Tento web používá soubory cookie. Dalším používáním webu s tímto souhlasíte.
jméno
heslo
přihlásit
zaregistrujte se
zapomněli jste heslo?
Teorie a praxe kolektivních vztahů, polyamory, svobodné vztahy
CROME

Pratele, cilem teto diskuzni skupiny by mela byt seriozni debata na temata tykajicich se svobodnych (zamerne nepisi volnych) vztahu.

Vzhledem k tomu, ze se stale presvedcuji, ze nejrozsirenejsi model partnerskych vztahu monogamne-nuklearnich rodinnych bunek (jez jsou vysledkem vice nez 2000 let trvajici oprese krestanske-patriarchalni moralky) je jiz nadale neudrzitelny a do budoucna dokonce velmi destruktivni, je treba hledat jine formy radostnejsich a i spolecensko-kulturne udrzitelnejsich, svobodnejsich vztahu.

Je mozne milovat vice lidi? Je mozne zbavit se zarlivosti a majetnickeho chovani ve vztazich? Je romanticka laska opravdu tim spravnym idealem hodnym nasledovani?

Polyamory-Česky
Máte k tomu co říct? Vložte se do diskuze.
MATEJCIK --- 21:26:43 10.6.2018
VELADA: rozbil se ti odkaz, a nedaří se mi to najít v googlu :e/
VELADA --- 20:06:32 10.6.2018
2018/06/10/pq-20-3-common-stis-catastrophizing-personal-fable/

Blog post o pohlavně přenosných nemocech / infekcích, testech a polyamory.
MASOO --- 12:59:15 10.5.2018
„Nevidím na světě nic, co by mělo smysl, kromě mezilidských vztahů. Prostě se potkávat a vědět, že jsme všichni ve stejné bryndě,“ dodává Jiří, pro kterého je tématem i monogamie. Myslí si, že člověk chce blízkost partnera, ale zároveň také sexuálně objevovat druhé lidi. To se ale ve většině dlouhodobých vztahů netoleruje. „Otevřené vztahy jsou zajímavá koncepce, ale jít na swingers party a slyšet z vedlejší místnosti orgasmus svého partnera s někým jiným je asi hodně komplexní zážitek,“ uvažuje nad alternativou monogamie, polyamorií, Jirka.
Konference o lásce: Romantici jsou banda honib*ků, monogamie je těžká a děti jsou nápor | Radio Wave
https://wave.rozhlas.cz/...lasce-romantici-jsou-banda-honibku-monogamie-je-tezka-a-deti-jsou-7194527
KETHAMINA --- 10:22:52 7.5.2018
VELADA: já se přiznávám bez mučení, že krom tohoto auditka a FB skupiny nikde nic nevyhledávám. Ale tohle mi přišlo fakt srozumitelné a použitelné.
VELADA --- 10:17:37 7.5.2018
KETHAMINA: haha, toe vtipný jak 3 roky starej článek teď lítá českým poly/open relationships netem :-D

Dík za něj! Supr, že je to zas jeden z těch, který se daj aplikovat i na mono vztahy. Člověk má krásnou možnost si popřemýšlet esli se nechová ve vztazích jako tele nebo kretén.
KETHAMINA --- 22:44:42 3.5.2018
Pro ty, co nejsou na FB, objevil se tam prima článek ve skupině
The Difference Between "I Will" and "You Won't" - PolyFor.Us
http://polyfor.us/the-difference-between-i-will-and-you-wont-healthy-boundaries-in-polyamory/
VELADA --- 15:53:47 24.1.2018
MATEJCIK: jo, chystám. Můžem probrat tam. Mě to právě jako offtopic nepřišlo, protože kolektivní a svobodné vztahy, žejo. Nejenom partnerský. Ale tak my dva se o tom můžem pobavit klidně live :o))
MATEJCIK --- 13:22:13 24.1.2018
VELADA: ad fejkování: to co popisuješ já bych jako vůbec nenazval fejkováním. rozumíš, když řeknu "mě to moc nebere, ale jsem otevřenej s tím dál experimentovat", tak to je velmi upřímný a nemaskuju nic před sebou ani před tím druhým. fejkování by to bylo, kdybych řekl "bylo to fajn, pojďme to dělat znovu" a tvářil se že o to mám zájem protože mě to upřímně baví.
a zase, může to být tak, že řeknu "moc mě to nebavilo, ale tuším v tom potenciál, pojďme to dělat znovu". to je podle mě prostě něco jinýho. tam je "till you make it", ale chybí ta část "fake it" ;e)
MATEJCIK --- 13:21:53 24.1.2018
VELADA: mně totiž přišlo, z té etymologie, že jako společnej původ tam byl, ale ve smyslu že "free" je "soukmenovec a ne otrok", a někdy ve 13. století se ten význam posunul blíž k tomu "ne otrok". takže jako bavit se o tom že před osmi sty lety to slovo současně znamenalo že jsme ze stejnýho kmene, ještě navíc v úplně jiný společnosti, a tedy že svoboda je láska, to je hrozně pochybný. jasně, teď jsem si uvědomil, že je taky možný, že ten odsun od "je to soukmenovec" klidně mohl proběhnout později.
ale totiž ... teď jsem na to kápnul, co mi na tom vadí. jak já to vnímám tak v dnešním konceptu "svobody" je nejzásadnější ta část, že jako ti nediktuje nikdo _shora_, ať už je to král nebo kapitalista. a myšlenka že síť přátel tomu může nějak napomoct je rozhodně zajímavá. ale ten článek čtu hodně jako že "přátelství je *to ono* a že zlí lidi se nás jenom snaží přesvědčit, abychom nevěděli, co to ta svoboda je", a to je prostě... pochybný přinejmenším.
...a taky je to offtopic :e) tak možná jindy jinde.
nechystáš se třeba v pátek na sraz?
VELADA --- 10:20:05 24.1.2018
MATEJCIK: Letmým pohledem na wikipedii můžu říct, že ten původ se dá vysledovat, respektive když chci, tak ho tam vidim ...
etymologie slova FREIND from Proto-Indo-European *prēy-, *prāy- (“to like, love”) https://en.wiktionary.org/wiki/friend#Etymology
etymologie FREE from Proto-Indo-European *preyH- (“dear, beloved, to be fond of”) https://en.wiktionary.org/wiki/free#English

