O nás | UŽ ti ROZUMÍM!
http://www.uztirozumim.cz/o-nas/

[ Punkový syndrom / kinomovie / 6.11.2013 / CR - Praha - VŠE, Nám.W.Churchilla, Likešova aula (Nová budova) ]

Hodně dobrý snímek o čtveřici mentálně postižených pankáčů...

celkem zajimavy kurzy pro lidi s mentalnim postizenim....skoda, ze nejsme v praze.
http://www.helpnet.cz/data/articles/down_39607.pdf

VOY: napada me vzit ho treba na seznamovaci vecirek, Mame otevreno?., je mozny ze mu prijde ze nektery lidi sou tmaam "pomalejsi" nez on, ale ma sance se tam citit i docela sebevedome
http://www.mameotevreno.cz/html/index.php?PHPSESSID=e176aa2d02316e90444276939eee533c
na tech vecircich byvaji ruzni lide, ale zrovna tahle organizace je, myslim dost orientovana i na lidi jako on - treba zrovna v pracovnim programu

co to ctu tak b treba i rad bydlel sam, v nejakm podporovanym bydleni

u segry majitele klubu to je blby - co pises tak nema ani na ot bydlet v chranenym bydleni a hrozi, ze kdyby uz rodina nezvladala peci tak skonci v ustavu, coz je smutny(

Vcera jsem zkouknul jeden zajimavy belgicky film, o klukovi, ktery trpi zvlastni formou autismu, coz z nej dela nadprumerne nadaneho a inteligentniho cloveka, ovsem take cloveka, ktery se nedokaze zaclenit do spolecnosti svych vrstevniku a stava se obeti sikany a nasledne i obeti sve vlastni mysli.

Podle definice auditka lehky off-topic, ale myslim si, ze ve spolecnosti se vyskytuje mnoho psychicky/fyzicky postizenych jedincu, kteri se stanou obeti sikany, protoze se pohybuji (musi) mezi "normalnimi" lidmi.

Zpracovanim dost originalni film; Ben X, http://www.csfd.cz/film/241476-ben-x/ stahnout lze napr. tady http://ulozto.cz/4587093/ben-x-2007-.avi

no, já mám (měla jsem) v rodině dvě takové osoby - ale nic v takovém rozsahu, jako máte vy.
Bratránek z druhého kolena (mámy sestřenice syn) má lehkou mozkovou dysfunkci, takže zvláštní škola, rehabilitace a tak dále. Ale pro nás "byl prostě pomalejší" - nějak extra jsme to neřešili, no tak měl občas blbý nápady a bylo potřeba ho víc hlídat.

No a druhý případ byl můj otec - neléčená bipolární porucha. Když jsem byla malá, měl delší manické fáze, což bylo fajn, byl naprosto okouzlující a všechno zvládal. Bohužel se ty depresivní fáze začly objevovat častěji a prodlužovaly se. Ke konci (prý, v depresivních fázích s námi vůbec neudržoval kontakt) ty deprese trvaly třeba dva roky, kdy se s nikým nestýkal.
Bohužel, těmhle lidem se nedá pomoct, pokud sami nechtějí. Což on nechtěl.
Průšvih je, že dispozice k tomuhle jsme se ségrou obě zdědily - což znamená, že si to můžeme zopakovat s vlastními dětmi.

MARCHELKA: Jo - já si to dovoluju. Rodiče to taky naprosto chápou. Ale stejně to v člověku hlodá (-:

Nechtěl jsem aby z toho byl one-man klub. Že by se o tom ostatním (co v rodině někoho mají) taky špatně mluvilo?

NARVAH: Ale je to tu trošku mrtvý.