Tento web používá soubory cookie. Dalším používáním webu s tímto souhlasíte.
jméno
heslo
přihlásit
zaregistrujte se
zapomněli jste heslo?

kdo přijde

1 uživatel půjde

hledání


http://www.europera.org/cs/koncerty/12-dum-kultury-liberec.html

Dále na programu:
Bohuslav Martinů (Le Jazz)
Felix Mendelssohn-Bartholdy (Hebridy)
Bedřich Smetana (Vltava; Polka a Furiant z Prodané nevěsty)

V nádherném básnickém díle řeckého nositele Nobelovy ceny Odyssea Elytise (1911–1996) z roku 1959 se dostalo světově proslulému skladateli Mikisi Theodorakisovi (*1925) umělecké inspirace na takové úrovni, že během roku vznikla skladba v řeckém kulturním kontextu tak populární, že nosiče s jejím záznamem se prodávají jako hity populární hudby. Jedná se o lidové oratorium stejného názvu jako básnická předloha, Axion esti – Hodno jest (též důstojno jest), pro symfonický orchestr, sbor, malý soubor lidových nástrojů, baryton, lidového zpěváka a vypravěče. Jde o dílo komplikované jak ve sféře básnické tak hudební. Je psáno se záměrem uctít Řecko, nejen to starověké, jež má trvalý význam pro celý kulturní svět, ale i to nedávné a současné. Uctít hrdinný národ a jeho přestálé utrpení a nezlomnost, i neobyčejný smysl pro čest. Jde o dílo vrstevnaté, plné skrytých významů a šifer, dílo, jež v sobě integruje jazykové a hudební bohatství od starověku přes svébytnou křesťanskou východní tradici až k nové řecké poezii, včetně lidové písně. Slova Axion esti jsou počátkem několika liturgických textů a jejich členění odpovídá i rozvrhu Elytisovy básně i Theodorakisova oratoria na tři části. První z nich Genesis popisuje zrození „věčného básníka“ a „malého světa“ představovaného Řeckem. Druhá část s názvem Pašije naříká nad utrpením řeckých lidí v době války. Třetí částí je vlastní Axion esti, vlastně nadějeplná vize lepšího, obnoveného světa. Ale jsou tu ještě další dvě magické trojice. Skladba je nesena trojicí tlumočníků uměleckého poselství. Jde o vypravěče vyjadřujícího se prózou a zpěváka, vlastně chrámového kantora ortodoxní církve zv. Psaltis. Jeho jímavé nápěvy jsou inspirovány volným veršem, zatímco lidový zpěvák dodržuje tradici verše časoměrného. A jsou tu ještě tři tlumočníci hudebního sdělení. Smíšený sbor, symfonický orchestr a skupina lidových nástrojů s okouzlujícím zvukem bouzouki.

V této skladbě se setkali dva umělci zrození na řeckých ostrovech. Theodorakis na Chiu a Elytis na Krétě. Jejich vidění světa je podobné a oba mají schopnost integrovat celou řeckou kulturní tradici do jednoho komplexního díla. Tento fakt povyšuje zdařilou a rozsáhlou kompozici do roviny všelidské. Elytis na básni pracoval 10 let a Theodorakis své oratorium vytvořil za pouhý jeden rok (1960), ale poprvé je provedl až o čtyři roky později. Od té doby se tato okouzlující skladba postupně stala klasickou položkou v evropském hudebním odkazu druhé poloviny 20. století.

––

„Jak často mne už od mládí sužovali, ale nepřemohli.“ (Žalm 129,2)

––
Europera Jugendorchester & Jugendchor
Dirigent: Miloš Krejčí
Sólisté: Ulf Paulsen (baryton), Jannis Provatidis (lidový zpěvák), Martin Polách (recitátor), Jan Baake (recitátor)

Sbormistryně: Silvie Pálková, Sylvia Schulze, Ilona Szewerniak, Alena Sobotková, Zuzana Kubelková

––

Předprodej vstupenek: www.eVstupenka.cz, pokladna DK Liberec

BINARY_PARANOIC
Máte k tomu co říct? Vložte se do diskuze.