Tento web používá soubory cookie. Dalším používáním webu s tímto souhlasíte.
jméno
heslo
přihlásit
zaregistrujte se
zapomněli jste heslo?
Přechodníky - naučte se nejen správně je používat
ASHRAK
Nedávno jsem byl v jedné diskuzi požádán, abych sestavil, po mé předchozí výtce ke špatně utvořenému přechodníku, stručná pravidla pro jejich tvoření. Uvědomil jsem si, že je to skutečně velký a rozšířený neduh, a rozohodl jsem se proto založit tento klub. Cíl klubu je následovný: bude se zde diskutovat o všem, co s přechodníky nějakým způsobem souvisí: jejich tvoření, použití, syntaktické a stylistické problémy. Tato diskuze budiž nápomocna všem, kdož chtějí využívat krásu i nezastupitelnou funkci přechodníků a vyvarovat se jejich špatných tvarů.


Zde nějaké linky s přechodníky:

http://cs.wikipedia.org/wiki/P%C5%99echodn%C3%ADk
http://interval.cz/clanky/hrichy-pro-sileneho-korektora-jak-vyzrat-na-prechodniky/
http://dkf.ics.muni.cz/~xvalicek/texts/rada_jazykovedna/08jelinek.pdf
http://ufal.mff.cuni.cz/pdt2.0/doc/manuals/cz/t-layer/html/
http://promlky.unas.cz/RUBRIKY/TEORIE/prechodniky.html
http://www.ajgl.cz/vlada/vyplody/prechodnik.htm
http://www.literarky.cz/?p=clanek&id=1650
Máte k tomu co říct? Vložte se do diskuze.
K10 --- 18:08:58 5.7.2013
Vážení,
nutno si uvědomit, že tvorba přechodníku je jedna věc a jeho správné použití je druhá věc.
V češtině existují dva typy přechodníků: Přechodník přítomný, který se tvoří od sloves nedokonavých, a přechodník minulý, který se tvoří od sloves dokonavých. K jejich tvorbě je nutná určitá zběhlost. Pokud si nejsme jisti, je nutno nahlédnout do vhodného slovníku. Máme-li k dispozici Internet, jako že většinou ano, doporučuji on-line jazykovou příručku Ústavu pro jazyk český na adrese http://prirucka.ujc.cas.cz/
- tam jsou uvedeny možné tvary přechodníku pro každé sloveso.
Pro oba přechodníky - přítomný i minulý - máme v češtině vždy tři tvary: Tvar pro rod mužský čísla jednotného, tvar pro rod ženský a střední čísla jednotného a konečně tvar pro všechny tři rody v čísle množném.
Použití přechodníku spočívá ve vytvoření tzv. přechodníkové vazby. Ta slouží ke "krácení" souvětí.
Nutnou podmínkou k užití přechodníkové vazby je, že obě věty musí mít stejný podmět. Právě podle podmětu určujeme, který ze tří tvarů přechodníku použijeme.
A teď k tomu použití:
Přechodník přítomný - od nedokonavých sloves - použijeme tehdy, popisujeme-li dva děje probíhající současně, nebo tehdy, popisujeme-li pozadí děje, na kterém došlo k určité události.
Příklady:

Jan, VĚDA, že chytá poslední vlak, běžel na nádraží ze všech sil.
Jana, VĚDOUC, že chytá poslední vlak, běžela na nádraží ze všech sil.
Výletníci, VĚDOUCE, že chytají poslední vlak, běželi na nádraží ze všech sil.

Tedy - při vědomí toho, že se jedná o poslední vlak...

Přechodník minulý popisuje následnost dvou dějů, přičemž ten "přechodníkový" se stal jako první. Obměňme trochu hořejší příklad:

Jan, DOZVĚDĚV SE, že chytá poslední vlak, rozběhl se na nádraží ze všech sil.
Jana, DOZVĚDĚVŠI SE, že chytá poslední vlak, rozběhla se na nádraží ze všech sil.
Výletníci, DOZVĚDĚVŠE SE, že chytají poslední vlak, rozběhli se na nádraží ze všech sil.

Tedy - nejprve se něco dozvěděli, pak jednali.

Pořadí vět lze pochopitelně přehodit, aniž by utrpěla vypovídací hodnota souvětí.

Jan se rozběhl na nádraží ze všech sil, dozvěděv se, že chytá poslední vlak.

Kdybychom se chtěli přechodníkové vazbě vyhnout -
Jan se dozvěděl, že chytá poslední vlak, a rozběhl se na nádraží ze všech sil.
- Tak by asi vypadalo dosti podivně, kdybychom obě věty přehodili :-)
ASHRAK --- 20:16:11 15.6.2009
???: řekl bych, že právě pro snadnost jejich tvoření to není potřeba... ale možná by stálo za uvážení dát tam alespoň zmínku, že existují
??? --- 20:06:23 15.6.2009
Nestálo by za to doplnit na nástěnku (homepage) nějaké shrnutí trpných přechodníků? Byvše popsány by se jistě dočkaly většího rozšíření.

Schéma jejich je snadné: příslušný aktivní přechodník slovesa být + participium trpné.
REEFER --- 17:39:14 30.1.2009
Souhlasim.
ASHRAK --- 17:37:48 30.1.2009
REEFER: nj, ale církevní slovanština, to je v podstatě kozervovaná staroslověnština... ve starý češtině taky byly imperfektální tvary
REEFER --- 16:57:00 30.1.2009
(pracovne jsme se tu shodli na tom, ze ten zhuverily napad hledat to v cestine jsem dostal odnekud z pravoslavnych vod :) И изшед в след его идяше: и не ведаше, яко истина есть бывшее от ангела: мняше же видение зрети. )
ASHRAK --- 16:56:11 30.1.2009
REEFER: jako spor dvou osob o to vědaše? ze synchronního hlediska to jednoznačně nic není
REEFER --- 16:53:48 30.1.2009
ASHRAK: z tohoto obskurniho jazyka jsem sveho casu slozil i zkousku, ale slo opravdu o cestinu a spor dvou osob v jedne kancelari :)
ASHRAK --- 16:31:16 30.1.2009
REEFER: nebylo to vědě-aše? to je totiž indikativ imperfekta slovesa vědět, a to buď druhá, nebo třetí osoba sg.

(jinak viz wiki http://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Casov%C3%A1n%C3%AD_ve_staroslov%C4%9Bn%C5%A1tin%C4%9B#Indikativ_imperfekta, tamtéž si i najdeš, co je imperfektum)
??? --- 16:05:58 30.1.2009
REEFER: Tak tudy ne:).
věda (r.m.)
vědouc (r. ž. a s.)
vědouce (mn. č.)

Teda doufám:).