Tento web používá soubory cookie. Dalším používáním webu s tímto souhlasíte.
jméno
heslo
přihlásit
zaregistrujte se
zapomněli jste heslo?
RELATED - spříznění na cestě
NATASHA
Máte k tomu co říct? Vložte se do diskuze.
KUATO --- 23:10:48 22.2.2016
Zapomenutá
-------------
temná paní bez tváře
otevírá podzemní průchody
do hlubin nevědomí.

stovky obrazů na stěnách tunelů
tisíce osudů spálených na popel
žárem času a zapomění.

svádivý pohled všeprostupující Medůzy
rozbouřené nitro
trhané na kusy dosud nepoznanými emocemi.

vrčení, kousance, krvavé šrámy,
neukojitelný chtíč
jako bezedná bažina pohlcující každého poutníka.

stovky žen v jediné
a Jediná ve stovkách žen
nepochopitelná metamorfóza lidské duše.

modřiny na zápěstí
rozechvělé útroby
omamný pohled z Apollónova vozu.

Jeho šípy pronikají tělem Pythona
a na poslední chvíli
vykazují Temnotě její místo.

hluboký smích
Zapomenuté Bohyně
drtí na prach nemístný optimismus.

Jsou místa, příteli,
odkud se dosud nikdy nikdo živý nevrátil
odkud se dosud nikdy nikdo nevrátil
ještě si chceš se Mnou hrát?
KUATO --- 22:42:48 11.1.2016
hvězda
--------------
každý muž a každá žena jsou hvězda
viz v nich tedy tuto hvězdu
vždyť je podstatnější
než šat těla a osudu,
který má oblečen.

je to temný šat,
který jen zastírá zář paprsků
této královské hvězdy.
nenech se jím zmást
přes jeho elegantní střih a krásu krajek..

připomeň si tu,
která září ve tvém vlastním srdci.
roztáhni ruce
a vyleť se svými milovanými
neomezován okovy těla
nekonečným prostorem
v široké spirále vzhůru tam
kde vše je zalito měkkou září
láskyplného a tajemného Zdroje.
SNOP --- 13:29:10 19.6.2015
Yes, androids do dream of electric sheep | Technology | The Guardian
http://www.theguardian.com/...e-recognition-neural-network-androids-dream-electric-sheep?CMP=soc_567
KUATO --- 9:48:01 13.4.2015
-M2-
------
Jen tři jak stříbro zářivé oči
svítí z mé temné tváře.
Má černota kontrastuje s barvou tvé bílé kůže..

Jsem panenská,
přesto však nasedám na tebe bez odporu.
Jsem nevinná,
a přesto lačně prožívám rozkoš
v každé buňce svého těla.
Jsem stydlivá,
se závojem na tváři,
však chtivě tě hltám svou nenasytnou hlubinou.
Nespouštím tě z očí,
chci vidět tvou tvář, tvůj ruměnec,
zda víš, co děláš, zda chápeš..

Saji tvůj dech,
chtivě prorůstám tě kořeny.
Tvé srdce praská,
jak se skrze něj dere má podstata,
jako nějaký červ, černý prst,
ztopořený seschlý pyj.

Vnikám do tebe křížem krážem,
vnímej tu bolest celým tělem,
ciť sigilum z mých kořenů, miláčku!
To jsem Já, ciť mě, vnímej přece!

Zatínám své nehty do tvých zad..
Kapky tvé krvé mi zbarvují dlaně..
Jsi posvěcen pomazáním mého potu
jež hojně v rozkoši vypuzuji,
nejvzácnější Abramelinův olej ze všech!
KUATO --- 0:10:56 5.4.2015
neco starsiho a trochu divocejsiho, kdyz se uz teda blizi ten uplnek :o)
[ KUATO @ EmOtivNÍ pOeSie ...aneb despoticky vladce chce poesii a ne sracky.. ]
KUATO --- 0:03:17 5.4.2015
moře
--------------
jako hlubina bezedného moře
jeví se prostory našeho nitra.
sluneční svit se natisíckrát láme na pulzující hladině,
kterou pozorujeme shora
v její nekonečné proměnlivosti vln a vlnek,
drti kapek vzpínajících se
proti tyranii vlastní masy,
zvedající se a klesající
s nádechem a výdechem
něžné i děsivé
obrovitánské azurově modré bestie.

po věky neklidná hladina
slouží jako magické zrcadlo
tvářím slunce, smutné luny i bezpočetným hvězdokupám v nadhlavníku
tvořícím svojí září vesmírnou klenbu
požehnaného těla bohyně Nút.

jen mělce noří se pronikavé paprsky,
tryskající z pádícího Apollonova vozu,
pod kůži vzdychající Pramáti nymf.
její hutnost a neprostupnost tomuto druhu záření
je patrná už záhy,
vnější světlo se vytrácí a s ním i barvy okem poznatelné.

jako chumel oživlých štíhlých ba červích těl
míjí se a proplétají barevné proudy v hlubině lidské duše.
temné a přesto tajuplně barvité
plně samy sebou definované ve své takovosti
zářící nepochopitelným vlastním vnitřním světlem.
svojí bohatostí a pestrostí překonají snad
i paletu barev z níž bere i samotná Sofie, Příroda,
tato nejnadanější umělkyně všech dob.

zde ve středobodu lidského srdce
pohleď na ně!
naděje i zklamání
láska i temná zášť
radost a touha i otupělá únava a rezignace..
tisíce takovýchto ryb
kroužících ve vířivém tanci
jež se člověku zdá přežít i bohy.

ach, tlející prkna obrostlá na mořském dně chaluhou a korálem,
korodující drahocenná ocel z ruk pradávných kovářských mistrů,
rozpadlý brokát z nejlepších krejčovských dílen,
zlaté mince poztrácené mezi kameny,
holé kosti a zuby vyceněné v děsivém šklebu,
drobný ráček v prázdném očním důlku.
nemůžeme lépe vyjádřit neúctu,
kterou chová tento poslední z posledních Poseidonovy říše
k přednímu členu královského dvora.

..prý v tanci, jež se člověku zdá přežít i bohy,
drobný ráček v prázdném očním důlku.
KUATO --- 17:19:08 16.3.2015
příliš dlouhé, tak dávám jen odkaz..

[ KUATO @ zahrada ]
AIM_FREEMAN --- 2:19:54 16.3.2015
jsem si tak nedávno u malé své marnosti,
ke které se často vracím povzdych:
ach, sám sobě radit a něco jiného pak dělat,
je jako nosit sovy na nyx.

NATASHA:
na petříně jsem byl,
odraz mých přátel ve zřítelnicích se různě skvěl,
tma
a na mandloň jsem zapomněl.
NATASHA --- 21:01:33 12.3.2015
[http://mageo.cz/home/NATASHA/mandelbaum.JPG]

Na Petříně kvetou mandloně, víte?