Tento web používá soubory cookie. Dalším používáním webu s tímto souhlasíte.
jméno
heslo
přihlásit
zaregistrujte se
zapomněli jste heslo?
Přátelé českých tradic
DIABOLUS
Nejvyšší důležitostí jest českou tradici zachovati! aneb diskuse o českých tradicích, jejich formách, skutečnostech, ale i o folkloru a zvycích...
Máte k tomu co říct? Vložte se do diskuze.
DIABOLUS --- 1:24:04 13.12.2018
Třetí adventní neděle - 16. prosince 2018 - stříbrná

Tato neděle se také nazývá stříbrná, pro zajímavost v liturgii má barvu růžovou (pokud máte liturgické barvy na věnci, zapaluje se růžová svíce).

Večer po východu první hvězdy s úctou zapálíme první svíci za domov a národ, druhou za vztahy a přátele a třetí s největším soustředěním s úctou k nám samým. Pochválíme se, co všechno jsme za rok zvládli a dokázali.

I zvyk který nás provází nedělí a zejména celým následujícím týdnem je zařízen tak, abychom byli sami se sebou - u sebe.

Budeme vyrábět ozdoby na stromeček a na štědrovečerní stůl.

Naši předkové tento zvyk pečlivě dodržovali.
Muži vyřezávali ozdoby ze dřeva, pletli a vytvářeli ozdoby ze slámy nebo papíru.
Také si tento týden vyhlédnou stromeček, který na Štědrý den ozdobí.

Ženy vyšívaly slavnostní ubrus nebo prostírání, paličkovaly či háčkovaly dečky i ozdoby, vyráběly ozdoby ze zbytků látek. Zdobily tento týden perníčky a vytvářely ozdoby z vizovického i jiného těsta.

Máme-li děti zapojíme je také dle věku. Mohou kupříkladu vyrábět papírový řetěz na stromeček i kolem nohou stolu.

Společně tak vytvoříme každý tok trochu jinou vánoční výzdobu stolu i stromečku.

Zdroj: Ladislava Paterko – Naše Tradice a přednášky a semináře
DIABOLUS --- 1:23:46 13.12.2018
Sv. Lucie - 13. prosinec

V kalendáři máme svatou Lucii - nositelku světla - zapsánu 13. prosince a dle staré pranostiky "Svatá Lucie noci upije a dne neřidá", toto datum moc nedává smysl.

Je to tím, že v 16. století se přešlo z Juliánského kalendáře na Gregoriánský a její svátek se nám posunul.
Za Juliánského kalendáře se totiž sv. Lucie slavila v předvečer štědrého dne - tedy 23. prosince.

Tradiční obchůzky, které již téměř zcela vymizely a které se drží dnes spíš už jen ojediněle a to většinou v horách a na Moravě, se odehrávají právě 23. prosince a to i přes změněný kalendář. Jak takové obchůzky vypadaly a co měly sv. Lucie na starost, si řekneme tedy až před Štědrým dnem, kam obchůzka patří.

Pro zajímavost staročeský ekvivalent ke jménu Lucie je Světlana.

sv. Lucie je patronkou: nevidomých a postižených onemocněním očí, sklářů, sklenářů, švadlen; je považována i za patronku světlušek ve skautských oddílech; je vzývána chudými a může být patronkou i těm, kdo šíří světlo pravdy

Zde najdete její životopis : http://catholica.cz/index.php?id=4874

Zdroj: Vlastimil Vondruška – Církevní rok a lidové obyčeje
Čeněk Zíbrt - Veselé chvíle v životě českého lidu
DIABOLUS --- 10:02:11 4.12.2018
Druhá adventní neděle – 9. prosince 2018

Celý den a následující týden se týká vztahů, rodiny a přátel. Proto bychom tuto neděli měli pozvat někoho na slavnostní oběd.
U něj však nezapomínáme na vánoční střídmost a proto volíme lehké pokrmy a odpustíme si velké množství alkoholu a tvrdý vynecháme úplně.
Nejvhodnějším tématem pro hovor je tradice vánoc, která je bohatá a dá se o ní dlouho povídat nebo číst.

