Tento web používá soubory cookie. Dalším používáním webu s tímto souhlasíte.
jméno
heslo
přihlásit
zaregistrujte se
zapomněli jste heslo?
Ochrana přírody
PATISLAV

Ochrana přírody


- klub pro odbornou i laickou veřejnost, které není lhostejný stav našeho i světového životního prostředí

V tomto klubu uvítám:

1) Diskusi nad převážně lokálními a konkrétními problémy životního prostředí - zastavování zelených ploch, vznikající skládky, kácení stromů, vybíjení zvěře, znečišťování vod, "zkulturňování" krajiny apod. Mělo by jít hlavně o vlastní zkušenosti - co jsme viděli a co jsme pro ochranu přírody udělali. Přidejte obrázky!

2) Domlouvání nějakých drobnějších akcí. Boj s úředním šimlem provádějte zde: [ Obrana občana ]

3) Tlachání o obecných problémech (ztráta druhové diverzity, kácení pralesů, šíření pouští, znečištění vod, smysl zoologických zahrad, regenerační schopnost přírody apod.). Diskuzi o globálním oteplování zkuste minimalizovat.

4) Sdílení zkušeností z práce v neziskovkách.


Máte k tomu co říct? Vložte se do diskuze.
VODOMERKA --- 10:55:09 21.9.2020
mně přijde, že největší zlo v sídlech jsou pouliční lampy
SCHWEPZ --- 10:51:05 21.9.2020
Záření z mobilních telefonů mohlo přispět k dramatickému úbytku populací hmyzu zaznamenávanému v posledních letech v Evropě, uvádí německá studie.
Kromě pesticidů a úbytku habitatu je rostoucí vystavení elektromagnetickému záření zřejmě dalším negativním vlivem, uvádí studie představená ve Stuttgartu.
Analýza 190 vědeckých studií byla provedena německým Svazem pro ochranu přírody a biodiverzity (NABU) spolu se dvěma nevládními organizacemi - jednou německou a druhou lucemburskou.
Z 83 studií označených za vědecky relevantní jich 72 ukázalo, že záření má negativní dopad na včely, vosy a mouchy.
Tyto účinky sahají od omezení schopnosti navigovat let kvůli narušení magnetického pole až po genetický materiál a larvy.
Záření mobilních telefonů a Wi-Fi zejména otevírá kalciové kanály v některých buňkách, což znamená, že absorbují více kalciových iontů.
To může vyvolat biochemickou řetězovou reakci narušující denní rytmus a imunitní systém.

Mobile phone radiation may be killing insects: German study
https://phys.org/news/2020-09-mobile-insects-german.html


[//i.nyx.cz/files/00/00/21/95/2195178_77caaf44e0bafc8f718e.jpg?name=V%C3%BDst%C5%99i%C5%BEek.JPG]
SCHWEPZ --- 8:53:33 18.9.2020
Up to 48 species saved from extinction by conservation efforts, study finds | Environment | The Guardian
https://www.theguardian.com/...species-saved-from-extinction-by-conservation-efforts-study-finds-aoe

Ochráncům přírody se povedlo zabránit vyhynutí až 48 druhů zvířat, píše deník The Guardian s odvoláním na novou studii publikovanou v magazínu Conservation Letters. Bez jejich úsilí by od roku 1993 byla míra vymírání savců a ptáků třikrát až čtyřikrát vyšší, zjistila studie.

Mezi zvířata, která by bez programů na záchranu či vysazení do míst původního výskytu od roku 1993 zmizela, patří rys iberský, kondor kalifornský nebo prase zakrslé, zjistili vědci z univerzity v britském Newcastlu a organizace BirdLife International. Rok 1993 pro počátek výzkumu zvolili záměrně. Je to rok, kdy začala platit takzvaná Úmluva OSN o biologické rozmanitosti.

Od té doby vyhynulo, anebo panuje silné podezření, že se tak stalo, patnáct druhů ptáků a savců. Na druhou stranu vědci upozorňují, že 28 až 48 druhů ptáků a savců se povedlo zachránit.

Zdroj: https://www.lidovky.cz/...anci-prirody-zabranili-vyhynuti-48-druhu-zvirat.A200917_121730_ln_veda_ape
MEZZANA --- 19:45:12 16.9.2020
Geuss ruší na ČIŽP oddělení CITES.

