Tento web používá soubory cookie. Dalším používáním webu s tímto souhlasíte.
jméno
heslo
přihlásit
zaregistrujte se
zapomněli jste heslo?
Jung - život, dílo, souvislosti, přesahy, ...
YMLADRIS
Oslovilo vás něco z Junga? Projevují se jungiánské motivy nějak ve vašem životě? Je pro vás užitečná teorie archetypů? Doporučíte knihu s Jungem či jungiánstvím související?
Máte k tomu co říct? Vložte se do diskuze.
LOOK --- 11:28:40 17.6.2007
... "duch nemuze hmotu ovladat, ale pouze zvladat" ...
TOOM --- 10:01:30 17.6.2007
" Člověk se nemá « duchovní» intuicí pozvedávat nad " zemi", tj. nad tvrdou skutečnost, a tím od ní utíkat, jak se to často děje, když má skvělé intuice. Člověk přeci nikdy nedosahuje výše svých tušení a proto by se také s nimi nikdy neměl identifikovat. Jenom bohové přejdou po duhovém mostě; smrtelníci však putují po zemi a jsou podrobeni jejím zákonům." ( C.G.J.- Člověk a duše)
LOOK --- 11:44:52 9.6.2007
SPIELMANN: souhlas, ale imho je to ovladani pres komplexy jen vychodisko z nouze, pokud vedome ja nespolupracuje dobrovolne :) a stejne jako v komplexu(ech) muze clovek zustat cely zivot a nic si z toho nevzit, tak nekdo jiny funguje 'tak jak ma' a nemusi si neurozama vubec prochazet.
kdybych se chtel prit, tak bych mohl tvrdit, ze komplexy nejsou nastroji bytostneho ja, ale obranami ega pred bytostnym ja. protoze cim vic ma clovek zvedomele bytostne ja, tim ma ego mensi dil na rozhodovani.

cely Jung je metafyzika maskovana za psychologii ;))

ty protiklady jsou podle me hodne dulezite. zapadaci jsou nezdrave zasekli v bud to - nebo opak. na vychode to maj tu hranici mnohem volnejsi a z toho plyne jejich vetsi uvolnenost..
SPIELMANN --- 22:53:24 8.6.2007
TOOM: No tak to já z toho radši zkouším dělat "těžší" vědu:-) Já toho času nijak nelituju, naopak, jsem se dozvěděl spoustu zajímavejch věcí, je to dobrá motivace a filosofie je krásná věc:-)))

LOOK: Člověče, nad tím jsem se musel teď pořádně zamyslet, nejdřív jsem ti chtěl dát zapravdu, ale pak mi došlo následující (i když uznávám, že je to hoooodně vachrlatý. Nicméně z psychoterapeutického hlediska je to pohled dost funkční) - člověk koná leckdy vůči své přirozenosti. Na toto konání pak časem doplácí - vznikají neurózy a pod. Neurózy jsou ale pokud jsou vyléčeny super věc, protože umožní člověku hlubší vhled do sebe (zkušenost a vědomí toho, že tudy cesta nevede). Řekl bych, že Bytostné Já skrze komplexy ovlivňuje chování vědomého já k tomu, aby aby se vědomé já lépe poznalo, díky čemuž může pak být Bytostné Já lépe realizováno a žito. Bytostné Já poznává skrze vědomé já samo sebe (a naopak). Zní-li Vám to drsně metafyzicky tak nejste sami, mě taky. Ale tenhle náhled mi v mém vesmíru funguje a leckdy mi i pomoh. A řečeno s Williamem Jamesem: "když ti to funguje, tak je to pravda (alespoň pro mě:-)"