Pokud ovšem chceme zůstat sami, pak se hospodyně pustí do pečení cukroví. Tradice pečení cukroví je dávná a stále velmi oblíbená. Hospodyňka by měla zvládnout upéct během Adventu 9 druhů cukroví, tak vzdá úctu tomuto počínání a času. Protože peče pro celou rodinu je myšlenkami u svých blízkých a tím vyjadřuje tento den. Cukrovím můžeme obdarovat na Štěpána i přátele a širší rodinu. Pilné hospodyňky mohou upéct 12 druhů a každý druh zasvětit jednomu z měsíců.

Víte, že cukroví by se mělo jíst až na Boží hod Vánoční? Je to také proto, že v adventu a na štědrý den bychom se neměli přejíst.

Hospodář má také tradiční úkol - psaní vánočních přání těm, koho o vánocích neuvidí a nemůže jim popřát osobně. Poslání vánočního přání či pohledu je osobní, uctivé a v dnešní přetechnizované době určitě všechny potěší dopis nebo pohled ve schránce.

Tak hospodyňky do kuchyňky a hospodáři k psacím stolům :) .

Tradice nám také určuje nevhodnější čas pro výběr vánočních dárků a to je právě po druhé adventní neděli, kdy máme být myšlenkami se svými blízkými.

Druhá adventní svíce se zapaluje opět po vyjití první hvězdy. Zapalujeme ji s úctou k rodině, přátelům a všem vztahům které máme, neboť i ty špatné jsou užitečné, protože nám dávají zkušenost.


Zároveň nezapomínáme, že nesmíme předbíhat a ještě celý týden po první adventní neděli je přidělen zdobení příbytku a rozjímání nad naším vztahem k rodině a národu.





Dárky pod stromeček

Česká tradice nám velí dávat dárky z lásky a od srdce, neboť jen takový dar je nám blízký a vyvolá v obdarovávajícím i v obdarovaném radost. Tam, kde se dávají dary z povinnosti neb dle toho kolik stály, jsou vánoce smutné a falešné.

Dárek by měl vyjadřovat nás, ale hlavně se musí líbit tomu, kdo jej dostává. Tak budeme mít jistotu, že dárek se nestane zapomenutým pracholapem.
Peníze v obálce pod stromečkem nejsou vhodné, neboť říkají obdarovanému, že nám nestojí za námahu a lámání si hlavy, co by se mu hodilo či líbilo.

Naši předkové si nejvíce vážili dárků vlastnoručně vyrobených a když každý v rodině něco vyrobí či vymyslí o to víc si ostatní jeho práce váží. Tím, že dárek vyrobíme, tak nás zároveň vyjadřuje.



Chcete-li se dozvědět celou podstatu a kouzlo druhé adventní neděle a vánočních dárků doporučuji nalistovat a přečíst kapitolu v knize Naše tradice od paní Paterko.

Zajímá-li Vás více historie Adventu a staré tradice, pak si nalistujte příslušnou kapitolu v knihách od paní Kamily Skopové, obsahující i staré recepty.


Zdroj: Ladislava Paterko - Naše tradice, přednášky a semináře.
DIABOLUS --- 23:20:08 29.11.2018
Mikulášská obchůzka 5. prosince a Svatý Mikuláš 6. prosince

Předvečer svátku svatého Mikuláše, tedy 5. prosince, je ve znamení víry v bohatství a chodí Mikuláš, čert a anděl. Všechny tři postavy mají nezastupitelnou funkci.

Mikuláš představuje štědrost a dobro, anděl pravdu a čert odnáší děti, které zlobí a nemají úctu k dospělým, do pekla. Mikuláš se ptá anděla jestli byly děti opravdu hodné a odměňuje sladkostmi a ovocem pouze ty, které jsou slušné, mají úctu k rodičům a věří v dobro. Čert naopak zlobí a straší děti, které nemají před ničím respekt a bere je do pekla (do pytle). Ale když zlobivé děti slíbí, že budou celý rok hodné, tak dostanou uhlí a brambory a odměnou jim je, že je čert neodnese.

Během dne při čekání na večer se děti mohou naučit modlitbičku pro anděla.