Tereza Mináriková: Pytláci a pašeráci se radují. Ředitel ČIŽP ruší mezinárodně uznávaný tým, potírající obchod s ohroženými druhy - Ekolist.cz
https://ekolist.cz/...hrozenymi?fbclid=IwAR1bkgTWAGDM1BKkVhRnvVNU6K7qRxxnt_38La1LEUX7aksQnOaRuNAMe8o
THE_DARKNESS --- 20:29:06 15.9.2020
SFŽP otevřelo výzvu, v rámci které lze získat dotace na projekty zaměřené na ochranu ohrožených druhů a biotopů: https://www.sfzp.cz/dotace-a-pujcky/norske-fondy/aktualni-vyzvy/detail-vyzvy/?id=6
??? --- 0:51:15 10.9.2020
granulovane pneumatiky
A toxic cocktail in the ocean – chemicals from car tyre granules - Framsenteret
https://framsenteret.no/...020/09/01/a-toxic-cocktail-in-the-ocean-chemicals-from-car-tyre-granules/
DRZEEF --- 2:16:45 20.8.2020
Prof Michael Mann, one of the world's most renowned, describes Bendell's paper as "pseudo-scientific nonsense".

"To me, the Bendell paper is a perfect storm of misguidedness and wrongheadedness," Mann says. "It is wrong on the science and its impacts. There is no credible evidence that we face 'inevitable near-term collapse'."

What's more, Mann claims, Bendell's "doomist framing" is "disabling" and will "lead us down the very same path of inaction as outright climate change denial. Fossil fuel interests love this framing." Bendell is, he says, "a poster child for the dangerous new strain of crypto-denialism".

The 'climate doomers' preparing for society to fall apart - BBC News
https://www.bbc.com/news/stories-51857722
SCHWEPZ --- 13:24:33 29.7.2020
Migratory river fish populations plunge 76% in past 50 years | Environment | The Guardian
https://www.theguardian.com/...&fbclid=IwAR2W24LTpygMTBtYaNQs1E3Q4L_a9OwKhdemnfgZNtllXaBCMmlFS5DwhCs
SCHWEPZ --- 13:53:09 24.7.2020
Experiment ve strmém svahu • RESPEKT
https://www.respekt.cz/tydenik/2020/2/experiment-ve-strmem-svahu?issueId=100435

Je úplně jedno, z jaké strany přichází návštěvník do Hejnic. Od Liberce i od Tanvaldu je to stejné: když začne před cílem prudce klesat, okolí se nenápadně promění. Vždy zelený jehličnatý koberec Jizerských hor a jejich náhorní plošinu vystřídají strmé svahy, porostlé bukovými lesy. Na jaře a v létě o odstín zelenější než okolní smrčiny, na podzim mají prudké kopce všechny barvy mezi žlutou a hnědou a v zimě je pokrývá jen bludiště holých a šedavých bukových kmenů. Když k tomu připočteme, že tyhle stromy rostou kolem nespočtu skalních hřibů a malých kamenných labyrintů, které v žule vyřezaly voda a vítr, recept na místo s kouzlem je skoro hotov. Poslední ingredience, liduprázdnost a odlehlost, zajišťuje už jen pohled do mapy. Jizerskohorské bučiny, jak se rozlehlá plocha jmenuje, jsou od zbytku Čech odříznuté horami, zmíněná cesta od Tanvaldu je navíc v zimě zavřená. Patří víc k Polsku a Německu, na jejichž roviny bukové koruny hledí.

Bučiny nad Hejnicemi nejsou neznámé, ale nepatří ani do tuzemského fondu zaručených turistických lákadel. V příštích letech se to velmi pravděpodobně změní. Bučiny míří do prestižního klubu přírodních památek UNESCO. Kromě českého prvenství a světoznámé značky na turistických mapách jim to přinese větší proslulost a víc návštěvníků. Což může být v dnešní výletnické době docela problém. Lidé objevují půvaby svého okolí, příliš mnoho zvídavých turistů (a jejich podrážek) hrozí každý půvab zahubit – třeba nedaleké hřebeny Krkonoš by mohly vyprávět. Jizerskohorští ochranáři stojí nejenom před příjemným úkolem ukazovat světu zajímavý kus svého území. Budou muset zvládnout i větší nápor turistů. Bučiny i jejich správci mají zároveň jedinečné předpoklady pro to ukázat, že to jde.

Kopce zdvihající se nad Hejnicemi jsou pohledem na Evropu, jak vypadala od konce doby kamenné až po středověk. Ve světě, který plně neovládají lidé, jsou výšky mezi třemi a osmi stovkami metrů nad mořem královstvím buku, a tady je to vidět. Les tvoří rovné a hladké, dvacet metrů vysoké kmeny, v zimě leží na zemi jen sníh a okrouhlé bukové listí – a to je všechno. Jako by tu bylo úzkostlivě poklizeno. Kde se usadí buky, zanedlouho nikdo jiný neobstojí. Urostlý, ale štíhlý strom rychle vyroste, roztáhne ve výšce korunu, jejíž husté listí pohltí většinu světla, a v bučinách proto panuje tma. S buky vydrží jen jedle. Strom, který snáší temno a má dost trpělivosti, aby čekal, až některý z větších buků padne a pustí pod sebe trochu slunce. Jedle pak rychle vyrazí do vzniklé průrvy za světlem.

