Tento web používá soubory cookie. Dalším používáním webu s tímto souhlasíte.
jméno
heslo
přihlásit
zaregistrujte se
zapomněli jste heslo?
Vnímání městské krajiny
MARIAPIA
Město je velice citlivý organismus. Stejně jako člověk i město je tvořeno duchovní a fyzickou stránkou, je prolnutím hmatatelného s nehmotným, žije svým jedinečným životem, neustále se rozvíjí a roste či v některých místech odumírá. Snad právě proto, že jeho život je tolik podobný lidskému můžeme v jednotlivých částech pozorovat cykly lidského věku –zrození, dětství, dospívání, zralost, stáří a smrt. Město i samotná architektura překračuje rámec pouhé funkčnosti, vytváří s člověkem živý vztah, komunikuje s ním prostřednictvím různých míst. Místa vysílají k člověku nové významy, emoce (rozechvívají ho, nudí, trápí odpuzují, rozesmějí, baví, těší, zprostředkovávají mu kontakt mezi minulostí budoucností, dávají jeho životu řád a rytmus, zakotvují ho v čase a prostoru, naplňují jeho život smyslem). Architektura formuje život člověka, je s ním v interakci. Právě proto, je důležité zamýšlet se nad celkovým uspořádáním města, jeho variabilitou, pestrostí názorů, nově vznikající architekturou.
Máte k tomu co říct? Vložte se do diskuze.
HHANULKA --- 17:04:51 30.3.2014
[ Barcamp Otevírejme město / konferenceconference / 24.5.2014 / CR - Praha - Havlíčkovy sady, Gröbeho vila ]

Jarní barcamp Otevírejme město pořádá nezisková organizace Otevřená společnost o.p.s. Akce se koná v sobotu 24. května 2014 od 9 hodin v Gröbeho vile v Havlíčkových sadech v Praze. Program barcampu je zaměřen na veřejný prostor a poběží ve dvou tematických osách – dostupnost a bezpečnost. Jednotlivé programové bloky se mají dotknout všech oblastí, jimž se Otevřená společnost věnuje: Užívání a uživatelé veřejných prostranství, Radnice pro občany, Praha bez vstupného, Jak město myslí na své ženy?, Bezpečnost a urbanismus, Vyloučeni do veřejného prostoru a Život s velkým bratrem.

[//i.nyx.cz/files/00/00/11/66/1166191_d1b1df7545f379f96a1c.jpg?name=barcamp.jpg]
BONDA --- 15:38:28 24.9.2012
MOOO: Bylo to pěkný.
MOOO --- 16:11:21 15.9.2012
Jedna pozvánka - OD 20.9 DO 23.9. na Praze 6 proběhne festival zaměřený na život ve městě, oživování veřejného prostoru, sousedské vztahy, atd.
Vstup Zdarma!!!

FESTIVAL ŽIVÉ MĚSTO
ŽIVÉ MĚSTO - Novinky
http://www.zive-mesto.cz/news/
WAMPILENKA --- 10:16:28 18.7.2012
BEHEMOT --- 10:52:47 2.2.2012
Zdravím - z dost jiného soudku:
sháním se po písních, které silným způsobem zachycují pohled na Prahu nebo jiná známější města, místa - jistě tu máte přehled, zda někdo něco takového už zpracovával, nebo alespoň nějaké tipy na vaše oblíbené hudební industriální krajinomalby..

Mám na mysli podobné těmto:

Ivan Hlas - Karlín
Vysočany, Libeň, to jsou pražský čtvrti, kdo sem večer zajde, ten je synem smrti - YouTube
http://www.youtube.com/watch?v=tl0Sla9a58I&feature=related


Panika - Vysočany, Libeň, to jsou pražský čtvrti ...
Ivan Hlas - Karlín (OFFICIAL VIDEOCLIP) - YouTube
http://www.youtube.com/watch?v=iqgO1lZkqoo

PREBRAL --- 15:04:34 19.1.2012
WA_SA: Jojo, taky díky za postřehy. Edensora znám, tu jeho hlavní knížku jsem si i před časem pořídil.
WA_SA --- 14:44:40 19.1.2012
PREBRAL: Moc zajímavé, děkuji!

