Tento web používá soubory cookie. Dalším používáním webu s tímto souhlasíte.
jméno
heslo
přihlásit
zaregistrujte se
zapomněli jste heslo?
Postmoderni Filosofie
KAATHA
Ma postmoderna koule? (c) Zdenek Vasicek :)
Anzenbacherova definice: filozofie zkoumá neempirické předpoklady empirického.
postmodernism: a term coined by jean-francois lyotard to label certain features of contemporary western society 'after modernity'; as a successor to modernism in the arts; and finally, as a philosophy which shares much common philosophical ground with poststructuralism;

Tento klub by mel slouzit k diskuzim o postmoderni filosofii obecne, autorech, nazorech, myslenkach, a kritice postmoderny (to predevsim :)
Vice info na home.

flamy se toleruji :)) uplny offtopicy nikoliv..

Osobni inzultace a vubec vyjadrovani mimo ramec rozumne diskuse vedene mezi inteligentnimi bytostmi NEJSOU tolerovany, po jednom napomenuti ktere se mine ucinkem bude takovemu ID pravdepodobne omezen pristup do tohoto klubu
Pokud bude mit nekdo pocit, ze byl takto inzultovan a ja nestihnu zareagovat, at se ozve do posty :)
Máte k tomu co říct? Vložte se do diskuze.
DUNAR_ --- 23:27:35 25.12.2010
MAFTIK: vtipné, i když se mi to moc nelíbí...
MAFTIK --- 20:44:32 25.12.2010
Víte, jak se slovensky řekne "postmoderně kecat"?

lyotárať
POIROT --- 23:16:42 5.11.2010
Pero mě je dlouhá až moc.
LUBOB --- 10:11:17 4.11.2010
PALO_FABUS: opet si nejsem jist, zda spravne rozumim tem tvym formulacim.
věda to neví, protože věda ví jenom to, co může empiricky dokázat
unika mi ta spojeni (nevi, protoze vi jen kdyz..). tim postulujes nejaky axiom, ze zminena vec (lingvisticky determinismus) je empiricky nedokazatelna? (pozn. spis bych rekl, ze je empiricky vyvratitelna, kdyz uz hovorime o vede).

sapir-whorfova hypoteza neni z antropologie. je to zalezitost lingvisticka. ale at uz chceme nebo ne, je to porad empiricka zalezitost.

& kdyz se vratim k filozofii (tedy k filozofum), tak k lingvistickemu determinismu :

nietzsche - we have to cease to think if we refuse to do it in the prisonhouse of language

wittgenstein - the limits of my language mean the limits of my world

heidegger - man acts as though he were the shaper & master of language, while in fact language remains the master of man

barthes - man does not exist prior to language, either as a species or as an individual

JAKKILLER --- 9:19:09 4.11.2010
POIROT: Pardon já musim, IMPERATIV.
KOMATSU --- 20:48:30 3.11.2010
POIROT: Tak od Kanta k postmoderně nevede zas tak dlouhá cesta. :)
POIROT --- 20:44:51 3.11.2010
Ve škole jsem s bídou dal Kantův kategorickej inperativ. Tohle tady je na mě asi trochu moc. Ale bude se tím pilně prokousávat. Času dost. Ale nevím nevím.

PALO_FABUS --- 21:43:47 2.11.2010
LUBOB: věda to neví, protože věda ví jenom to, co může empiricky dokázat (zjednodušeně řečeno, i když...), věda se totiž zapomíná vracet ke svým filosofickým východiskům (což je asi ve zkratce to, co se tady celou dobu snažím říct :)

ta věta, ke které se vracíš, je věta vyřčena vědou, filosofie nepoužívá slova jako "untestable" :) tzn. že zde věda má jasno v tom, o čem nás filosofie za posledních sto let naučila tak sofistikovaně pochybovat (rozuměj: myslet onen problém s vysokým rozlišením)

a ad ta kritizovatelnost... je fakt nutné dodávat, že jsem nemyslel falzifikovatelnost, jak se domníváš? :/


stále víc se mi zdá, že kognitivismus je prostě bublina, která těží z toho, že z oněch tří zdánlivě rovnocenných epistemologických domén, totiž filosofie, umění a vědy, byla věda vždy nejsrozumitelnější, nejprezentovatelnější a tedy nejpopulárnější... v případě kognitivismu nalezla věda pro své hrady z písku téma, které filosofie rozpracovala do katedrál, ale které zůstaly pro vědu a pro ty, kteří vědě přisuzují tak velký status, neviditelné protože to, co má věda za východisko, má filosofie za cíl, takže vědecké poznatky cirkulují snadněji než ty filosofické, kterak filosofie jenom velmi obtížně reprodukuje svůj řádově vyšší epistemologický status a většina lidí holt tak vysoko nedohlédne, takže má dojem, že výš než empirický důkaz, už nic není

aneb jak bylo křesťanství platonismem pro masy, tak se zdá být kognitivismus filosofií vědomí pro masy (vědců) :)
LUBOB --- 21:05:56 2.11.2010
PALO_FABUS: vzdyt to mas napsane primo v te vete, kterou jsi sam postnul :
For a long time, the idea that language might shape thought was considered at best untestable and more often simply wrong. Research in my labs at Stanford University and at MIT has helped reopen this question.

pokud bychom uz staleti vedeli, co udajne vime, pak by se nemuselo nic reopen.

a dokonce i v samotném pásmu vědy se mi zdá, že jsou kogn. výzkumy kritizovatelné...

no, kurva, samozrejme, ze ano. jinak by to nebyla veda, ale katechismus :-)

PALO_FABUS --- 20:18:42 2.11.2010
Enaktivní přístup [v kogn. vědách] vyvozuje z neexistence předpokladu omezení sebemodifikace neexistenci předpokladu základní nemodifikovatelné roviny poznávání. Z filosofického hlediska jde o neexistenci jakýchkoliv předem definovaných předpokladů, určení, substance či základu (ground) poznávání.

k čemu potřebujeme vědu, aby nám laboratorně dokazovala to, co víme už nějaké to století? :) navíc mám dojem, že to, co dokáže filosofie zkoumáním "pouhých" předpokladů, objevuje věda směšně velkým obloukem a zcela ignoruje, že ten pevný bod, ze kterého sama vychází není jí samotnou, ale vždy již filosofií... tzn. že z filosofických předpokladů se přes vědeckou metodu dostaneme k filosofickým závěrům... a mě se v kapse otevírá Occamova břitva :)))