I přes zjevnou podobnost s lesy, které před tisíci let pokrývaly velký kus Evropy, nejsou bučiny v Jizerských horách žádný prales. „Nejsou dokonce ani takzvaný přírodní les. Je to v ochranářské terminologii les přírodě blízký,“ říká Jiří Hušek, který v ministerské Agentuře ochrany přírody a krajiny ČR vede liberecký odbor. Bučiny jsou příliš blízko člověku, než aby mohly fungovat zcela bez lidských zásahů. Důležité ale podle Huška je to, že dnešní přírodní rezervace je rozlehlá, má třicet kilometrů čtverečních (je tedy větší než třeba město Mladá Boleslav). A hluboko uvnitř je zhruba čtyři sta hektarů, kam člověk dnes nezabloudí – a po celé lidské dějiny tam byl jen hodně řídký ruch – a kde si buky žijí zcela podle svého. Je to prý dost na to, aby uprostřed rozlehlé rezervace vznikla zcela samostatná divoká bučina.

Za to všechno vděčí bučiny prudkým severním svahům, na kterých rostou. Po konci doby ledové zdejší svahy nejprve osídlily břízy a borovice, pak duby a jasany – a s dalším oteplováním nakonec buky. Ty bryskně vytlačily jiné listnáče nižších a jehličnany do vyšších poloh. Na svazích je méně vlhko a mírnější podnebí než na plošině Jizerských hor, proto se tu bukům tak daří.

Především ale zdejší prudké kopce vždycky chránily bukové stromy před lidmi. Svahy protíná jen pár cest, jinak jsou kopce příliš strmé, příliš kamenité a příliš členité. Je v nich složitý pěší pohyb, natož těžba dřeva. I když zdejší kraj dřeva potřeboval hodně – v 15. století pro sklárny, za třicetileté války pro zbrojírny Albrechta z Valdštejna, později pro manufaktury v nížinách – a lidé vytěžili jedle a smrky a některé buky na krajích lesa. Srdce zdejších bučin pro ně však bylo vždy nepřístupné.

Výsledkem je kus země, který se má brzy stát součástí světového dědictví. Když o plánech Jiří Hušek a Tomáš Korytář, vedoucí správy jizerskohorské CHKO, mluví, pendlují mezi „kdyby bylo“ a „až bude“. Že se bučiny na seznam UNESCO dostanou, je dost pravděpodobné, impulz vzešel přímo od samotné mezinárodní organizace. V Česku žádnou přírodní památku na seznamu nemá, chtěla mezeru doplnit a bučiny se přímo nabízejí. Jednou z evropských památek jsou totiž „původní bukové lesy Karpat a dalších oblastí Evropy“, patří sem 78 míst ve 12 evropských státech. Tuzemské bučiny nad Hejnicemi by se k nim připojily. UNESCO proto vyzvalo český stát, ať les na vstup připraví.

Nic zásadního se zde nemění. Už teď jsou bukové lesy chráněné velmi přísně a zápis do seznamu UNESCO žádnou lepší nebo důslednější ochranu nepřinese. „Je to deklarace směrem do světa, že tu máme něco cenného, o co umíme pečovat. A směrem k nám samotným, abychom o to skutečně pečovali a porozuměli dědictví a historii,“ říká Jiří Hušek. „Je to hlavně prestižní značka.“ A prestiž znamená zájem. Správa má spočítáno, že v současnosti navštíví za rok bučiny pět tisíc lidí (pro srovnání, nedaleký, ani ne třikrát větší Národní park České Švýcarsko navštíví ročně tři čtvrtě milionu lidí). Z bučiny je to do Polska pár kilometrů, právě polští sousedé v posledních letech objevují kouzlo cestování a zvedli statistiky v severních a východních Čechách nahoru. „Počítáme samozřejmě s nárůstem, ale v řádu tisíců. Víc ne. A to dnešní cesty bez problémů unesou,“ vysvětluje Tomáš Korytář.

