Jan Skácel
Kolik příležitostí má růže
Růže pro všechny příležitosti dodají
Zahradnické komunály města Brna
(Vývěska v tramvaji)
Dnes hosty mám,
mám hosty.
Dnes na návštěvu přišla ke mně růže.
Dej, bože, ať jsem nehledaný, prostý
jak drahý šperk,
jak v bitce nahý nůž,
a v srdci čisto je jak ve skleničce.
Dnes večer přišla ke mně na návštěvu růže.
Za dveřmi uslyšel jsem její dech
a vůně pramínkem,
co teče vzhůru,
stoupala tiše po schodech,
pak přišla sama,
nemusela klepat.
Noc byla bez měsíce,
slepá,
však pro mne bílá růže zářila.
Dnes večer přišla ke mně na návštěvu růže.
O čem jsme mluvili?
O čem mluvit může
růže a chlapík v černém svetru.
O tom, že Alláh z hrstě větru
koníčka stvořil,
a ona říkala:
ty nad očima máš havrana
a ať ti neulétne,
ty smutný.
A já jsem odpovídal:
kam?
Haluze všechny uťali,
na zem by mohl slétnout,
a tam jsme zase spolu.
Dnes večer přišla ke mně na návštěvu růže.
Ve dvou jsme seděli
a ona, orosená, čistou vodu pila,
má návštěvnice, skvělá růže bílá
v skleničce srdce mého.
(Kolik příležitostí má růže, r.1957.
Ze sbírky Kdo učil mlčet kámen, vyd. BB art v roce 2001)