Tento web používá soubory cookie. Dalším používáním webu s tímto souhlasíte.
jméno
heslo
přihlásit
zaregistrujte se
zapomněli jste heslo?
Těžký život básníkův
NATASHA
[http://www.mageo.cz/home/NATASHA/motyl_poezie2.jpg]

Čtenáři vám nerozumějí? Kritikové vás urážejí? Múzy vás opouštějí?
Nemůžete sehnat vydavatele? Psychofarmaka? Ženskou? Chlapa?
V knihkupectvích nemají pro váš žánr více než půl poličky vlevo vzadu za fíkusem?
Vítejte.

Navštivte nástěnku, kde byla otevřena I. poetická knihoslídílna.

Máte k tomu co říct? Vložte se do diskuze.
VINCENT_BU --- 20:33:23 3.9.2018
CICHLASOMA: OK, opustil bych poznání na daném stupni a zbytek snad jindy, z jiného úhlu. nebo až se to rozleží. :)
CICHLASOMA --- 1:18:46 3.9.2018
VINCENT_BU: (to mimochodem není pravda, aspoň v typickém v případě ne. můžeš říct, že v nějakém smyslu výsledek je, jako bych postupoval lineárně, ale reálně to většinou nijak "lineárně" neprobíhá, vidíš houf, z něj ti třeba několik věcí "padne do oka" tj. upoutá tvou pozornost ve větší míře než zbytek, ten už vnímáš víceméně periferně, "intuitivně" nebo náhodně nebo já nevím jak někam zaostříš, záběr se ti ještě zúží, pak se zaměříš, ani nevíš pořádně jak, na něco konkrétního, po tom sáhneš a je to. nebo aspoň u mě to tak většinou funguje, nic lineárního na tom není, nejsem počítač. jen nějak nevím, proč to tu řešíme.)
CICHLASOMA --- 22:37:32 2.9.2018
VINCENT_BU: většinou to není tak, že před sebou máme x hotových zmrzlin. vidíme matně se rýsující možnosti a některým nějak zkusíme pomoci k realisaci, nevědouce, co přesně z toho vzejde.
CICHLASOMA --- 22:36:02 2.9.2018
VINCENT_BU: nerozumím skoro ničemu z toho, co teď píšeš. asi ten komárkův text nějak hrozně přetěžuješ. on říká jen tu banalitu, že často svět potřebuje naši péči méně než si myslíme. (my bychom mu rádi vnutili nějakou cestu, která je pro něj nejlepší či jediná možná podle nás, ale není to tak.) říká ji imho docela vtipně, ale to je všechno. kdy a jak zasáhnout je naše volba, mít na paměti tu uvedenou banalitu nebývá na škodu, ale nutnost rozhodnout se v konkrétních situacích to z nás nesejme.
(plus je dobré si uvědomovat, že běh světa můžem většinou ovlivnit jen trošku. je to úplná banalita a nevím, co na tom mohlo být kontroversního.)
VINCENT_BU --- 22:20:44 2.9.2018
nebo ještě jinak: máš na výběr modrou, žlutou, červenou a zelenou zmrzlinu a nad každou proběhne volba 0/1. nevolíš si všechny naráz, nýbrž postupně. může se zdát, že z milionu zmrzlin si vybereš najednou stovku, ale je to klam. ve skutečnosti postupuješ lineárně, od jedné ke druhé.
VINCENT_BU --- 22:13:41 2.9.2018
CICHLASOMA: dělá prostě tu běžnou chybu, že zaměňuje interpretaci za danost. kdyby nechal výsledek volby (přenechejme věc samoregulaci a tuhému kořínku) otevřený, zůstal by i jeho plán otevřený, bylo by o co hrát. nějaké mlžení o "míře" nemá význam. konkurují si dvě sféry moci (lidská volba a determinace), a pokud ví, že část vůle musí delegovat na sféru samoregulace, bude ona tou řídící a bude určovat tvé další volby, jako např. kde a jak zasáhnout či ne. zkrátka, ohlásil výsledek (slimáky nevyhubíš), uzavřel plán a šmytec. – nebo si vyber to druhé čtení dovětku o pampeliškách.

výběr se může dít klidně z milionu možností, a pokud nejsi kvantová částice nebo rukopis v limbu, 999 999 z nich bude vždy 0 a zbytek 1. pak vybírej klidně z 999 999 možností, a nejsi-li atd. chápeš? nemůžeš být na několika místech zároveň. :)
CICHLASOMA --- 21:10:26 2.9.2018
VINCENT_BU: (asi už nemá cenu to dál nějak moc pitvat, těžko překlenutelnou propast jsme asi už našli, to by mohly být ty paralelní vesmíry nebo tak něco.
nevím, kde k. říká, že je dobře se spolehnout na tuhý kořínek a v které věci konkrétně, ale to je jedno.
podle mě vždy vybíráme z neurčitého počtu možností a rozhodujem nečernobíle, kolik podpory (energie, důrazu atd.) které z nich věnovat. situace, které jsou _téměř_ ano/ne, jsou dost výjimečné. možností, jak podporovat a nepodporovat literaturu je nepřeberné množství, možnost, že by ji stát neměl dotovat vůbec nijak je jedna z bezpočtu a nikdo ji tu nehájil, pokud jsem si všim. naše vědění o tom, jak by lidstvu pomohl a/nebo uškodil zcela hypothetický naprostý zánik nově vznikající literatury, je značně mlhavé, a možností je nepřeberně mezi těmi extrémními, že by to jistě znamenalo zánik lidstva, či že by to lidstvo jistě spasilo, které asi nikdo vážně nezastává.

