Tento web používá soubory cookie. Dalším používáním webu s tímto souhlasíte.
jméno
heslo
přihlásit
zaregistrujte se
zapomněli jste heslo?
Školné na VŠ - diskuze o existenci a dopadech možných i historických u nás a ve světě
GREATDRAKE
Vzhledem k tomu, že fenomén školného na vysokých školách na naši společnost udeřil zcela naplno, rozbíhá se debata na toto téma napříč mnoha kluby i na nyxu. Považuji za dobrý nápad tomuto dát své místo pro centralizaci zdrojů, odkazů a debat. Jak nad aktuálním návrhem tak nad systémy v okolních státech.



Pokud máte již hotový názor: "školné na vysokých školách je dobro/zlo/kretenismus/božské/zásadní/nezajímavé" - pak je to pro vás asi dobře, ale z hlediska diskuze nezajímavé. Vystříhejte se tedy prosím prostého shromažďování argumentů na podporu již předem připraveného názoru, to opravdu není cílem, protože negativních i pozitivních věcí se dá, s trochou snahy, nalézt mnoho.

Stejně tak, je kontraproduktivní argumentovat "já zažil to a to a proto to vnímám negativně" - tomu se asi nelze moc vyhnout, ale uvědomte si prosím, že školné je něco, co se dotkne obrovského množství lidí ve velmi různých životních situacích a vaše zkušenost patrně vůbec není obecně aplikovatelná.

Prosím všechny diskutující, aby si přečetli obsah tohoto odkazu, včetně pdf souborů na konci stránky: http://www.msmt.cz/pro-novinare/financni-pomoc-studentum-navrhy-jsou-na-stole

Německá wiki o školném s krátkým popiskem pro mnoho států a v celku užitečnými odkazy
http://de.wikipedia.org/wiki/Studiengeb%C3%BChr

Dále jsou vítány studie z jiných států, kde již školné na vysokých školách zavedli, školné dlouho mají či jej zvažovali.
Zde je souhrn z roku 2007 o školném v některých evropských státech. Pokud seženete novější, sem s tím prosím.
http://www.euroskop.cz/607/sekce/skolne-v-eu/

Listina základních práv a svobod (Článek 33, bod 2):
Občané mají právo na bezplatné vzdělání v základních a středních školách, podle schopností občana a možností společnosti též na vysokých školách.


Máte k tomu co říct? Vložte se do diskuze.
GAARQ --- 8:44:39 10.3.2012
NIZBORSKY: jistě, jediná možnost, jak změnit politický systém, je změnit myšlení lidí. podle planckova zákona změny paradigmatu je nejlépe počkat až staré generace vymřou a k moci se dostanou ty nové. peníze se za pitominy vyhazují proto, že existují schopní lidé, kteří umí manipulovat veřejným míněním a politiky. betonová lobby, zemědělská lobby atp. tak to končí, když (pseudo)koncepci určují (špatní) politici. ceitec a já nevím jaké megapitominy jen přelévají veřejné prostředky do kapes těch správných lidí. viděl jsem to u nás, při stavě kampusu. daňový poplatník není modla, která ví všechno lépe a jasně, takovou modlou ani není tzv. expert. musí tu být kompromis. daňový poplatník nás rád vrátí do dob buřtsociálizmu, "expert" zase chce vše především pro svůj obor.

proto si osobně pořád myslím, že poskytovatelé peněz by měli hodnotit jen kvalitu projektu (zajištění personální, metodologická přiměřenost a znalost úskalí), ne jeho zaměření, jako záruku neutrality. o tom, co bude přínosné na úrovní základního výzkumu, není možné dopředu nic říct. kdyby bylo, ten výzkum by se nemusel dělat ;) jinak to končí jako v dnešní realitě psaním grantů na již hotové věci. to by byla lepší taktika, ke které se odhodlávají na západě, dávat peníze na týmy, ne na projekty, a nechat je dělat to nejlepší, co umí. jistě, nepodporoval bych výzkum tam, kde je metodologicky pochybný (vliv rotace nebeských těles na individuální osudy lidí), ale jak jinak poznáš, že něco je slepá ulička, dokud do ní nevkročíš, tj. předpoklady jsou relevantní? jako vědec sám musíš vědět, že hlavní význam vědy spočívá v odpovědi "tudy ne", odpovědi "tudy by to šlo" jsou jen třešničky na dortu. ale to už jsme na metodologické úrovni, byť od ní se úroveň vzdělání a financování musí odvíjet.

