Tento web používá soubory cookie. Dalším používáním webu s tímto souhlasíte.
jméno
heslo
přihlásit
zaregistrujte se
zapomněli jste heslo?
poezie & texty různých autorů
FIN
"Ty jsi cynik, prasák, kurevník a lhář. A na tom, to mi můžeš věřit, není nic složitého."
Geralt Marigoldovi (a jedna z nejlepších definic básníka vůbec)
Máte k tomu co říct? Vložte se do diskuze.
FIN --- 16:22:45 26.6.2004
J. H. Krchovský

MÉ "RÝMY"... – MOHU ZVÁT SVÉ BÁSNĚ SVÝMI?
já jsem je nepsal; já byl napsán jimi...
FIN --- 16:22:10 26.6.2004
J. H. Krchovský

Mé milé je dnes dvacet čtyři
tak vytáhl jsem z kalhot úd
a napsal jsem si na žalud:
"Vše nejlepší Ti přeje Jiří!"
už zvoní zvonek, otevírám
se ztopořeným pohlavím
dvě pionýrky na mě zíraj
snad přišly pro sběr, co já vím...
FIN --- 16:21:50 26.6.2004
J.H. Krchovský

Fallphila

Ležíme na kůžích, donaha svlečení
v plamenech plápolá má stará loutna
trháme zubama kočičí pečeni
obraný hřbet z kočky v ohni již doutná

Dým z ohně potáhnul strop černou patinou
v otvoru po lustru hvězdy se třpytí
pijem krev z pohárů,já tvoji a ty mou
šampaňské přestávám nazývat pitím

Posílen pářením řvu hlasem věčných stvůr
zpěv o tvé něžnosti drsné a krásné
pod okny vyje vlk, který mi střeží dvůr
noc bledne v plamenech, za chvíli zhasne
FIN --- 16:21:01 26.6.2004
J. H. Krchovský

PRÁZDNOTOU? ANI TOU NE... TMOU MÉ OČI ZEJÍ
v tíživé vůni vadnoucích již orchidejí
zrak čísi skrze cosi v sebe – nikam hledí
prost otázek, pln nevýslovných odpovědí
FIN --- 16:20:37 26.6.2004
J. H. Krchovský

LABUTĚ

NA VRATKÉ HLADINĚ PLUJÍ DVĚ LABUTĚ...
tu a tam (po tom všem...) strništěm škrábu tě
ty moje ubohá, rusalko bledá...
ach, Leda s labutí! (S labutí – leda...)
FIN --- 16:19:45 26.6.2004
Josef Kainar

BLUES O BÁSNIČCE A VLEZLÉ ŽENĚ

Chtějí po mně báseň jak se žádá
Nasliním a jedu
Jedu s dobou

Nasliním a jedu jakse žádá
Krákoravec tvrdě koherentní
Leze leze jako na protéze

Pach krve beránků
A ničení a stád
A nekoukej mi v psaní přes rameno
Kolikrát ti to budu povídat
Drahoušku nečum
Jsi moje sladká Jenže čumící

A že se ke mně tiskneš
Já to vezmu zkrátka
(Má to být o lidstvu Tak poslouchej)
KAM TÁHNOU LUMÍCI?
Ptám se vás
KAM TÁHNOU LUMÍCI?
FIN --- 16:18:15 26.6.2004
J.H. Krchovský

ACH, JAK JE KRÁTKÁ POUŤ POUPÁTEK K OHRYZKŮM ...
všem ženám, – jablkům, žehnám Pax vobiscum
a dál se točí svět, theatrum Dei
a dívky s pláčem jdou, ještě se smějí


Jak od nich alespoň zrakem se odpoutat
když ani v myšlenkách nemám klid od poupat...
a dál se točí svět, theatrum mundi
a dál se točí svět okolo kundy
FIN --- 16:17:15 26.6.2004
Josef Kainar

STŘÍHALI DOHOLA MALÉHO CHLAPEČKA

Stříhali dohola malého chlapečka
Kadeře padaly k zemi a zmíraly
Kadeře padaly jak růže do hrobu
Železná židle se otáčela

Šedaví pánové v zrcadlech kolem stěn
Jenom se dívali Jenom se dívali
Že už je chlapeček chycen a obelstěn
V té bílé zástěře kolem krku

Jeden z nich Kulhavý učitel na cello
Zasmál se nahlas A všichni se pohnuli
Zasmál se nahlas A ono to zaznělo
Jako kus masa když pleskne o zem

Francouzská výprava v osmnáct set třicet pět
Vešla do katakomb křesťanské sektičky
Smích ze tmy do tmy a pod mrtvý jazyk zpět
Je vždy kus masa jež pleskne o zem

Učeň se dívá na malého chlapečka
Jak malé zvíře se dívává na jiné
Ještě ne chytit a rváti si z cizího
A už přece

Ráno si staví svou růžovou bandasku
Na malá kamínka Na vincka chcípáčka
A proto učňovy všeljaké myšlenky
Jsou vždycky stranou A trochu vlažné

Toužení svědící jak uhry pod mýdlem
Toužení svědící po malé šatnářce
Sedává v kavárně pod svými kabáty
Jako pod mladými oběšenci

Stříhali dohola malého chlapečka
Dívat se na sebe Nesmět se pohnouti
Nesmět se pohnouti na židli z železa

Už mu to začlo
FIN --- 16:15:32 26.6.2004
Stěpan Ščipačev

V SURACHANECH

Pod nebem šli jsme poli naftovými,
ještě ted slyším dívčí drobný krok.
Modř blýskala se bříšky holubími
a vedle mě šla dívka - geolog.

Od věže k věži šli jsme navečerní
modři. - Jak zkrásněl v mojich vzpomínkách
arménských dívčích očí uhel černý
a černých věží stín tam na studnách!
FIN --- 16:13:42 26.6.2004
Josef Kainar

Blues o jejich slzách

Proč slzy kanou Proč jen netečou

To se tak píše
Buď už chvilku tiše
Co ti to dal kdo ke čtení
No kecy

(Ale ja vím Když pláče
Schoulená
A v žalu má až k bradě kolena
Ty její slzy
Umějí jen téci)