Tento web používá soubory cookie. Dalším používáním webu s tímto souhlasíte.
jméno
heslo
přihlásit
zaregistrujte se
zapomněli jste heslo?
RELATED - spříznění na cestě
NATASHA
Máte k tomu co říct? Vložte se do diskuze.
KUATO --- 8:20:36 27.4.2016
NATASHA: ach, jsi velmi laskava :o)
NATASHA --- 18:15:11 26.4.2016
KUATO: Já jsem ten zlej básník, tak já nic neřikám :---)
KUATO --- 1:41:55 26.4.2016
nějak nemám spaní, tak jsem dočistil jednu starší báseň, která si příliš dobrou kritiku mezi profíky nezískala, ale čert je vem :o)

ukřižování
----------------
tanec slov a gest,
formality, jimž musí být učiněno zadost,
napínání plátna,
na které se bude malovat
pocity.

vnitřní svět,
dychtivost z nenaplnění,
z prázdnoty,
z napjatého plátna,
které ví.

dotek paže,
chceš čaj?
chci tebe,
ale dám si čaj,
oba víme.

malíř rozkládá barvy,
míchá je
opodál.
plátno se třepotá dychtivostí,
4D sigilum slibující
evokovat samu Rozkoš..

oděv padá na zem,
model bojácně, bolestně
pozvedá bradu.
štětec se dotkne plátna
spolu s jazykem.

rychlé črty žíní
trhají nevinnou bělost na kusy.
vytyčení hranic,
plocha je málo!
maluj v prostoru!!

plátno sténá,
ztráta nevyhraněnosti bolí,
ale ty barvy!
kontrastují
jedna s druhou,
přidám další!

štětec ladí detaily,
tvoří jistojistě nový svět,
splétá trnovou korunu
z bláznivé různorodosti.
není snadné ji unést,
drásá kůži do krve..

plátno se trhá,
nemůže unést to rouhání.
duše hledí zmatena
očima do světa,
který nepoznává.

všechno ji bolí,
není zvyklá,
třepotá se..
Sigilum září,
teď už Ji vidí!
Rozkoš vystupuje
z přediva světa
a polyká duši do sebe,
linie čase byla přetržena
časoprostor se bortí!

kaleidoskop barev
jaké nenamíchal žádný malíř minulosti!
fraktály jež směšují zemi i nebesa,
los vybírající oběť,
její četné skony i zmrtvýchvstání!

tělo modelu se trhá
naráženo na malířův kůl.
odsouzený kajícník
zaklání hlavu,
slzy po tváři..
takto tedy vše končí,
vlny potopy,
které zaplavily svět,
stírají pozvolna barvy
i ruměnec.

rozmrdané kyčle
a modřiny,
polámané štětce
rozlitý čaj,
ztracená nevinnost,
popraskaná obloha..

poslední hořící svíce
zhášena větrem,
dva odsouzenci
umírající po pravé a levé ruce Kristově..
však radujte se, požehnaní!
ještě dnes se mnou budete v ráji!
NATASHA --- 21:26:31 22.4.2016
Pohled vzhůru odhaluje zázraky, poslední dobou ---
Krásné jaro všem spřízněným!

[http://mageo.cz/home/NATASHA/korunavkvetu.JPG]
KUATO --- 23:10:48 22.2.2016
Zapomenutá
-------------
temná paní bez tváře
otevírá podzemní průchody
do hlubin nevědomí.

stovky obrazů na stěnách tunelů
tisíce osudů spálených na popel
žárem času a zapomění.

svádivý pohled všeprostupující Medůzy
rozbouřené nitro
trhané na kusy dosud nepoznanými emocemi.

vrčení, kousance, krvavé šrámy,
neukojitelný chtíč
jako bezedná bažina pohlcující každého poutníka.

stovky žen v jediné
a Jediná ve stovkách žen
nepochopitelná metamorfóza lidské duše.

modřiny na zápěstí
rozechvělé útroby
omamný pohled z Apollónova vozu.

Jeho šípy pronikají tělem Pythona
a na poslední chvíli
vykazují Temnotě její místo.

hluboký smích
Zapomenuté Bohyně
drtí na prach nemístný optimismus.

Jsou místa, příteli,
odkud se dosud nikdy nikdo živý nevrátil
odkud se dosud nikdy nikdo nevrátil
ještě si chceš se Mnou hrát?
KUATO --- 22:42:48 11.1.2016
hvězda
--------------
každý muž a každá žena jsou hvězda
viz v nich tedy tuto hvězdu
vždyť je podstatnější
než šat těla a osudu,
který má oblečen.

je to temný šat,
který jen zastírá zář paprsků
této královské hvězdy.
nenech se jím zmást
přes jeho elegantní střih a krásu krajek..

připomeň si tu,
která září ve tvém vlastním srdci.
roztáhni ruce
a vyleť se svými milovanými
neomezován okovy těla
nekonečným prostorem
v široké spirále vzhůru tam
kde vše je zalito měkkou září
láskyplného a tajemného Zdroje.
SNOP --- 13:29:10 19.6.2015
Yes, androids do dream of electric sheep | Technology | The Guardian
http://www.theguardian.com/...e-recognition-neural-network-androids-dream-electric-sheep?CMP=soc_567
KUATO --- 9:48:01 13.4.2015
-M2-
------
Jen tři jak stříbro zářivé oči
svítí z mé temné tváře.
Má černota kontrastuje s barvou tvé bílé kůže..

Jsem panenská,
přesto však nasedám na tebe bez odporu.
Jsem nevinná,
a přesto lačně prožívám rozkoš
v každé buňce svého těla.
Jsem stydlivá,
se závojem na tváři,
však chtivě tě hltám svou nenasytnou hlubinou.
Nespouštím tě z očí,
chci vidět tvou tvář, tvůj ruměnec,
zda víš, co děláš, zda chápeš..

Saji tvůj dech,
chtivě prorůstám tě kořeny.
Tvé srdce praská,
jak se skrze něj dere má podstata,
jako nějaký červ, černý prst,
ztopořený seschlý pyj.

Vnikám do tebe křížem krážem,
vnímej tu bolest celým tělem,
ciť sigilum z mých kořenů, miláčku!
To jsem Já, ciť mě, vnímej přece!

Zatínám své nehty do tvých zad..
Kapky tvé krvé mi zbarvují dlaně..
Jsi posvěcen pomazáním mého potu
jež hojně v rozkoši vypuzuji,
nejvzácnější Abramelinův olej ze všech!