akreditační komise má dobrý systém zpravodajů, kteří mají za úkol připravovat podklady pro rozhodování. co jí chybí jsou skutečné kontrolní mechanizmy, pouhá re-akreditace není řešení. jak je možné, že ti stejní lidé, co neumí přednášet nebo přednáší fundamentální redundance, vůbec přednáší? sám říkáš, že je tam začarovaný kruh vzájemně na sobě závislých lidí. takže to bude chtít asi nástroj zvenčí. proč na tom povinném stupni školství jsou inspektoráty a na VŠ ne? jenom abychom se neuráželi, že si někdo dovolí hodnotit naši práci?
IVANA_ANAVI --- 22:20:23 9.3.2012
SOPTIK: Myslím že jak kdo. Viděla jsem nějaká uznávaná jména na seznamech vyučujících na soukromých školách, nicméně zároveň neopustili svoji předchozí instituci, takže vznikl problém "létajících" profesorů.

Potom je taky otázka, co je to "profesor ze špičkové univerzity". Třeba teďka v Británii vznikla nová univerzita (New College of the Humanities), která se chlubí významnými jmény z ještě významnějších univerzit, ale spíš jde podle jistých pozorovatelů o "pop science" než o někoho, kdo by výrazně přispěl k rozvoji oboru.
NIZBORSKY --- 22:05:14 9.3.2012
SOPTIK: U nasi oborove rady to byla nutna a zaroven postacujici podminka. Oponenti Cesi - formalita. Ono ale nejaka tvrda selekce u obhajoby, kdyz na Tebe skola 4-8 let kasle by take nebyla zcela vhodna.
SOPTIK --- 21:38:03 9.3.2012
NIZBORSKY: AD PhD studium: Pockej, vzdyt ty podminky poctu impaktovanych publikaci jsou preci nutna podminka, nikoli postacujici ne? Prace preci musi krome publikaci mit i nejaky realny vystup, nejlepe v ramci velkeho projektu, plus nejakou inovaci, kterou musi pousoudit kvalitni oponent, atd ... (ja treba musel mit za oponenta profesora z jedne z vybranych top univerzit v EU, ktery je navic spicka ve svem obor, napr. editor vyznamneho casopisu atd) ...
SOPTIK --- 21:30:08 9.3.2012
GAARQ: AD kdo rozhoduje nad cim badat: Kazda VS by mela mit nejaky dlouhodoby zamer a strategicke cile ve vede, ktere by reflektovaly dve veci: 1. state of the art ve svete (napr. flagship projekty EU), 2. schopnosti pracovniku a moznosti pracovist.

NIZBORSKY: Asi takhle, kdybych chtel zalozit soukromou VS v CR, tak bych zacal tim, ze bych shanel profesory ze spickovych univerzit na svete nebo aspon v EU. Z vysokeho skolneho by se pak platily vysoke platy techto profiku. Nejvetsi problem tohoto planu je v tom, ze dobry profesor z dobre skoly do nove soukrome noname skoly proste nepujde :(
NIZBORSKY --- 21:28:13 9.3.2012
GAARQ:

Bude to urcovat ten, kdo to plati. Takze politicka reprezentace, ktera spravuje nas stat. Vlada/parlament a jimi poverene organy. Neni to idealni, ale nekdo to rozhodnuti udelat musi. Nebo by snad bylo lepsi, kdyby o tom nerozhodl NIKDO a vlastne to pak tak nejak samovolne, v podstate nahodne, vyplynulo? V takovem pripade by bylo mene lobovani, nepruhlednych machinacich a zakulisnich dohod, nez kdyby o tom jasne a s plnou odpovednosti rozhodli politici? Podivejme se, jak se ted vyhazuji penize za Biocev a ja nevim za co vsechno, protoze neexistuje zadna koncepce vedni politiky.

Parametry by mohly zaviset na rozdeleni v minulych letech, na zhodnoceni obecne kvality onoho oboru v mezinarodnim srovnani, ale i treba na tom, za jak potrebne bude vlada (= zastoupeni lidi, kteri to zaplati) konkretni obory povazovat. Ale to uz neni zasadni.

Nase demokracie nefunguje idealne, dokonce nekdo muze rict, ze spatne. Ale jedina cesta, jak to zlepsit je, aby se zmenilo mysleni politiku a mysleni volicu. I v tom smyslu, aby obe skupiny prijali vetsi zodpovednost. Nevidim cestu v tom, aby se reklo "vlada je nekompetentni", pojdme ty statni penize utratit bez tech, co o nich maji mandat rozhodovat.