To, že se z bučin nestane turistický trhák s frontami, má podle Korytáře jeden hlavní důvod. „Ono tam, upřímně řečeno, není moc co dělat,“ říká s úsměvem. „Můžete se jenom procházet, užívat si historii a kochat se.“ Cesty jsou strmé, a i kdyby někdo mermomocí chtěl značenou cestu opustit, není moc kam a proč. Napravo i nalevo je sráz. Dalším lákadlem jsou vodopády na potocích a říčkách a pak záblesky historie. Jeden z vodopádů prý Carla Mariu von Webera inspiroval k napsání Čarostřelce a říčce Černý Štolpich tak Němci vděčí za první romantickou operu. Cesty i stráně jsou poseté kamennými a železnými kříži, hlavně svážení dřeva bylo nebezpečné a stálo zdejší vesnice spoustu životů. Některé ze svážnic, vybudované před stovkami let, jsou dodnes solidní cesty v obtížném terénu, a představují tedy úctyhodný inženýrský a stavitelský výkon. A pak už jsou tu jenom buky.

„V tomhle ohledu je to bezpečné,“ říká Jiří Hušek. Přírodní památky jako bučiny přitáhnou jen jeden „specifický“ typ návštěvníků, lidi se zájmem o přírodu, kteří se k ní chovají s respektem. Na ty nespecifické, kteří například jedou kolem autem, nemají v plánu šplhat hodinu na skalní vyhlídku, nicméně chtějí vědět, co zajímavého kraj se znakem UNESCO skrývá, myslí podle Korytáře ochranáři také. „V Hejnici by mohlo být návštěvnické centrum, třeba s krátkou naučnou trasou po okolí. Něco se dozvíte, dáte si čaj, koupíte suvenýr. Ale na nic většího to nevidíme.“ Kiosky s občerstvením na hřebeni, nebo dokonce skluzavky, lana a žebříky pro odvážlivce ochranáři rozhodně nepovolí. „Osvědčila se nám dvoudenní expedice. Jeden den v bučinách, druhý den v rašeliništích na plošině,“ říká správce. „S průvodcem, v malé skupině a na místa, kam běžný návštěvník nesmí. Tohle si představit dokážeme.“



[//i.nyx.cz/files/00/00/21/71/2171862_4e9ab02682a2608fc7d1.jpg?name=V%C3%BDst%C5%99i%C5%BEek.JPG]
SCHWEPZ --- 9:23:54 20.7.2020
Momentálně k nejkritičtějším tématům v pobrexitové Velké Británii patří boj o konečné znění návrhu Zákona o zemědělství. Jeho první verze byla předložena parlamentu v polovině letošního ledna a od té doby prochází připomínkováním, čtením a bouřlivými diskuzemi. Má totiž vytýčit nový kurz nejen ve vztahu odklonu od dotací, k podpoře nezávislé zemědělské produkce a potravní soběstačnosti, ale i ve standardech a kvalitě, ochraně přírody a adaptace na klimatické změny.

„Hmyz je jako kanárek v uhelném dole. Jeho kolaps je jako výstražné zvonění, které nemůžeme ignorovat,“ říká Dave Goulson, profesor univerzity v Sussexu a hlavní autor textu o tom, jak zvrátit katastrofický úbytek hmyzu v Británii. Podle něj je okamžitá reakce na všech úrovních společnosti naprosto nezbytná. „Když se povede dobře hmyzu, bude vše v pořádku i pro ostatní organismy,“ dodává. Jak to ale souvisí s diskutovaným zemědělským zákonem? Silně. Zástupci z organizací pozemkových fondů ochrany přírody by do jeho návrhu rádi vpravili i opatření stabilizující a podporující hmyzí populace v Británii. Není prý důvod, aby byl připravovaný zákon ve svých cílech méně ambiciózní než dosavadní nařízení poplatné v Evropské unii.

Od třicátých let minulého století přišla Británie o 87 % svých mokřadů a ztratila 97 % plochy divokých luk. V posledních 48 letech se 41 % britských zástupců fauny a flóry potýká s vážným nebo středním propadem populací. A na tom, že úbytek a fragmentace přírodních stanovišť je pak ještě více akcelerována průmyslovým nadužíváním pesticidů, se shodují i odborníci. Každý rok je do zdejší přírody volně rozptýleno 16 900 tun toxických látek. „A to se bavíme jen o pesticidech užívaných v zemědělském hospodářství. Dalšími tunami přispívají města, vesnice, zahradníci,“ říká Craig Bennett, vedoucí Wildlife Trust. „Na svět kolem nás to má zdrcující efekt.“ Co tedy navrhuje? Aby to návrh zákona o zemědělství počítal s hmyzem. Přesněji, aby se objem užívaných pesticidů snížil až o 50 %, a aby 30 % zemědělské půdy bylo obděláváno bez jejich aplikace.


Pokud chce Británie zachránit hmyz, musí se zříci nadužívání pesticidů - Ekolist.cz
https://ekolist.cz/...i/zpravy/pokud-chce-britanie-zachranit-hmyz-musi-se-zrici-naduzivani-pesticidu