Tento web používá soubory cookie. Dalším používáním webu s tímto souhlasíte.
jméno
heslo
přihlásit
zaregistrujte se
zapomněli jste heslo?
Gramatyka a stilystyka – krasna a spisovna cestina nejen na netu
ASHRAK
Máte k tomu co říct? Vložte se do diskuze.
THOMASMORTA --- 11:31:09 25.1.2012
ZIDANE: koncovka -ti u číslovek psaných číslicemi je ještě starší než první pravidla českého pravopisu. Na mé bývalé škole to bylo vytesáno v nápisu, který byl z přelomu 19. a 20. století, takže angličtina mi přijde nepravděpodobná.
JAGA --- 10:52:27 24.1.2012
To můžu potvrdit jako příslušnice generace, která měla povinnou ruštinu až do maturity - přejímat cokoli z ruštiny nebylo ani trochu cool, leda ve srandě, když jsme chtěli Rusy parodovat. Proto zůstala lidová čeština ruštinou prakticky nezasažena.
ZIDANE --- 13:10:11 22.1.2012
A celkově jsou mládežníci zasažení angličtinou a často používají anglismy, aby vypadali "kchůl", ono taky když už nejsou "-náctiletí", ale "teenageři" (ač vím, že to není přesně totéž, i když si to dost lidí myslí a jsou ochotni se hádat do krve, už jsem takového potkal), co chtít. A nedávno spatřené "mobajl" (sic) mě v někdy až přílišném vlivu angličtiny na češtinu utvrdilo
ZIDANE --- 13:08:34 22.1.2012
IDLE: Věc posledních let to možná není, ale poslední roky se to dle mne teprve rozlézá ve velkém a to se dá předpokládat, že angličtina má vliv minimálně větší. Podstatně víc mládežníků toto používajících se učí anglicky než rusky, to je fakt.
IDLE --- 12:57:07 22.1.2012
ZIDANE: To zní, jako bys byl přesvědčený, že se tou ruštinou nikdo neinspiroval - zrovna tohle podle mě není věc jen posledních let, takže ten vliv tu klidně být může.
ZIDANE --- 12:55:06 22.1.2012
INUSHKA: Kde by, buď jsou lidi blbí nebo to pochytili z angličtiny, tam je 1st, 2nd, 3rd, 4th...akorát se v tom případě divím, proč už to dávno nepochytili z kdysi povinné ruštiny, tam je taky 1-oj, 2-oj, 3-ij...a nic, že by tam fungovala tehdejší zaťatá nenávist k "okupantskému jazyku"?
SILENT --- 17:16:55 18.1.2012
RAGNAROK: to je zajimava otazka, na kterou neni snadne odpovedet a lze zacit z ruznych uhlu - predevsim se muzes ptat synchronne nebo z hlediska vyvoje, muzes se ptat na urovni formy nebo z pohledu funkcniho. ja muzu zkusit jen obecny komentar - jazyky postavene na uhebnosti, jako je cestina, se vetsinou vyvijeji tak, ze po urcitou dobu tu ohebnost rozhojnuji a pak ji pomoci analogie umensuji. My jsme v obdobi, kdy se ohebnost pomalu ztraci. Neni uplne pravda, ze v pritomnem case by ceske sloveso nevykazovalo zadnou shodu s podmetem - napr. existuje shoda v cisle, kdyz uz ne v rodu (zena zna/zeny znaji), ale vsimni si, ze i ta se u nekterych sloves v soucasnosti zacina ztracet (sazi/sazeji). V minulem case k takovym ztratam nedochazi, ale zase je mozne podivat se do obecne cestiny, kde se shoda ztraci i v minulem case a to opet postupne, uz se ztratila v rodu (zeny, muzi, deti - chodil/i/), ale jeste ne v cisle. Dokonce ten rod se ztraci jen v mnoznem cisle.

Proc to tak je - tezko rict, z nejakeho duvodu se nektere funkce nejevi dostatecne dulezite, aby jejich formalni projevy nadale prezivaly. Predstav si to jako evolucni vyber :)
RAGNAROK --- 17:02:02 18.1.2012
SILENT:
Otazka je: Proc se lisi pravidlo pro urceni koncovky v pritomnem a minulem case?
SILENT --- 17:00:01 18.1.2012
RAGNAROK: u tebe je predne nejasne, jakou mas vlastne otazku...
SILENT --- 16:59:26 18.1.2012
RAGNAROK: tahle pravidla se meni podle rozhodnuti UJC, ktery se muze a nemusi nechat vest cetnosti uzivani