Kdyby si vetsina lidi v CR odhlasovala v nejakem hypotetickem referendu, ze stat nema vubec platit zakladni vyzkum, tak se to tak proste udela. Muzeme s tim nesouhlasit, ale jedine, co muzeme v demokraticke zemi delat je presvedcit lidi, aby hlasovali jinak. A to je spravne. Jsou to prece jejich penize. Ja si napr. myslim, ze stat by "vyzkum" v nekterych oborech nemel podporovat vubec nebo omezene. To je prece legitimni nazor obcana, ktery plati dane. Pokud by si to myslela vetsina lidi (nebo vetsinou zvolena vlada), tak by se ty obory proste financovat nemely. Proc by ano? Na zaklade jakeho prava? Na zaklade prava vedce na to, aby mu stat poslal penize na jeho pseudovyzkumy?

Akreditacni komise, aniz bych se ji chtel zastavat, nemuze detailne hodnotit naplne prednasek vsech oboru v CR. Samozrejme, ze ma cast zodpovednosti, ale ona jen dava/nedava akreditaci. Kdyby byla prisnejsi, tak sebere akreditaci polovine skol, ale to by nic nevyresilo. Ty skoly samotne maji mnohem vetsi zodpovednost za podobu studijnich oboru a programu nez akreditacni komise. A system na vysoke skole by mel byt takovy (jako kazde jine instituci), ze za podrizene zodpovidaji nadrizeni. Bohuzel dnes je to tak (na VS i v akademii ved), ze se sice formalne podrizeni zodpovidaji nadrizenym, ale ten nejvyse postaveny se zase zodpovida podrizenym. Coz je zacarovany kruh. Jakmile se totiz v systemu naakumuluji lide, kteri maji, rekneme, sklony k selhavani, tak neexistuje mechanismus, jak veci navratit do zadouciho stavu. Ja nerikam, ze soucasny system nemuze teoreticky fungovat. Muze a urcite by se nasly mista, kde takto funguje. Problem je v tom, ze jakmile se ta situace pokazi, tak zustane pokazena, protoze ji nema kdo zachranit.
GAARQ --- 10:55:06 9.3.2012
NIZBORSKY: konečně se dostáváme k meritu věci ;)

kvóty vládních grantových agentur na obory - kdo je bude určovat a na základě jakých parametrů? když to bude expert, musí být z oboru a bude hájit své profesní zájmy. když to bude politik, bude to buď vliv lobby nebo, nedejž bohové, jeho vlastního úsudku. a dostáváme se k morku problému - bude to dělat člověk a ten nikdy nebude nezávislý.

co se týče výuky. to, co popisuješ je opět selhání lidské, ne systému. čistě teoreticky, akreditační komise by překryvům měla zabránit. ale jsou v ní lidé a ti selhávají.

btw, v roce 1996 jsem získal stipendium monbukagakusho a nebýt jednoho pitomce na ministerstvu vesele bych se pásl na chobotnicích v ósace. podmínkou pro získání phd na osaka technical college byly 3 články na tématu práce. nic víc, ale také nic míň.

dobrý systém je fajn, jen když ho futruješ dobrýma lidma. jinak je na pytel. v našich podmínkách není legislativa schopna přijít ani s dobrým systémem.

vedeme tu navýsost zajímavou, ale tzv. akademickou, debatu. kde jsou peníze, tam jsou, jak to říct slušně, lidé, co za ně chtějí odvést méně než povinné minimum ;)
NIZBORSKY --- 20:40:41 8.3.2012
GAARQ:
Ja teda nevim presne, jak to dela GACR, ale jestli nema kvoty na jednotlive obory, tak to dela blbe. Vzdyt prece nemuzes porovnavat kvalitu projektu v oboru sociologie a kvalitu projektu v oboru teoreticka fyzika. To byl prave ten nejvetsi nesmysl "kafemlejnku", ze se snazil porovnat vsechny obory dohromady a tim se zbavit veskere politicke odpovednosti. Ja nemyslim, ze by nekdo urcoval, jestli mas studovat protein A nebo protein B, ale ramcove oborove urceni proste byt musi z toho duvodu, ze projekty z naprosto ruznych oboru nelze porovnat.

Vlada by mela jasne rict - na biomedicinsky vyzkum dame tolik penez, na sociologicky vyzkum tolik penez, na materialovy vyzkum tolik atp. (+ nejakou rezervu na pufrovani). A ty penize treba na biomedicinsky vyzkum by pak vlada castecne rozdelila mezi prislusne fakulty a neuniverzitni ustavy a cast dala GACRu na grantove financovani (uplne nejlepsi by bylo, kdyby tu vzniklo nejake NIH nebo MRC a rozpustila se akademie ved, to ceske NIH by pak institucionalne financovalo biomedicinske ustavy a zaroven udelovalo granty).

