Tento web používá soubory cookie. Dalším používáním webu s tímto souhlasíte.
jméno
heslo
přihlásit
zaregistrujte se
zapomněli jste heslo?

kdo přijde

21 uživatelů půjde

hledání


http://dokumentarnifara.blog.cz

debatní večery s dokumentárními filmy se sociální tématikou

Téma: Prapříčiny

6 / 2 / 2013, středa 19:00

Filmy: Mater noster (2012) 42min
a
Tělo v systému (2012) 25min

Diskutující:
Helena Máslová / lékařka
Marika Pecháčková / režisérka
Květa Přibylová / režisérka


Mater noster (bakalářský film FAMU Mariky Pecháčkové)

synopse:
Paní Marcelu bolí přes rok hlava. Chodí po doktorech a nikdo ji nepomáhá, bolest se zhoršuje. Marcela je přesvědčená, že je její nemoc způsobená nějakou tělesnou disfunkcí. Její dcera, režisérka filmu, to vidí jinak: chápe nemoc své mámy jako vzkaz a snaží se ho filmem dešifrovat. Nemůže se zbavit pocitu, že se jí ta nemoc také nějak týká. Sleduje svou mámu na návštěvách u lékařů a v průběhu třičtvrtě roku, kdy film vzniká, se své mámy ptá na souvislosti, o kterých "se nemluví", které jsou ale důležité pro pochopení jejích vlastních životních "disfunkcí".

Tělo v systému (bakalářský film FAMU Květy Přibylové)

synopse:

Profesor Pavel Kolář, přednosta kliniky rehabilitace v FN Motol, je fyzioterapeut a mnohem více než svaly ho zajímá mozek. Svaly jsou totiž pouze články v systému. A chceme-li dobře léčit, nestačí, když známe detailně jednotlivé články, musíme chápat celek.

A také si musíme uvědomit, že tento celek – tedy naše tělo – neleží někde mimo nás: „V medicíně si musíme stále uvědomovat, že člověk je subjekt, že není objektem,“ říká Kolář. Touto větou však nevysílá kritiku pouze na stranu lékařů a současné superspecializované medicíny. Míří i do řad pacientů, kteří čekají, že s nimi bude jako s předmětem naloženo a budou bez vlastního přičinění „opraveni.“

Avšak jsme to my, potenciální pacienti, kteří bychom se ve svém vlastním zájmu měli naučit vnímat své tělo a nechápat pohyb pouze jako mechanickou činnost sloužící k vylepšení kondice či figury. Je to právě schopnost prožívat pohyb a uvědomit si sám sebe na této tělesné úrovni, co nám podle Pavla Koláře velmi chybí.

Film se snaží představit Kolářův pohled na tělo a pohyb – pohled v přeneseném, ale i velmi doslovném smyslu. Jelikož Pavel Kolář si pohled čili názor tvoří na základě velice precizního pozorování.

LAMIA
Máte k tomu co říct? Vložte se do diskuze.