KASTA: ta kvaternita je jen jeden ze symbolů odkazující na na BJ. Stejně tak jako kruh. Souhlasím, že bez toho prožitku to jaksi není ono. Ale uvědom si, že celý tvůj dosavadní život byl realizací tvého BJ!:-)
Proč by smysl neměl či nemohl být totožný s touhama já? Já cítím touhu po smyslu, teď zrovna se mi smysl překrývá s touhou po úplnosti. Ostatně ta úplnost, to je věc... dokázat si připustit, že řekne li někdo + a druhý - tak že oba můžou mít pravdu zároveň (aniž by k tomu ale byla potřeba nějaká Hegelovská dialektika, nebo nějaké tvoření kompromisů...)
Proč by ten proces nemohl být intelektuální? Vždyť i ten intelekt ti může přinést prožitek... ano, neměl by to být poze intelekt, ale mám za to, že cest je spousta. Někdo vsadí na introspekci, někdo asketí, někdo prožívá a někdo intelektualizuje a někdo další zas kecá na nyxu. Všechny ty cesty maj něco do sebe a všem něco chybí. Ale to je život...:-)
LOOK --- 23:02:41 6.6.2007
SPIELMANN: SMYSL: vidim to docela podobne. a bavit se o bytostnem ja muzem, ale ja jsem zjistil, ze se mi toto tema spatne komunikuje. snad jen: ono zdaleka nerozhoduje vsechna rozhodnuti. naopak bych rekl, ze u spousty lidi se pro jejich ego k rozhodovani nedostane. nebo jinak, ego dava prostor k rozhodovani [asi teda ne vzdy] a dava ho krome byt.ja i jinym komplexum. ale tohle nemam nacteno, takze mozna kecam.
KASTA --- 22:39:53 6.6.2007
a jeste SMYSL a BYTOSTNE JA (BJ:-)- me ohledne BJ chybi ty prozitky, takze tahle vec mi neni uplne jasna, ale ted nedavno jsem si zase procital par knizek a dava mi to ted jiny smysl :-))) Jung casto zminuje jako symbol BJ prave quaternitu (ctverec, kruh rozdeleny krizem....) kde v jednom rohu je archetyp STIN, v dalsich dvou proti sobe ANIMA + ANIMUS a v tom poslednim, jestli se nepletu tak prave SMYSL (Moudry starec)..... s tim mi koresponduje ten vyvoj, ze v procesu individuace si clovek nejdrive musi pripustit ten STIN (zjednodusene, ze neni jen to co si mysli ze je a to co by chtel byt), potom ty ANIMAKY a pak kdyz vstreba a prijme tohle vsechno, pochopi, ze i v tech zdanlive nesmyslnych archetypech nejaka vnitrni moudrost je a dojde mu ten SMYSL - ten ale neni totoznej s cilema a touhama JA, vlastne to vsechno neni o JA nybrz o necem vetsi, komplexnejsim, cehoz je JA jen mala soucast a musi se tomu podridit, prijmout svoje misto a to uz jsme u realizovani BJ - samozrejme ze ten proces neni "intelektualni" jak ho ted popisuju, spis si to musime "odzit" jinak je to k nicemu.....
LOOK --- 22:35:59 6.6.2007
KASTA: ze by to resila zlata stredni cesta? nebo spis slouceni protikladu? :) relativizace nutnosti definitni pravdy to nebo ono, ?

YMLADRIS: archetyp nesmyslu byl pokus o vtip :) nebudu ted premyslet jestli existuje, ale napada me, ze ma dost spolecneho se vtipy (viz Freud - Vtip a jeho vztah k nevedomi).
ad smysl: presne jak ti napsal Kasta