Ale etymologie je vždycky sranda a tak trochu alchymie. Otázka původu, z čeho to vzniklo, kde a kdy... Po letech se mi zase dostal do rukou Eliadeho Šamanismus, kde vysvětluje původ slova šaman. Orientalisti 19. století viděli jeho původ v čínském ša-men, načež později převládla teorie o původu v evenčtině, takže Sibiř. Důležitý je, že věda poznávající kulturu člověka (etnologie, antropologie, ale i lingvistika) se od doby 19. století posunula směrem od popisu exotična k praktickýmu zkoumání procesů a změn. A k následný aplikaci na reálnej život tady a teď. V tom mi přijde z antropologickýho hlediska zajímavej ten článek. Nejde o etymologii těch slov a dokázání "jak to bylo tenkrát doopravdy", ale o postřehnutí změn ve společnosti. A pro mě potom, jako pro antropoložku laika, ale hlavně jako pro člověka, kterej na sobě chce vědomě pracovat, je to zdroj náhledu na život.

Co si z článku odnáším, na to už jsem odpovídala u sebe na fejsbuku, tak to jen zkopíruju.

Nejvíc mě oslovila ta myšlenka, že svoboda není "absence of opposition", jednat jako solitér, ale právě to zasíťování mezi ostatníma lidma. Svoboda definovaná takto: "Freedom here is not the absence of restriction, but the capacity to become more active in shaping our attachments and situations."
Tak nějak to v podstatě pojímám už nějakej ten pátek, ale tady je to napsaný dost srozumitelně a zároveň hluboce inteligentně. Takže k tomu mám konečně nějaký smysluplný argumentační podklad.
Už za studia politologie mě děsně jebaly ty myšlenky osvícenců jako právě zde zmíněný Hobbes. Že jsou lidi zlý agresivní a ziskuchtivý solitéři a že svoboda je vzít si kus týhle země a svobodně s puškou ji chránit proti těm druhým, jiným, cizím agresivním solitérům. A že největší svoboda je, když se ti tyhle ostatní cizí podaří odehnat co nejdál, aby tě vůbec neprudili.
No občas se ptám, jestli bylo dřív vejce nebo slepice. Jestli dřív Hobbes and jeho friends napsali že lidi jsou zlý svině, nebo jestli lidi takový fakt byli/jsou a Hobbes to jen napsal na papír. Ono totiž stokrát opakovaná lež se stane pravdou a tím pádem když si budeme říkat, že my lidi jsme zlý svině, tak se zlýma sviněma staneme.
Druhá věc, co mě na tom textu bere, je ta myšlenka, že posílení zasíťování mezi lidma a přátelství je vlastně radikální čin. Něco, co může být součástí změny ve společnosti takový, jaká je dnes. Protože pokud říkáme, že jsme všichni draví ziskuchtiví kapitalisti, bandička přátel, kteří se podporují z principu "unconditional love" a prostě z principu přátelství, hodí do takovýho systému vidle. Hlavně ve chvíli, kdy se to začne společností šířit.
No ty vole! Kam jsme to vlastně jako lidstvo dopracovali, když můžeme hovořit o tom, že unconditional love a přátelství bez vidiny zisku je vlastně radikální akt?!


MATEJCIK: V případě toho hypotetickýho příkladu holky co fejkuje o svý sexualitě samozřejmě naprosto bez diskuse :o) chybí komunikace. O tom žádná! No nicméně pro mě, ve vztahu k tý frázi "fake it till you make it" nevim, nevim, nevim. Když to promejšlim ze všech stran, tak mě napadá, že i v týhle oblasti se dá "fejkovat". Když to vezmu tak, že nic není černobílý a že i v sexuální oblasti je celý spektrum od toho kdy něco naprosto zbožňuju, přes libost, k nelibosti a naprostýmu odporu ... tak přece ve chvíli, kdy k něčemu pociťuju takovej nějakej pasivně-přijímací postoj, ALE ne přímo odpor, není na škodu tomu dát šanci. Takže jakoby fejkovat. Protože se může ukázat, že mi šikovnej sexuální partner dokáže danou techniku, praktiku, situaci ukázat v takovým světle, že budu unešena a zalíbí se mi to. Ve správný čas a na správným místě. Ale já to asi vnímám dost otevřeně a liberálně a neuzavírám se ani tomu, v čem třeba napoprvé nenajdu uplně zalíbení. Proto bych to uplně nezavrhovala, ten jakože fejkovací postoj. Ale myslim, že to musí bejt takový to upřímný fejkování, spojený právě s komunikací. Něco ve smyslu: "hele, tohle zrovna nemiluju, ale jsem otevřená tomu to zkusit znova, jinak, jinde, jindy...". Rozhodně nelhat: "brouku, tohle bylo úžasný", když uvnitř sebe cejtim, že tohle fakt není pro mě.