Malá reklama: Kdyby tu byl někdo s domškolákem z Brna, tak v rámci nově vybudované lesní školky v Líšni otvíráme i domškoláckou komunitní skupinku - každý čtvrtek 9-15 hod. Podrobnosti na našem webu www.divocinalisen.cz - Divoká škola.

LAMIA: ja mam, bohuzel ne elektronicky, a nedam, sorry.
A doporuciju to jednoznacne mit, je to hodne dobry material.

Prosim nekdo nemate doma ucebnici matematiky hejneho pro ucitele 1 trida? Pracovni sesity a ucebnice dokoupime. Nebo kdo jste to s detma jel mate tip jak na to? Diky

GWIST:
Svatojánská slavnost Země plně vydechuje a život smyslů zastírá duchovní stránku. Rostliny začínají ze svých květů tvořit plody. Na loukách a v lese kvetou léčivé byliny. A právě na svatojánskou noc se léčivkám připisuje čarovná moc. Ve školkách již téměř začínají prázdniny a již většina dětí odjíždí na prázdniny, proto tuto slavnost může prožívat spolu s rodiči. Přesto se pro ostatní děti čte legenda o sv. Janovi (Sv. Jan je symbolem zralosti a obratu),vypráví se jim o čarovné moci bylinek a také se bylinky sbírají. Uplete se z nich věneček, který se pak většinou dává v zimě v Betlémě do kolébky. Také se pozorují svatojánské mušky, pokud mají děti možnost trávit tuto slavnost někde v přírodě. V této době se apeluje na rozvoj schopností vyjádřit své pocity a prožitky.

???: Jo, dík, tomu rozumím. Taky si nedovedu představit, že zaplatím "hlídání", kde dělaj to samé co doma, vůbec, když už jsou ve věku kdy doma vydržej i sami. A je mi jasný co budou dělat, když budou mít po ruce tablet... Ledaže bych fakt vydělávala tolik, že by mi to bylo fuk, chtěla se jich zbavit a nechtěla se otravovat s klasickým školstvím

Učíme jenom doma. Občasný kroužky nepočítám, je jich málo a mění se to. Ale mám doma tři kluky, jezdíme za kamarády a kamarádi k nám a příležitostně se dovedou socializovat prakticky s kýmkoliv, takže tuhle stránku fakt řešit nemusím. Vlastně jsme mezi tím rádi, když je trochu klidu. Jo, ve výsledku to v těch klidných chvílích vypadá na popis "svobodný školy" dopolko nějaký ty inteligentí aktivity, pak si každej rád zaleze ke svýmu. Monitory vyhrávaj, ale občas se to proloží společenskou hrou, stavebnicí nebo lítáním venku.

???: Souhlasím s tebou, mě to taky nedává smysl platit školné za to že si moje dítě vybere (a že si to vybere :) nedělat nic :))) neberte to ode mě nijak útočně na různé druhy alternativ které u nás vznikají, je to složité, to naprosto chápu!
Ale pořad je to nějak řízený, pořád je to nějaká škola a někdo by to řídit měl a to bude asi pořád otázka jednotlivců, myslím tím osobnosti, které to mají v sobě a které ty děti umí vtáhnout do toho co sami mají tak rádi (proto to chtějí předávat dál)
Prvních pět let jsme s Denisem na přezkoušení jezdili do klasické vesnické základky, kde byla klasická, ale prostě naprosto božská paní ředitelka a všechno šlo hladce.
Na druhý stupeň jsme museli hledat novou školu, tak jsme našli rovnou od nás za kopcem školu se svobodným přístupem prostě opak klasiky.
A od začátku to byl už jen při přestupu a v komunikaci dost chaos, ale ok, je to alternativa, nefunguje dlouho, všechno si to sedá.
Denis má možnost chodit tam jednou týdně na vyučování, což je super, chtěla jsem to přesně kvůli těm ostatním dětem.
Po prvním dni přilítl domu nadšený a že tam chce chodit pořád a každý den a do školy a děti a vyprávěl... byla jsem ráda, že se mu tam líbí samozřejmě. Jezdil s klukama vlakem domů, vyváděli na nádraží, zlobili holky, učitele a byla sranda.
Po třech týdnech mi po škole oznámil, že mu ten jeden den bohatě stačí, že se tam stejně nic nenaučí, že se víc naučí doma se mnou a že tam jezdí jen kvůli těm dětem.
Přiznám se, že mě to dost pomohlo. Celou dobu jsem si nebyla jistá, jestli ho náhodou o něco neochuzuji a spousta těch klasických otázek ve mě hlodala samozřejmě, jestli je to opravdu pro něj nejlepší. A přála jsem si, aby mohl mít tu zkušenost a sám se rozhodnout. Tímto mě vysvobodil z nejistot :))
Další paradox této volnější školy pro mě byl ten, že jsem se stačila s ředitelem nepohodnout a naopak si tam velmi rozumět s jeho třídní učitelkou, která je ovšem z klasické školy a kombinuje obojí :)
Její přístup je něco mezi, učí přírodopis a moc se s nimi nepáře a Denis k ní chodí nejradši.
Z celého toho mi vychází, že není tak podstatné jakým způsobem se učí, ale jací lidé učí.