TOOM: jasne, ale ti lide jsou hodne intelektualne na vysi, maji treba hodne vysoke IQ, hodne vysoke skoly, umej diskutovat a argumentovat, takze jejich 'problem' lze tezko oznacit za absenci rozumu.
ale jinak beru z toho meho LOOK slovo rozum a necham tam jen mysleni jako ps.funkci. on rozum a mysleni nemusi znamenat to same. muzete kdo vite napsat, jak Jung rozum definuje?
KASTA --- 22:26:07 6.6.2007
Spielmann: ad synchronicita: hele kdyz mrknes do vyboru z dila II tak tam o tom pise jako pozorovanem existujicim jevu - sice hooodne opatrne (asi mel strach ze mu zase budou predhazovat ten mysticismus...:-))), nesnazi se to nejak prilis vysvetlovat, ale mluvi o techto vecech jako o realite ktera ceka na vedecke vysvetleni..... urcite mel spoustu pripadu ze svy praxe a me hodne oslovil zaver ve smyslu, ze psyche ovlivnuje realitu neznamym akauzalnim zpusobem, ma schopnost zrusit cas a prostor jak ho zname z denni reality (jasnovidectvi, telepatie ap.) a ze tyhle veci se projevuji tim silneji cim "nevedomejsi" vnitrnejsi proces se "aktivuje" - jinymi slovy ze aktivni archetyp a tomu odpovidajici vnitrni proces v psyche dokaze "privolat" odpovidajici udalosti, ale cim jde o vedomejsi proces tim je ten ucinek slabsi.... Ja ten clanek cetl pred par lety a taky mi prisel spis naznakovej, ale ted jsem ho dal znovu a prijde mi dost konkretni a tyhle jevy jasne uznavajici a popisujici.....
TOOM --- 16:27:32 6.6.2007
SPIELMANN: A dobře ti tak amigo:) To je přesně to, čemu se snažím v " měkké vědě" zdejších diskusí vyhnout- totiž pracně obhajovat/ rozporovat jednoznačnou platnost/ interpretaci nějakého výroku ( včetně těch vlastních:)
Nabízím zde pouze postřehy, které sice lze argumentačně obhájit, ale nechtěj na mně abych kvůli každému " prdu" seděl měsíc v knihovně :)
PS. Dobrá, příležitostně se na ty pudy juknu. Možná jsem se necal příliš unést terminologíí z živočišné říše, odkud evoluční biologie čerpá mnoho analogií pro vysvětlení chování člověka v širších souvislostech...
SPIELMANN --- 15:05:51 6.6.2007
Teda Toome, tys mi dal! :-) Tak jsem se pustil do studia logické sémantiky, od toho jsem se dostal k filozofii jazyka pak k filozofii vůbec. Zopáknul jsem si Freuda a behavioristy a pak zase skončil u toho, že nevím, co je pud sebezáchovy! Taky není jasné, co míníš tím "absolutně nadřazený" - pod tímto slovním spojením, si lze představit ledascos (jojo, to mám z toho, že čtu Wittgensteina:-)

Jinak tvé tvrzení: "příčinou lidského pokroku je násilné soupření" (pokud jsem pokroutil význam tak sorry a oprav...) má pár chybek - za a) když něco tvrdíš, měla by být tíha důkazů na tobě a za b) chceš-li se chovat vědecky, měl bys připustit, že je to pouze teorie a snažit se o její zpochybnění. Jinak je to dogmatické fuj (viz. Popper).

Zjistil jsem, že logická sémantika je strašná věc plná věcí jako denotát, fregeovský smysl, intencionální význam, intersubjektivní cosyk (ten je zrovna docela dobrý:-) Ale výsledek je o tom, že není zas až tak důležité, jak jsi to řekl, ale co jsi chtěl říct. Takže pro tvé tvrzení: "pud sebezáchovy je nadřazen ostatním pudům" bych potřebaval vědět, jak jsi to myslel. A tudíž, co si představíš pod pojmem pud sebezáchovy - konkrétně! Mě se totiž jeví, že pud sebezáchovy a de facto pudy obecně jsou jakýsi relikt z dob strukturalismu (nebo funkcionalismu?). V moderní evoluční psychologii a v moderní psychologii vůbec jsem nějak nenarazil, že by se hovořilo o pudech. Maximálně o instinktivních reakcích...

K tomu behaviorismu a Freudovi - máš pocit, že slintání za zvuku zvonečku (nebo spíš princip učení se) má něco do činění s pudem sebezáchovy? Nebo touha se rozmnožit nebo spíš touha po uspokojení? Obě tyto teorie totiž tvrdí, že tyto jevy jsou základním faktorem určujícím lidské chování...

