Tento web používá soubory cookie. Dalším používáním webu s tímto souhlasíte.
jméno
heslo
přihlásit
zaregistrujte se
zapomněli jste heslo?
Otcovský cit... když dva... býti rodičem, bezpečný domov a hračky, kočárek, autosedačka a v neposlední řadě miminko ...
IJACZEK
Máte k tomu co říct? Vložte se do diskuze.
??? --- 12:09:48 25.9.2014
???: hmmm musel jsem 5x precist prispevek, pak si dat kafe a pak jeste parkrat si to procist nez mi doslo ze asi neni rec o fordu cougar. :)
??? --- 9:26:32 21.9.2014
No abych to upřesnil, Chariot máme už půldruhého roku a vím zcela přesně, na jaký typ aktivit ho používáme a na jaký ne. S ježděním (dítěte) na kole to nemá nic společného a rozhodně to není náhražka kola. Například scénář „manželka se vrací z práce a jde vyzvednout děti do školky a jeslí“ mi s dobře míněnou radou hodit na freeridový soft tail dětskou sedačku a přibrat k tomu ještě dětské kolo a vyrazit do deště moc neladí. Mladšímu teprve budou tři měsice, takže než toho naučím jezdit na kole, bude to ještě chvilku trvat. Ptám se čistě prakticky na zkušenosti s přepravou dvou různě starých dětí.
SANTAL --- 8:41:15 21.9.2014
SANTAL: švagrová si koupila vodítko na psa, a pomocí toho tahala dítě na odrážedle/motorce*, aby jako se nemuselo tak namáhat, malou chvíli mi to přišlo jako super nápad (máme takřka stejně staré děti), ovšem již na konci jediné procházky jsem pochopila, že ANI OMYLEM, dítě se naučí být líné jedna dvě a rodič se utahá (místo, aby se utahalo dítě, což je přeci cíl!)

*vodítko bylo připnuto na odrážedle, ne na dítěti, jsem si to po sobě přečetla a vypadá to brutálně :-)
JUGI --- 21:55:21 20.9.2014
???: Popravdě todle jsme nějak přeskočili, přišlo mi, že větší zábava je naučit je co nejdřív na odrážedle a pak rovnou na kolo se šlapkama, bez přídavnejch koleček (pokud nejsou postižený nebo moc líný :) Jedno by jelo vedle tebe (nebo na tyči za tebou, pokud je chceš tahat několik km navíc oproti normálu) a druhý malý si posadíš za sebe, nebo kamkoliv. Když se chci projet, tak sám, stejně v tom děti dlouho nevydrží a je s tim akorát voser (nelíbí se jim to) Ale každý to má jinak a chápu, že je to pro někoho dobrý nápad ale.. Btw. mám dojčata a taky sem to řešil, než mi to přišlo jako nesmysl na pár měsíců. Jinak goodluck :)
??? --- 21:15:33 20.9.2014
Pokud máte někdo zkušenosti s vozením dvou dětí v Chariotu (konkrétně jde o Cougar, ale to je asi jedno, pochopitelně dvoumístný), kdy jedno je dvou a půlleté a druhé by bylo v infant slingu... podle návodů by to mělo být v pohodě, je něco, na co bych si měl dát pozor, kromě zjevného rizika, že větší bude šťouchat do menšího? Dokud nebude menší samo sedět, beztak to nebudeme tahat za kolem, ale používat jen jako dvoumístný kočárek.

Chystáme se přejít z jednomístného na dvoumístný, tak přemýšlím, jestli jsem neopomněl nějaké zádrhely...
HAWKS --- 11:49:46 1.9.2014
KRUPAN:
u novorozene jo, po nejake dobe jsme vycitili, ze uz ji zaclo vadit, kdyz nema volne ruce
??? --- 10:54:00 1.9.2014
Zavinování funguje, řekl bych, selektivně. Se starším synem to bylo jediné řešení (v příslušném věku), na mladšího to nezabírá a nesnáší to (naštěstí usíná i bez zavinování).
FARFELOO --- 10:11:52 1.9.2014
KRUPAN: Jo, zavinování.. To byl můj hlavní job, co by novo otce...
KRUPAN --- 8:25:27 1.9.2014
HAWKS: zkoušeli jste zavinout? jakože pevně? nám to funguje, máme děti 9 tejdnů... chvilku se vztekaj a pak vytuhnou.
INUSHKA --- 22:37:13 30.8.2014
BERENIKEE: S poslední větou nesouhlasím. Jsou děti, které přílišná blízkost ruší. Moje dcera například od narození lépe usíná ve vlastní postýlce a v klidu. Dlouho jsem ji trápila snahami o uspávání, uhoupávání, konejšení a podobně než jsem pochopila, že když se se mnou přitom pere a odstrkuje mě, tak asi ví, co dělá, a chce mít klid. V postýlce pak obvykle ještě chvilku brečela a postupně se zklidnila usnula. Když je přetažená, tak je tuplem kontraproduktivní ještě přidávat podněty kontaktem. Sice na mě okolí neznalé situace často kouká jako na Herodesa, který nechává dítě vyřvat, ale ono mi v náručí prostě neusne a na mluvení reaguje ještě urputnějším řevem. Není divu, já taky neusnu na někoho nalepená, potřebuju svůj prostor, nesnáším, když na mě někdo dýchá a netulím se ve spánku ani k manželovi. Dcera je prostě asi po mně.