Tento web používá soubory cookie. Dalším používáním webu s tímto souhlasíte.
jméno
heslo
přihlásit
zaregistrujte se
zapomněli jste heslo?

kdo přijde

2 uživatelé půjde

hledání


http://nod.roxy.cz/?p=938

Škrábanice, zvuková performance na hranici text-sound a slam poetry vs. improvizovaná rozhlasová hra přenesená na divadelní prkna. Rataj - Typlt vs. Marek, Švarcová a Moštík.

Michal Rataj (*1975) se narodil v Písku. Vystudoval muzikologii na filozofické fakultě Univerzity Karlovy a skladbu na hudební fakultě AMU v Praze. Během studia absolvoval stáže ve Velké Británii (Royal Holloway University of London) a v Německu (muzikologii na Humboldt Universität zu Berlin, skladbu a na Hochschule für Musik Hans Eisler a Universität der Künste).
V roce 2005 dokončil postgraduální studium skladby. Od roku 2000 pracuje jako hudební dramaturg, později hudební režisér a producent v Českém rozhlase. Vyučuje elektroakustickou hudbu na katedře skladby HAMU, přednáší na New York University Prague a příležitostně v Česku i v zahraničí. V roce 2007–2008 obdržel stipendium Fulbrightovy nadace pro vědce a přednášející v Center For Music And Audio technologies na University of California, Berkeley. Jeho kompozice jsou prováděny a vysílány v řadě zemí po celém světě.
http://www.michalrataj.com

Jaromír Typlt (*1973) pochází z Nové Paky. Vystudoval filozofii a bohemistiku na filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. V roce 1997 se usadil v Liberci, kde pracoval s duševně nemocnými, poté v letech 2000-2008 připravoval výstavy současného umění a fotografie v Malé výstavní síni.
Od jara 2008 je kurátorem nové liberecké Galerie U Rytíře. Zabývá se také divadlem a hudbou - účinkuje např. v představení Ursonate podle fonetické básně Kurta Schwitterse (s Pavlem Novotným).
Vydal několik knih poezie a prózy - např. Pohyblivé prahy chrámů (1991), Ztracené peklo (1994), Opakem o překot (1996). Po roce 2000 ovšem publikuje spíše knihy-objekty nebo “knižní performance”, žánrově těžko definovatelné a výrazně poznamenané spoluprací se spřízněnými výtvarníky: že ne zas až (2003, s Janem Měřičkou), Stisk (2006). Od konce 90. let také rozvíjí formu “zmutovaného autorského čtení”, ve kterém využívá přednatočených hlasů, jazykového rytmu, ale i nalezených předmětů a improvizace v prostoru. Podobným způsobem vytváří i autorské nahrávky, které poprvé veřejně představil v roce 2006 v pořadu Radiocustica.
Jeho texty se staly součástí krátkého filmu (Viktor Kopasz: Shadow play, 2002), rozhlasové kompozice (Michal Rataj: že ne zas až, 2006) a několika výstav. Působí také jako vydavatel výtvarného a literárního art brut (Zdeněk Košek, Hana Fousková, František Novák a další).
http://www.typlt.cz

HELEN
Máte k tomu co říct? Vložte se do diskuze.