K té normě - já se snažím říct, že norma je věc relativní. Normu můžeš uměle vytvořit, ale oproti světu to furt bude jen a pouze idealizovaný konstrukt. Jablko bude padat k zemi, ale nikdy ne stejně. Taky nelze říct, že třeba země padá k jablku... vždy záleží, z jakého úhlu se díváš. A normování lidí či psychiky s sebou vždy nese hrozný nebezpečí zneužití - norma je totiž vnímána jako to co je ok, nenormální je fuj. Udržovat sexuální styky pouze s jedním jedincem je třeba z hlediska celé lidské pouplace nenormální. V evropě je to zase normální, pokud to tak neděláš a máš více žen či mužů najednou jsi nenormální (ačkoli jsi se vlastně vrátil do celosvětového lidského normálu...)

Uh, jak jsem se obával že se zase rozepíšu tak se stalo:-( Sorry:-( KDyžtak mi řekněte, jestli to vůbec čtete. Myslím, že Spielmann je na NYXu absolutně nadřazený co se délky příspěvků týče...

SMYSL: už to tady párkrát proběhlo (nebo já o tom určitě psal). Když si uvědomím, že spousta rozhodnutí proběhne v nevědomí, tak si vždycky říkám: "Hmmm, a kdo to tam teda jako rozhod?! A co bylo pro něj určující faktor, že se rozhod právě takhle?" Já mám pocit, že je za tím Bytostné Já (ostatně, proč se o tomhle archetypu tady se mnou nikdy nikdo nebaví? Už jsem to párkrát zkoušel a nic...). Jung sám píše, že pocit, že má něco smysl je v tomto archetypu obsažen. A taky že k tomu, aby byl pocit smyslu naplněn je potřeba mít pocit celistvosti (tj. ono Numen). Ten pocit jsem zažil, když jsem si uvědomil, že moje já přesahuje hranice mého těla, že je mnohem širší než si kdy vůbec dokážu představit, v tom jsem se málem ztratil, ale našel jsem hranice, když jsem si uvědomil, že na světě jsou prostě věci, které nejsem schopen vnímat nebo si je uvědomit a tam jsem začal cítit, no nemám na to lepší slovo než bůh. A pak jsem vnímal jak mé já se mění ve škálu, něco jako barevný přechod nebo jak to říct, od toho hardcore vědomého JÁ přes to já na který právě nemyslím ale můžu přes já co dělá peristaltiku a bije mi srdcem, já co je v předvědomí, já co je projikováno z nevědomí někam ven, já co je obsaženo v komplexech, ve snech, to já které se tam tak noří do kolektivního nevědomí, což jsou obsahy který jsou moje a zároveň Vaše a pak tam ten přechod, že ty obsahy musí být i teda boží a pak...

K tomu LSD, bych řekl, že ono dodá jednorázový zážitek, toho překročení sebe sama, ale je to taková neuvědomělý chrst náhodných obsahů nevědomí, bez té dostatečné reflexe, bez těch hranic a ti lidé se většinou pak v tom "rozpustili", protože neměli ty obsahy jak uchopit, neměli je k čemu vztáhnout atd. (teda soudím jen ze své zkušenosti, co jsem se bavil s lidmi, je fakt že je otázka do jaké míry ty zážitky z toxické psychózy jsou obecně lidské:o)

Synchronicita - já měl za to ( a taky to tak beru), že synchronicita je jen označení psychického jevu. Tj. toho, že člověk v některých situacích vnímá propojenost. To, jestli tam ta propojenost "objektivně" je a nebo není, to Jung neřeší. Jde o to, že vzhledem k tomu, že to takto vnímáme, musíme s tím zacházet, jako by (jako by!!!) to bylo reálné (proto furt píše o podceňování psychických faktorů:-)