dne 27. 2. 2015, který svůj nesouhlas s teoriemi o globálním oteplování dal najevo tím, že si do sálu donesl zvenku sněhovou kouli a tu během svého řečnického projevu hodil mezi své kolegy; video dostupné například na http://time.com/3725994/inhofe-snowball-climate/).
WYMA --- 9:12:22 27.4.2018
Není to sice žádná novinka, ale zaujalo - sp. zn./č. j.: 25 Cdo 2974/2010

V řízení, jež následuje po vydání mezitímního rozsudku, jímž bylo rozhodnuto o základu nároku, příp. nároků, soud zkoumá již jen výši plnění, neboť mezitímním rozsudkem je rozhodnuto o všech otázkách, týkající se existence nároku, včetně otázky jeho promlčení. To samozřejmě platí jen tehdy, rozhoduje-li soud v konečném rozhodnutí o těch nárocích, na něž se vztahuje mezitímní rozsudek.

Tedy k námitce promlčení uplatněné po vydání mezitimního rozsudku již nelze přihlédnout.