Mě to zajímá z pohledu antropologie, tak zkusím taky takový stručný nástřel: nová divočina, zvláště ta ve městě, narušuje dichotomii, která leží v základě moderního západního myšlení, a to je opozice přírody a kultury. Život ve městě představuje maximální vyvázání se člověka z přírody a jeho nezávislost na vnějším prostředí, městský prostor je opředen bezpočtem symbolů a utopických vizí o moderní nadvládě člověka nad přírodou a budoucnosti určované technologií. Pokud do takového prostoru vstupuje divočina, je to něco, co tam nepatří, co je hybridní vzhledem k západnímu systému myšlení. Touto tezí se dá vysvětlit vnímání těchto míst jako špinavých, nečistých, nebezpečných... Moc zajímavý postřeh o "čisté špíně" v lese a "špinavé špíně" v nové divočině... vstup do toho prostoru nás jaksi poskvňuje. Podle Douglas je nečisté to, co porušuje řád, co nezapadá do existujících kategorií.
Lze to i otočit: aby příroda byla "skutečná", "autentická", musí být netknutá člověkem, nebo alespoň nepoznamenaná výrazně jeho vlivem. V nové divočině je vliv člověka patrný na první pohled, je to jaksi znepokojující, nepatřičné..
Na moderní mýty nebo utopie o nadvládě lidského rozumu a technologií nad přírodou můžeme napojit tezi, že tato místa ztělesňují anti-utopické vize konce modernity a vítězství přírody nad lidskou kulturou... (Při sledování zarostlých kolejí a někdejších ulic člověka pěkně mrazí...)
Modernita má ale za sebou už pár desetiletí snahy o zvrácení této dichotomie, o ukončení boje člověka proti přírodě a o jejich společnou koexistenci... Tím se tahle místa mohou stát i novou utopií nebo prostorem pro její uskutečnění - symbolem pro hledání symbiózy divoké přírody a člověka. Níže zaznělo takév to, že je neregulovaným prostorem, kde je možné všechno, kde se člověk - tím že proleze kouzelnou dírou v plotě - najednou ocitne mimo systém, kde vládnou jiná pravidla. Místa, kde se zakládají guerillové zahrádky a hloubí zemljanky... Kde se sní sny o autonomii.
Na druhou stranu, je to také prázdný prostor z hlediska ekonomického - na mapách developerů a městských plánovačů je na těchto plochách NIC... S tím je potřeba něco udělat, prostor ekonomicky vytěžit. Není podstatné, že v realitě, mimo plány a grafy, tam něco je.. (Lefebvrovský konflikt mezi abstraktním a sociálním prostorem)

Tak to je takový náčrtek. Teď o tom píšu... A ty postřehy z hlediska archeologie jsou super! Možná znáš Tima Edensora, ten se ruinami zabývá v podobném duchu.

Snad jsme ostatní neznechutili takovým teoretizováním... Jsou to samozřejmě především místa s velmi silným kouzlem, ať už to vysvětlujeme čímkoli.
PREBRAL --- 0:37:45 19.1.2012
WA_SA: Zkusím.

Zaprvé mi na tom přijde zajímavá ta možnost sledovat interakci živé kultury a objektů, které se postupně archeologizují. Občas to bývá v literatuře popisováno jako poměrně ostrá čára, předěl. Ale i místa, která ztratila svou původní funkci umělou funkci pořád nějak s živou kulturou interagují. Jsou například částečně recyklovány (často divoce), slouží jako refugia pro různé skupiny osob, které nemají pro své aktivity prostor v "nedivočině" (od dětí a puberťáků přes bezdomovce až třeba po zločince) a nebo se z nich naopak stávají památky. Tahle pozorování i zpětně nabízejí možnost jiných interpretací starších archeologických situací - například (hrubě nastřeleno) na některých pohřebištích bývají nalézány pozůstatky keramiky. Obvykle se to interpretuje jako rituály na uctění mrtvých, ale nemohl třeba už v prehistorii existovat nějaký legend tripping spojený s provokováním duchů? Nemohli tam chodit pořádat "mejdany" tehdejší puberťáci? Podobně se dá uvažovat třeba i o tom, kam se vyvážejí a vyvážely odpadky - většinou jsou to místa "nečistá", mimo obydlenou stavbu, alespoň trochu skrytá (pod zemí, za hradbou stromů), v "zemi nikoho" a někde, kde už nějaké odpadky jsou. Z toho plyne třeba odvozená úvaha - házeli v té které pravěké vesnici bordel do odpadních jam už za jejího života, nebo až poté, co byl dům opuštěn? Takovéhle teorie jsou samozřejmě obtížně prokazatelné, ale přinejmenším může pozorování toho, jak se lidi chovají k opouštěným místům, rozšiřovat rámec takových úvah.