Andělíčku můj strážníčku,
opatruj mi mou dušičku,
opatruj ji ve dne v noci,
ochraňuj ji od zlé moci,
tělo, duši opatruj,
Andělíčku strážce můj.


Z historie:
Obchůzky čerta, anděla a Mikuláše jsou v naší tradici zakořeněny velice dlouho. První dochované zápisy máme ze 14.století.
V některých krajích se konaly mikulášské průvody, které zejména koncem 19.století byly velice oblíbené a početné. V mikulášských průvodech nesměli chybět ještě další figury, kupříkladu kominík, selka, sedlák, ras, dragoun s „koněm“.
Do světnice vstoupil čert, anděl a poslední Mikuláš v biskupské mitře. Děti poklekly a modlili se, Mikuláš pochválil jejich modlitby, zeptal se anděla, zda byly opravdu hodné a čert si mezi tím na ně brousil zuby. Mikuláš v krátkém proslovu hospodáři uložil řádné pečování o dítka a učit je víře a pak je obdaroval sušeným ovocem, oříšky i perníky. Hospodář vložil trojici do pokladničky pár krejcarů, zámožný i zlatku. Následoval rej masek a obchůzka mohla pokračovat. Rej masek byl přesně stanoven a sehrávaly se dané scénky, na které se všichni každoročně těšili.
Nesměly nikde chybět Mikulášské trhy, na kterých bylo k dostání sušené ovoce, sušenky, preclíky, rozličné pečivo, perníky, drobné hračky a typické figurky čerta, anděla a Mikuláše z marcipánového těsta, čokolády, či perníku. Také byly oblíbené postavičky čertů vyrobené ze sušených švestek a špejlí.

Hospodyně v tento den pekly tzv. mikulášský věnec, který byl splétaný z kynutého těsta a po upečení zdoben do patra na špejle napíchaným sušeným ovocem.

Mnohem více o podstatě toho svátku a celé České tradici se dozvíte v knize Naše tradice od L. Paterko.
Jak to vypadalo v dobách minulých se zase dozvíte v knize od K. Skopové - Vánoční svátky o století zpátky a Rok na vsi a V. Vondrušky Církevní rok a lidové obyčeje

Zdroj: Vlastimil Vondruška – Církevní rok a lidové obyčeje
Ladislava Paterko – Naše Tradice a přednášky a semináře
kdyby si někdo chtěl počíst o svatém Mikuláši jako světci, zde je jeho životopis: http://catholica.cz/?id=4836.
DIABOLUS --- 18:24:53 27.11.2018
Svatá Barbora – 4. prosince

Na svátek svaté Barbory bychom neměli zapomínat je krásný a něžný.

Vyjdeme si nařezat třešňové větvičky - barborky.
Ty doma vložíme do vázy a budeme každý den sledovat, jak se jim daří. Vykvetou-li nám na Štědrý den, čeká nás v příštím roce samá radost. Tato tradice nás vede ještě blíže k očekávání a my sledujíce jestli větvičky vykvetou či nikoliv naplňujeme tak advent.

Dříve v předvečer svátku svaté Barbory chodívaly po vesnicích Barborky – ženy nebo dívky oděné celé v bílém, zahaleny do prostěradel s rouškou, závojem či sčesanými vlasy přes obličej. Výjimečně byly v některých krajích převlečeny za jeptišky nebo měly vlasy rozpuštěné na záda, či věneček na hlavě. V ruce držely košík s ovocem a sladkostmi - většinou perníčky, jimiž podělovaly děti, ve druhé ruce měly metlu, jíž hrozily zlobivým dětem a děti bez úcty k rodičům trestaly. Chodili většinou tři. Svůj příchod někdy ohlašovaly zvonkem, tlučením na okno nebo jen tiše vstoupily do světnice a uctivě pozdravily. Společně zapěly píseň o svaté Barboře, případně se s rodinou pomodlily a šly dál k sousedům.

Tyto obchůzky, které dnes jsou spíš vyjímečné, byly nejoblíbenější v 19.století. Dochovaly se nebo vyvinuly z mnohem starších obřadů a her, které se hrály v podvečer svaté Barbory. Máme zachované rukopisy ze 17. a 18. století, v některých se objevují písně, které později zpívaly barborky při obchůzkách.