No a na zaklade ceho by se melo rozhodnout? Na zaklade toho, co se urci jako prioritni oblast, v jakych oborech jsme dobri na mezinarodni urovni atp. Jsou to prece penize vsech vybrane na danich, tak by o jejich ramcovem urceni mela rozhodnout demokraticky zvolena reprezentace a ne nejaka cerna skrinka.

Tu poznamku o zitrku moc nechapu. Takze by bylo nejlepsi studovat uplne nahodile veci, kdyz o zitrku nikdo nic nevi?

Ohledne vyuky je mozna hacek v tom "neměli dosáhnout, nepředpokládá-li se u nich jistá míra profesionality". Podle mych zkusenosti je akademicke prostredi jedna velka politika: znamosti, konflikty, ucelova spojenectvi a politicke handly. A lenost. Co si ze svych studii pamatuji, tak nektere prednasky se tak prekryvaly, ze v podstate nekolik povinnych kurzu bylo ze 100% redundantnich s ostatnimi povinnymi kurzy. O volitelnych ani nemluvim. To bylo kvuli tomu, ze si kazdy prednasel, co chtel. Spousta dalsich kurzu byla prednasena tak, ze slovo "neprofesionalita" je opravdu velkym eufemismem. A PhD studium ve stylu: mas 3 impaktovane publikace = mas PhD, nemas 3 publikace = nemas PhD byl uplny vysmech. Ja jsem napr. delal PhD na externim pracovisti a skola u me fungovala jen jako preposilac stipendia (s tim, ze jim urcite nemala casta zustala za nehty). To uz clovek muze rovnou poslat separaty na MSMT a obratem ziskat diplom a nepotrebuje platit darmozrouty v oborovych radach.


Ano, i dnes garanti, oborova rada atp. urcuji jake predmety budou tvorit curriculum. A jak muze nekdo slozit studijni program bez toho, aby bylo alespon ramcove (na urovni syllabu) jasne, co je naplni toho ktereho kurzu? Je to omezeni svobody vyuky? Ja si jen myslim, ze by se jinym zpusobem melo volit kolegium rektora/dekana a tim padem i slozeni oborovych, vedeckych rad a mista vedoucich kateder. Pravomoci a svobody spjate s konkretnimi funkcemi mohou byt v podstate nedotceny.
NIZBORSKY --- 20:02:23 8.3.2012
SOPTIK:
IVANA_ANAVI:

Slysel jsem to napriklad o Skoda Auto vysoka skola ve srovnani s VSE. Udajne relativne dobry byl sveho casu Bankovni institut, ktery se teda ale nedavno zcela zdiskreditoval.

Jasne, ze vetsina soukromych skol, je brak. Ale zkuste si predstavit, ze byste si chteli vytvorit kvalitni soukromou skolu (treba protoze chcete zajistit kvalitni program a na politickou karieru v soucasnych verejnych skolach nemate zaludek)v nasi zemi. Skolne na verejnych skolach podle me muze v tomhle trochu psychologicky zapusobit. Protoze by si pak lidi nerekli:"on je tak blbej, protoze za studium na VS musi platit." Muzete se mnou nesouhlasit, ostatne zadna tvrda data ohledne toho nemam, ale alespon snad chapete, co chci rict.
GAARQ --- 11:25:43 8.3.2012
NIZBORSKY: napadá mě otázka, kdo a na základě čeho na oné politické nejvyšší úrovni rozhodne, nad čím bádat? dnes to dělají u nás převážně vládní grantové agentury; soukromé tu, žel, nemáme. je třeba to nějak měnit? a přesto tenhle systém splňuje tu širší definici svobody bádání, nikdo mi nemůže nakázat, co mám studovat. jestli by ovšem grantové agentury měly projekty soudit ne podle kvality zpracování projektu, ale podle námětu projektu, tak to bych považoval za narušení svobody bádání. a za hloupost, neb o zítřku předem nikdo nic neví a plánování vědeckých výsledků, alespoň na bázi základního výzkumu, je stavění koček do řady.

totéž se týká výuky. veškerá výuka je garantovaná vládním úřadem (akreditační komise) a jí schválenými osobami garantů programu, jeho oborů a jejich předmětů. ti musí dosáhnout určité akademické hodnosti (docent), jíž by neměli dosáhnout, nepředpokládá-li se u nich jistá míra profesionality (to se týká onoho přednášení o dějinách R-U v rámci předmětu demografie japonska). zavést si dnes docent může libovolný předmět, schválí-li jej vědecká rada jeho pracoviště do rámce jejich studijních programů. je třeba na tom něco měnit? má přímo vědecká rada nebo někdo jiný určovat ty budeš učit to a ty nebudeš učit toto? to je možné tak u asistentů, kteří mají právo učit áčkové předměty, ale ne vytvářet.