Zadruhé - archeologizace je spojená s entropií, informace, které může artefakt včetně opuštěného objektu "obsahovat" se postupně vytrácí. Čím víc času ubíhá, tím je pro lidi těžší vyčíst z místa jeho původní jedinečný účel a smysl. Namísto toho začne být místu ve větší míře přisuzován význam podle jeho fyzických charakteristik. Mění se jeho klasifikace - ruina, která byla původně dejme tomu myslivnou pana Bláhy, kterej támhle vzadu choval kozu, ale protože byl ožrala, tak si tu chalupu jednou zapálil, začne být popisována prostřednictvím už ustálených vzorů z oblasti folklóru nebo lidových interpretací (ta hromada kamení? asi tu stávala sudetská chalupa, nejspíš tu povraždili nejaký Němce./Němci to tu vystříleli za války/Bydlel tu nějakej divnej chlap, možná maniak./To budou určitě zbytky tý středověký tvrze, co se o ní píše, že byla někde ve vsi.). Zajímalo by mne třeba, jestli by šlo nějak sofistikovaněji odvodit akurátnost orální historie pomocí poměření počtu ryze folklorních migrujících prvků, které obsahuje.

Zatřetí - což je trochu přízemnější - je možné pozorovat jednotlivá sukcesní stadia, kterými nová divočina prochází. Docela pěkně a podrobně o tom psává třeba Sádlo. V tomhle případě jde čistě o praktické poznatky typu trvanlivosti materiálu, druhů rostlin, které rumiště zarůstají, funkci takového ostrůvku jako biotopu...

Začtvrté - je možné namíchat to s fenomenologií/environmentální psychologií a zkoušet třeba zpětně analyzovat vlastní reakce na pohyb v takovém terénu. Podle jakých pravidel se tam pohybuji? Čeho si všímám? Čeho se bojím? Liší se to nějak od toho, jak se chovám v jiném prostředí? Proč? Je to dáno spíš tím, jak mne fyzicky omezuje prostředí, skýtanostmi (možnostmi interakce) které nabízí, nebo mými staršími představami, které si do toho prostředí promítám? Odkud se berou? Jak by stejné prostředí asi vnímal někdo jiný? Proč a v čem se lišíme - jde tu najít nějaká univerzální pravidla? Proč se mi vlastně přesně tenhle kout nelíbí a támhleten ano? Nedaly by se tyhle zkušenosti a porozumění možným interpretacím místa nějak využít třeba v architektuře, při rekultivaci nebo vysvětlování radním, proč je lepší to tam nezplanýrovat a nevystavět tam sklobetonovou krychli? (viz třeba Klvačův příklad s bažinou a močálem - ve chvíli, kdy se z "mokré špinavé bažiny, ostudy obce" stane díky jinému výkladu "přírodovědecky zajímavý a ekologicky prospěšný močál, rarita, na kterou můžeme být hrdí", začnou se k němu lidi chovat líp, i když se místo fyzicky nezmění)

Zapáté - i nová divočina a opuštěná místa představují, necháme-li vznosné teorie stranou, prostě pramen popisující historii města. Tenhle pramen má jiný charakter, než jiné podobné prameny a je možné jej analyzovat, ale je potřeba přitom myslet na jeho zvláštnosti. Příklad - areál opuštěné fabriky. Může třeba při srovnání s písemnými prameny pomoct určit, jak vypadala před padesáti lety a co se s ní od té doby dělo. Je ale třeba myslet na to, že některé věci tu chybí - zpravidla ty, které jde snadno recyklovat. Budovu parního stroje najdeme, ale stroj je pryč a těžní věž, jejíž soukolí poháněl, chybí. Ale támhle jsou ovocné stromy na místě, kde by normálně nevyrostly, nemohla být vilka pana ředitele tam, i když na té fotografii ji nevidíme, protože ji něco stíní? Kde přesně mohl být za války ten zajatecký lágr? Měl vlastní kryt? Kde je, nedal by se odkrýt?


Stačí takhle? Je to hrubě nastíněné a určitě jsem na něco zapomněl a něco mohl říct líp, ale snad se od toho dá odrazit.
WA_SA --- 23:36:54 18.1.2012
PREBRAL: A přidal bys i nějaké odborné interpretace - alespoň náznak?