Našla jsem ještě „recepis“ na věštění z větviček barborek někde z konce 19.století. Když dívka chtěla vědět se kterým chlapcem se zadá, pojmenovala větvičky po oněch chlapcích a čekala která větvička rozkvete. Také se říkalo, že kolikátý den větvičky rozkvetou, určovalo nejšťastnější měsíc v příštím roce. Každopádně vykvetly-li větvičky svobodnému děvčeti na Štědrý den, znamenalo to, že se zadá.


A jen tak pro zajímavost:
Svatá Barbora je patronkou horníků, sedláků, architektů, stavebních dělníků, pokrývačů, zedníků, slévačů zvonů, kovářů, kameníků, tesařů, hrobníků, zvoníků, kuchařů, řezníků, dívek; zajatců; dělostřelectva; hasičů; umírajících; vzývána za dobrou smrt, proti ohni, nebezpečí při bouřce, proti moru a horečnatým onemocněním, jako pomocnice v nouzi a jako pomocnice v samotě

Její atributy jsou dělo, kalich (často s hostií), kniha, meč, paví pera, věž (s třemi okny); bývá vyobrazována ve společnosti dalších 13 pomocníků v nouzi

Patří mezi svaté mučednice s nemalým významem, o kterých se však nedochovalo spolehlivých písemných zpráv. Žila a zemřela v Nikomédii jako panna a mučednice. Splnila se na ní Ježíšova předpověď, že "nepřítelem člověka bude jeho vlastní rodina". (Mt 10,36)

Toť o svaté Barboře a barborkách..

Zdroj: Vlastimil Vondruška – Církevní rok a lidové obyčeje
Čeněk Zíbrt - Veselé chvíle v životě českého lidu
Ladislava Paterko – Naše Tradice (tuto knihu doporučuji sehnat a přečíst – je to krásná „kuchařka“ pro dodržování tradičních Vánoc a ostatních tradic v dnešní době)
Životopisy svatých - Catholica
DIABOLUS --- 21:06:59 26.11.2018
První adventní neděle – 2. prosince 2018

Celý tento den a následující týden se nese v duchu úcty k domovu a národu. K tomu patří i vyzdobení našeho příbytku a protože již máme uklizeno, tak se do toho o první adventní neděli s chutí pustíme a vytvoříme si krásnou vánoční výzdobu. Když to v neděli nestačíme, nevadí. Máme na to celý následující týden.

Na domovní dveře zavěsíme věnec ze slámy, jež symbolizuje slunce a slunovrat. Ten můžeme přizdobit dle svého.

Na stůl položíme adventní věnec se čtyřmi svícemi.

I podoba adventního věnce je nám tradicí dána.
Věnec vyrobíme nebo pořídíme ze stálozeleného chvojí, to symbolizuje věčnost. Svíčky jsou symbolem čtyř světových stran, čtyř adventních neděl a přicházejícího světla a tradičně se dávají do kříže jako jsou světové strany. Svíce v kříži měly i praktický význam. Dříve svíce nebyly tak tvrdé a mnohem snáze se rozehřívaly teplem, proto byly na věnci co nejdále od sebe.

Tradiční barvy českých vánoc a tedy i svící jsou: Fialová, růžová, červená, tmavě zelená, bílá, zlatá a stříbrná. Každá z barev má svou symboliku, kterou krásně shrnula paní Paterko ve své knize Naše Tradice.
I barvy stuh volíme v těchto barvách.

Modrá, žlutá a ostře zelená (křiklavá zelenkavá) jsou barvy jara, patří k Velikonocům, oranžová zas k podzimu a proto pro Vánoční zdobení nejsou příliš vhodné.

Dále si věnec dozdobíme dle svých představ. Můžeme použít ořechy, křížaly, sušené ovoce, hrozinky, skořici, badyán, drobné perníčky, pentle či papírové ozdoby, také ozdoby z látky, i skleněné foukané ozdoby, jmelí nebo cokoliv co nás napadne a souvisí s vánocemi. Přírodniny si můžeme nastříkat zlatým nebo stříbrnným sprejem. Jak si ozdobíme svůj věnec je pouze a jen na nás a naší fantazii.

