Tento web používá soubory cookie. Dalším používáním webu s tímto souhlasíte.
jméno
heslo
přihlásit
zaregistrujte se
zapomněli jste heslo?
alternativní & tradiční stavební techniky
OMNIHASH
stavební techniky, materiály a postupy stojící mimo dnešní hlavní proud - jejich možnosti, výhody a nevýhody Tradiční techniky -dřevo a výrobky ze dřeva -hliněné stavby -sláma jako stavební materiál Alternativní techniky -rekuperace -správa energie domu (výroba,využítí, předcházení ztrátám) Alternativní stavební materiály -earthhouses - spotřebujem vše co můžem -sklo a skleněné láhve -guma a pneumatiky ...
Máte k tomu co říct? Vložte se do diskuze.
CUKI --- 22:13:53 22.6.2015
AMBIENTIUM:
Hele to je otázka, já myslim, že to neni tak dramatický o těch cca 150Kg/m3 psali že tam už to klesá hodně. Ono podle mě záleží jaká je to sláma, jak dobře je vymlácená a pod. Je to přírodní materiál, tam to bude IMHO vždycky různý. Jen vím že lambda v nejlepším případě u 50cm stěny byla asi 0,078 což není žádný terno. Hodně to kazej ty kraje, tam to není tak homogenní. Zvuková izolace je dost špatná ale to neznamená že se z toho nedá udělat zvukové studio, záleží co na tom je a kolik toho je. U slaměných balíků je problém že tam nedáš asi nic kontra. Takže to dřevo uprostřed bude tepelnej i zvukovej most. Otázka je taky jak budeš dělat opláštění. Hliněná omítka tlumí výborně zvuk. klasickej záklop zase nesniží tepelnou izolaci na kraji. Jak se to dělá u samonosný slámy netušim.
ZATAMOKO --- 21:48:45 22.6.2015
AMBIENTIUM: čili u takto upravených balíků už pak samotná stěna nesesedá?
Jaké mají balíky finální rozměry a síla stěny? A cena za balík?
U nás se teď objevil lokální zemědělec, co dělá malé balíky (cca 40x50x60cm @ 18 kg), tak mi ten slamák zase začal vrtat hlavou. Navíc když vidím praktickou zkušenost s nosnou slámou, tak o to víc..
AMBIENTIUM --- 21:43:02 22.6.2015
CUKI: Ještě - podle informací, které mám já, tepelná vodivost balíku klesá až do komprese cca 140-150kg/m3 až pak to opět roste. My to máme komprimováno na 120-130. A zvuková izolace balíků je přímo prvotřídní. Ve světě je několik (možná desítek) hudebních a nahrávacích studií ze slámy....
AMBIENTIUM --- 21:39:36 22.6.2015
CUKI: Absence střechy u nosné slámy není až tak zásadní problém. Plachtuje se. A jakmile jsou zdi pod věncem, je vodní nebezpečí téměř zažehnáno. Spáry na horní straně věnce se přelepí, věnec se zaplachtuje a pak už tam nezateče. Ale jinak samozřejmě ano, střecha je každopádně při stavění dobrá a cenná výhoda. Nosná sláma má ale taky svoje výhody a u nás převážily. Je to čistá, jednoduchá metoda, nepotřebuješ tesaře, spotřebuješ míň dřeva, má to lepší tepelnou izolaci a postavit to je snazší. Stačí jedna zkušená osoba a šest laiků. Stihli jsme to za rovný týden a rovina horního věnce po kompresi byla v toleranci do 1 cm na 12,3 x 7,4 m obvodu. Komprese jen o 4 cm. Díky za držení palců :) střecha se postaví příští týden. Pak už je to pohodička....
CUKI --- 11:35:14 22.6.2015
AMBIENTIUM:
Tak to já protopim asi půl kubíku dřeva, Za 3 roky co dům stojí jsem se nedostal přes 1MWh :-)
Jedinou studii o izolačních schopnostech slámy co jsem četl udávali právě slisování na 90Kg/m3 pak už to rostlo. Zvuková izolace je lepší ale při vyšší hustotě. Na druhou stranu zvuková izolace slámy je špatná tak jako tak. Proto bych asi stejně použil kamennou vatu i když se mi sláma líbí.
Ale asi bych šel do nenosné slámy. Respektive bych se na tu nosnost nesoustředil, udělat nosnou konstrukci není o moc složitější ani dražší. A má to jen výhody. Hlavně ji tam můžeš dát až to bude pod střechou a to je obrovská výhoda. Jinak držim palce
AMBIENTIUM --- 10:10:45 22.6.2015
AMBIENTIUM: "nejlepší tepelně izolační vlastnosti" ve smyslu slaměných balíků. Určitě je technicky možné dosáhnout s jinými materiály a technologiemi (např. ten polystyrén ;)) lepších vlastností, ale jestliže v našem domě protopíme 6-7 metrů dřeva za rok, v difůzně otevřené konstrukci, není co řešit.
AMBIENTIUM --- 10:04:55 22.6.2015
CUKI: Není tam základová deska, jen pasy pod nosnými zdmi. Jsme na silně zvětralém jílovci (F8, takže opravdu jíl jako hrom) a ve svahu, takže pasy byly na kompenzaci nestabilního podloží a na zhruba polovině stavby jdou nad zem a dorovnávají terénní nerovnost. Slisovali jsme to na cca 120-130 kg/m3, což je ideál pro nosnou slámu. Má to také prakticky téměř nejlepší tepelně-izolační vlastnosti. Při kompresi nad 140 už tepelná vodivost zase začíná růst, ale do tý doby klesá. Lambdu jsem opravdu neměřil, to už udělali za mě jiní a je na to na netu spousta materiálů. K nosné slámě doporučuju knihu Barbary Jones. Naším projektantem je Kuba Wihan a na jeho webu určitě taky něco bude....
CUKI --- 22:00:45 20.6.2015
OMNIHASH: no alespoň u zemělodě jsou prosklený obě části, Ta chodba má zasklení z obou stran. Je to vlastně taková zimní zahrada. a i u té venkovní části je jednosklo málo i pro hodně odolné rostliny.
OMNIHASH --- 16:59:31 20.6.2015
CUKI: tak co sem to pochopil, tak ta prosklená část funguje jako skleník/chodba, takže tam jednosklo klidně stačí.
CUKI --- 16:15:38 20.6.2015
AMBIENTIUM: Pěkný, jen tak dál. Můžu vědět proč si se rozhodl pro základovou desku u tak lehké stavby? Kde a za kolik jsi sehnal prvotní slámu v nelisovaných balících a jaké měl rozměry? Na kolik jsi to slisoval a jak se změnila lambda?
dík Já chtěl u jedné stavby udělat alespoň slaměnou podlahu a ta cena na kterou jsem se dostal, byla podobná EPS :-( Nelisovaná sláma má asi 2 a půlkrát horší lambdu než EPS. Ta slisovaná na tom bude asi ještě hůř, nebo ne?