a podle mě by ses měl zeptat literátů, nejlépe i těch mrtvých, kolik z nich má za to, že si s nimi vytřelo prdel "dějinné určení", než to o nich budeš říkat.)
VINCENT_BU --- 19:54:32 2.9.2018
CICHLASOMA: je to nesmysl. pokud nemůžeš výsledek ovlivnit volbou, pak ti žádná míra účasti nepomůže, a je daný. pokud jej ovlivnit můžeš, pak tě nemusí zajímat vše okolo, a je daný tvojí volbou. pořád je to buď a nebo. v každém případě máš volbu, a pokud nevíš výsledek, nemůžeš vědět, která je správná. jenže on ví, že volit spolehnutí na tuhý kořínek je správné, volbu nevědomky provádí a považuje ji za správnou. tím je daný jeho výsledek.

každá volba je 1/0, není zde žádné mezi. to ví i počítač, resp. kvantový ne, ale to bychom museli začít uvažovat o paralelních vesmírech, avšak já kvantovým vědomím nevládnu, čili se podržím jen jednoho. :)
CICHLASOMA --- 18:06:34 2.9.2018
VINCENT_BU: možná, že tím jsme konečně u jádra pudla.

komárek v žádném případě neříká, že výsledek je daný, říká v podstatě (když vezmu v potaz i jeho další texty) pravý opak - výsledek není předem daný, je otevřený a my ho můžeme ovlivnit jen v omezené míře, a jen v omezené míře můžeme vědět, který z možných scénářů by byl lepší a z jakého hlediska, případně které hledisko je důležitější. v omezené míře víme, jaké důsledky ve skutečnosti budou mít naše akce. poměrně často (ale ne vždy!) napáchají hodně škody ti, co chtějí dosáhnout absolutní jistoty, absolutní pravdy, dobra či spravedlnosti. (btw, psal jsem, že člověk jednou _asi_ odejde. jen můj odhad, vůbec si nejsem jist.)

"v omezené míře." nikdy to v takových věcech není nula a nikdy to není 100 %. nikdo není ředitel zeměkoule, i když si to třeba myslí. je dobrý mít důvěru v život a v budoucnost, že jistě přinesou i věci řešení, která neumí vymyslet třeba nikdo, rozhodně ne my. na literátových bedrech zpravidla neleží osud světa, naštěstí.

nemá cenu rozebírat jednotlivé aspekty, případy, oblasti, rozdíl je v základním přístupu. někomu straší v hlavě starost o míru a vědomí konečnosti, omezenosti našich možností (ona ostatně jiná _možnost_ asi ani není myslitelná) a naopak relativně velkých sil života a vůbec sil, které nemám v moci, někomu straší v hlavě touha po absolutnu konečně sneseném na zem.

(nietzsche říkal, že potrvá evropanům 300 let, než se naučí brát vážně věci, hodnoty, možnosti, které nejsou (už ani domněle) absolutní, jednoznačné, jisté, absolutně zdůvodněné.)
VINCENT_BU --- 17:42:24 2.9.2018
CICHLASOMA: z toho se nelze vykecat. zde nezáleží na rychlosti, nýbrž na samotné ontologii. je-li výsledek daný, jak říká Komárek, pak není o co hrát. jsi buď pasivní součástkou dění, které neovlivňuješ, nebo – v existenciálním smyslu – už nejsi, byť navenek jevíš zdání existence, a také není o co hrát.

buď říká, jak mi to tlumočíš: dopadne to špatně, ale o dva týdny později, děj se co děj; nebo: dopadne to dobře, děj se co děj, protože tuhý kořínek. nevím, jaké čtení si vybrat, obě však mají v pozadí "děj se co děj".

i kdyby šlo o dva týdny rozdílu, jaký bude jejich ontologický, eschatologický, existenciální atd. smysl, pakliže jsou řízeny tuhým kořínkem? půjde jen o dva týdny navíc v otroctví determinovaných součástek.

otrocká, evoluční determinace je pořád v pozadí tohoto přístupu, stejně jako v obraze autorů publikujících navzdory vlastní matce, která je nikdy neporodila. pak zde ovšem nezbývá místo pro iracionální akt záchrany zcela neužitečného tygra, bez kterého se to obejde. – já slýchal v dětství, že umění je jakási nadstavba, a heršvec, ono to furt frčí…

Komárek je ale biolog či co, lze porozumět tomu, že mu Darwin straší v hlavě. (Čapek? bývá, že se protiklady přitahují, třebaže si vůbec nerozumí :))