Svíce na adventním věnci se zapalují po vyjití první hvězdy, tedy večer.

Při zapalování první svíce neopomeňme, že vyjadřuje očekávání a tajuplnost a zapalujeme ji s úctou k domovu a národu.

Další výzdoba příbytku je opět jen na nás, jak to kdo cítíme, jak se nám to líbí. Někomu stačí střídmé, jiný má rád přeplácané.
Vánoční stromeček se zdobí až na Štědrý den dopoledne a zdobí jej muž - hlava rodiny. Proč? To se dozvíte v článku o Štědrém dnu.
Můžeme už vytáhnout Betlém, ale zatím zcela bez postav. Ty přibývají postupně až do Štědrého dne a až tehdy se dává do Betléma svatá rodina, andělé a nakonec Ježíšek. Betlém se uklízí až koncem doby povánoční tedy o neděli po Třech králích. O Betlému bude samostatný článek.

Pro zajímavost:
Křesťanská liturgie nám určuje barvy svící takto: 1. neděle fialová, 2. neděle fialová, 3. neděle růžová, 4. neděle zlatá. Případně tři fialové a jedna růžová. Můžeme to vyřešit tak, že dáme bílé svíce a dolů na ně navážeme barevné mašličky, nebo se použijí různě barevné svíce.

Nenechejme si však týden uplynout, máme celý týden na to, abychom se zamysleli co pro nás znamená domov a národ, jaký k němu máme vztah. Další nedělí a týdnem se nám totiž otevře další téma na rozjímání.

Zdroj: Vlastimil Vondruška – Církevní rok a lidové obyčeje
Čeněk Zíbrt - Veselé chvíle v životě českého lidu
Ladislava Paterko – přednášky a semináře + kniha Naše Tradice...
DIABOLUS --- 20:57:01 26.11.2018
HARALD: Děkuji za doplnění. Proto zmiňuji že jde o tradiční rok nebo rok podle tradic.

A teď honem první adventní neděle a pojednání o adventním věnci :).
HARALD --- 6:40:16 26.11.2018
DIABOLUS: Jen poznámka pod čarou - liturgicky není advent součástí Vánoc. V církevním kalendáři jsou Vánoce až ty dva týdny počínající 25.12.
DIABOLUS --- 21:04:40 22.11.2018
Vánoční svátky – Advent

Advent je velice důležitá součást Vánoc. Ostatně vánoční období se skládá ze tří částí - Adventu, Vánoc a doby povánoční. Bez dodržení Adventu se Vánoce stávají hektické, nervózní a vůbec si je neužijeme. Necháme se snadněji pohltit shonem a stresem z toho, že nám něco chybí, něco nestíháme. Přitom česká tradice nás obdařila čtyřmi týdny, ve kterých najdeme čas na klidné prožití celých vánočních svátků.

Vánoce tedy včetně adventu a doby povánoční trvají šest neděl. Čtyři týdny advent, jeden týden Vánoce a jeden týden doba povánoční. Toto období je plné mnoha zvyků a budeme činit úkony, jež nám pomohou být v přítomnosti a tradici si krásně vychutnat a pokud budeme poctiví a trpěliví, pak můžeme prožít pravé kouzlo vánoc. Z mé zkušenosti je třeba být trpělivý i několikery vánoce, než si vše zažijeme a ne vše se na poprvé povede, ale rozhodně to stojí za to.

Slovo Advent znamená příchod.

Adventní období je časem očekávání příchodu Vánoc, slunovratu, příchodu spasitele, vítezství světla nad tmou. Je to doba určená k zamyšlení nad sebou samým, ke zpytování svědomí, ale také období střídmosti. Právě střídmost v jídle i radovánkách nám pomáhá být sami u sebe a s rozjímáním.
Adventní období přímo vybízí učit se práci s časem a k práci na sobě samých.

