Tento web používá soubory cookie. Dalším používáním webu s tímto souhlasíte.
jméno
heslo
přihlásit
zaregistrujte se
zapomněli jste heslo?
poezie & texty různých autorů
FIN
"Ty jsi cynik, prasák, kurevník a lhář. A na tom, to mi můžeš věřit, není nic složitého."
Geralt Marigoldovi (a jedna z nejlepších definic básníka vůbec)
Máte k tomu co říct? Vložte se do diskuze.
??? --- 15:44:20 23.3.2006
Riina Katajavuoriová
Narození

Dítě se vykulí na noviny vyklouzne jako mušle
dítě spadne z výšky na záda do postele
až to žuchne
padá každý večer na záda do postele z výšky
vidí bíle vnitřnosti rukou
které vyplňují nebeskou báň
vidí roztažené kostnaté prsty
které je pouštějí
vidí zkamenělé oči
daleko na vrcholku hory
a křičí
křik radosti
a padá vstříc slovům
??? --- 15:00:27 23.3.2006
Lauri Otonkoski
O třetím

Konec čekání, druhý krok.
Zrození z ženy. První.

Cenu slova a měsíce
určují tytéž váhy bez závaží.

O třetím nevíme, ptej se.
??? --- 14:56:45 23.3.2006
Lauri Otonkoski
ALE

Mysli odvážně: nebe je skleněné.
Mysli odvážněji: nebe je skleněné,
ale kameny lehké.

To, co se říká dítěti,
když svlékne svou první tušící jistotu,
své první sametové trepky:

pohleď na kostel a přístav. Máš oči.
Je slupčitý život jablka, je obilné motto chleba.
Z chladu jeskyně
k teplu vína
vede po vodě cesta, a čas
je změřen v mapách, není příležitosti,
která by nestála za oslavu.

A dál:
mysli odvážněji
a spi v objetí,

neboť tehdy je odvahy třeba,

když prší střepy.
RICARDERON --- 0:19:53 13.3.2006

Anna Klofáčová
...už zase skáču pod kola aut

Brzy se smráká
a tucet světel odnaproti
zívá střepem bystrozrakých
...šla bych na panáka.

Skočit
si číselnou řadu...
diagonálou do hlavy
šroubovák
a prášek proti hladu
a masážní gel
na lopatky
jsem smetená
/nachystaná u dveří/
v pytli na odpadky...

V černym igelitu
a na přechodu figurální kresba
.
.
.
v taktických tazích
psychopatů

KEMENTARI --- 17:32:30 12.3.2006
Faustovský inzerát:

Budu žít sťastně až do smrti s tou,
která mě dokáže přesvědčit,
že to má nějaký smysl.

/Albert Kaufman - Otevírací doba/
FIN --- 15:46:17 1.3.2006
Ivan Diviš
Žalm 37


Vznešená zvířata: bezbranná svatost
ničená konkistou člověčího vepře:

sněžný levhart s prackami ze sametu,
někde v Hindukúši větřící první sníh.

Mořský orel s plavými kamašemi,
vyhlížející Robinsona Jefferse
jednomyslně zvoleného sněmem zvířat
a uznaného za člověka rovného rodem:

ledňáček v Čechách předposledního sna,
ledňáček nad rybníkem rozlitým tiše tak,
že se tam nedočkáš ani ani

Cožpak nejsi drobounký posel Krista,
cožpak mu zobáčkem nepřidržuješ vlečku,
zapomínaje přitom na svou drzou krutost?

Chtěl bych dětem ukázat břehuli,
sovu puštíka
novozélandského kivi

v posledním zákmitu vlasti
sumce a lipana
sumce a lipana
RICARDERON --- 2:05:27 26.1.2006

Jiří Kolář
Amnestie

Z prázdné ptačí klece
vyvěs
bílou vlajku

FIN --- 7:53:06 25.1.2006
Ivan Diviš
Žalm 9


Z nižšího vesmíru sype se dvounulka,
sněží grobiánům, šustí duším v tísni.
Z vyššího koulejí se slzy,
krupobití rovnou do tlamy.

Ubikace, čtyři palandy,
prostřed stůl, snad se lze opřít lokty
a civět jeseteru do břicha.
Někde zastřešují.

Přikleká máma: on jako solný sloupek,
tak právě k ulomení. Nepláče,
ale jeho oči plavou v akváriu,
kde rejdí rejnoci a kde bříšky vzhůru vznášejí se
dvě utopená morčata.

Přikleká otec. Nadáli jsme se,
miláčku, čehosi bez opakování.

A jak všechny smutky, chvíle před popravou,
mžik před spuštěním palby, výnorem ponorky –
i tohle probíhá jak oko na punčoše
a vidím jesličky, u kterých postáváme,
vnímáme jen figurky, tu umnou,
vírou kdysi sestavenou řezbu –

Michaeli v zlatém plášti,
vysetém zrny: třetí
bytosti ve vesmíru –
zastav se nad tímto domem,
vyjmi z pochvy meč, a hlídej.

Z nižšího vesmíru sype se dvounulka,
z vyššího koulejí se slzy
rovnou do tlamy osudu
žvýkajícího skopové…
RICARDERON --- 21:04:27 23.1.2006

O. Mikulášek
Řada druhá – VIII.

Tvůj prs mne vidí a dech slyší.
Pleť tvá zavoní v mém stínu.
Chuť tvých úst mne vrací vínu
a tvé tělo zase číši.

krví svou se k tobě řinu,
oblostí tvých údů splaven.
Slepí v citu, v šeptu tišší

vznáším se jak v tváři nach.
A proč těžký jsem jak kámen,

pohozený v zahradách.

První obrázky

RICARDERON --- 20:52:27 23.1.2006

O. Mikulášek
Finále

Když jsem si večer postýlal,
našel jsem tvůj vlas –
všechno, co zbylo z tvé hlavy.

A vůně tvého těla v peřinách –
všechno, co mi zůstalo z tvé lásky.

Má hlava těžkne od toho dne.
A moje srdce ohýbá mne v chůzi,
neboť jsi stále v něm.

Ortely a milosti