Naši předci měli Advent jako období předvánočního půstu. Půst se ani tak netýkal masa, jako spíše radovánek. Poslední zábavy si lidé užili na svatou Kateřinu a pak se již nebavili v hospodách, nesmělo se tančit a zpívat. Přesto se konaly četné lidové obřady, které se ale nesly ve střídmém duchu. Jinak lidé trávili čas doma se svou rodinou a chystali se na Vánoce.
Nemusíme tedy nejíst maso a dělat očistnou kůru, jak je tomu před Velikonocemi, ale střídmostí a lehkostí bychom se měli řídit a kupříkladu se nepřejídat.

Tento čas patří domovu a rodině.

Symbolem celého adventu je adventní věnec.
Ten značí vítezství světla nad tmou, dobra nad zlem.
Jak má vypadat adventní věnec se dozvíte hned v následujícím článku.

V neposlední řadě adventem začíná nový rok tradic. Vánocemi rok tradic nekončí, ale začíná.

K adventnímu období patří i adventní kalendář, ne vždy vypadal tak jako teď.
Smyslem adventního kalendáře je odpočítávání dní k tomu štědrému. Každý den večer se otevře jedno okénko kalendáře, či pytlíček. Používají se do dnes i adventní svíce - vysoká svíce označená 24 číslicemi a každý večer se svíce zapálí a zhasí.
Velice pěkně o tom je pojednáno zde: http://www.ceske-tradice.cz/trad…/…/advent/adventni-kalendar

Zdroj: Vlastimil Vondruška – Církevní rok a lidové obyčeje
Čeněk Zíbrt - Veselé chvíle v životě českého lidu
Ladislava Paterko– přednášky a semináře + kniha Naše tradice
internetové stránky www.ceske-tradice.cz
DIABOLUS --- 9:41:30 20.11.2018
25. listopad - Svatá Kateřina

Na svatou Kateřinu se konají poslední kateřinské tancovačky a zábavy a úplně poslední posvícení. Ty měly na starosti ženy a byly to ženy jež si vybíraly s kým budou tancovat.

Svatou Kateřinou, nám počíná předadventní čas. Je to poslední chvíle, jež bychom měli věnovat velkému gruntu, abychom důkladně vyčistili byt či dům a mohli na první adventní neděli v uklizeném a vyčištěném domě od všeho špatného zapálit první svíci na adventním věnci a celý advent rozjímat a v klidu se věnovat tradičním úkonům a zvykům a pořádek již jen udržovat.

Myje se a čistí úplně všechno co nás napadne.

Umyjeme okna, naleštíme nábytek i zevnitř, vypereme záclony a závěsy, umyjeme lustry, oprášíme obrazy, vymeteme všechny pavučiny, vydrhneme podlahu. Pokud máme celoplošné koberce necháme je vyčistit a pokud ty solitérní pěkně je venku vyprášíme plácačkou nebo je odneseme do čistírny. Také se drátkují a voskují parkety. A nesmíme zapomenout vydrhnout od shora dolů kuchyň i koupelnu a učiníme mnoho dalších prací, abychom mohli důstojně očekávat a přivítat Ježíška.

Tento úklid se nedělá jen proto, aby bylo všechno hezké a čisté, ale také, abychom pročistili i sami sebe a vzduch kolem sebe. Rozhýbeme síly v domě, které ležely a tím rozproudíme dech domova a pocítíme odměnu za dobře vykonanou práci.

To vše děláme tento týden proto, abychom později během Adventu nešíleli a v klidu si jej užili. Během Adventu nás čeká spousta jiné krásné trtadiční práce, ke kterým již velký úklid nepatří..

Adventní půst letos začíná první adventní nedělí 2. prosince 2018

Poslední předadventní neděli věnuje naše rodina společné výrobě adventních věnců. Sjedou se k nám téměř všechny ženy z rodiny a společně tvoříme každá ten svůj. Je to krásná příležitost se setkat a pohovořit.


O starých zvycích na svatou Kateřinu se dozvíte zde: https://www.ceske-tradice.cz/tradice/podzim/sv.katerina/_zobraz=sv.-katerina---zvyky-a-obyceje

Zdroj: Vlastimil Vondruška – Církevní rok a lidové obyčeje
Čeněk Zíbrt - Veselé chvíle v životě českého lidu
Ladislava Paterko – přednášky a semináře
internetové stránky ceske-tradice.cz