Tento web používá soubory cookie. Dalším používáním webu s tímto souhlasíte.
jméno
heslo
přihlásit
zaregistrujte se
zapomněli jste heslo?
RELATED - spříznění na cestě
NATASHA
Máte k tomu co říct? Vložte se do diskuze.
KUATO --- 9:28:09 30.9.2008
SNOP: :o)). myslel jsem si, že jsem Ti hnul žlučí, když jsi ani neodpověděl :o). byla to ostatně celkem dobrá odpověď :o).
JOGIN --- 9:17:06 30.9.2008
Jo, vzpomínám, že kdysi se řešily takové věci :-) Čert mě bohužel ještě nevzal, ale vede mě to do Svitav. Všechny rozjeté výběrovky, které jsem měl v okolí najednou zrušili a zůstala jediná, tak jsem se přestěhoval na vysočinu a jestli se mi tam bude líbit, postavím si tam srub a můžete mi tam posílat na léčení lidi, které zajímají takové otázky ;-)
SNOP --- 8:36:59 30.9.2008
KUATO: To je zjevne tim, ze ho nikdo nenuti odpovidat na blbe otazky typu "jak se lisi laska a vasana".
KUATO --- 7:40:47 30.9.2008
JOGIN: vida vida, jogina ještě nevzal čert :o)
BEZEJMENNY --- 7:32:59 30.9.2008
Skvěle, skvěle, skvěle. [Hamlet, králevic dánský]
JOGIN --- 0:31:35 30.9.2008
Jak jde hra?
NATASHA --- 19:51:47 28.9.2008
Po víkendu s jógou doporučuju podzimní park ve Vlašimi - je tam krásně a stromy se právě začaly barvit.
NATASHA --- 19:51:05 28.9.2008
JOGIN: :)
JOGIN --- 19:27:06 26.9.2008
Ahoj
BEZEJMENNY --- 7:13:23 26.9.2008
Za žádnou cenu si nemůžeme "vystačit sami sebou". ;o)
Jednak by šlo o logický rozpor, a jednak bychom se tím vlastně svou osobnost pasovali na "něco lepšího" než můžeme získat z vnějšku, ze zdrojů mimo naši osobnost. na něco, co nepotřebuje jiné podněty než vlastní. To je ovšem už ale forma autismu. ;o))

Problém je spíše v tom, že pokud se naše mysl a osobnost vyvíjí, časem může překročit hranice toho, co nám je naše běžné okolí schopno poskytnout.
proto ono kýžerné "hledání nových pohledů a vjemů".
Ovšem pravda je také, že bychom se k tomu, abychom mohli překračovat hranice vlastní mysli a osobnosti ve snaze jí dodat kýženou duševní potravu, museli bychom se současně vzdávat některé části svého já. Minimálně třeba toho známého prostředí, v němž se cítíme dobře, a které jsme si oblíbili....
Tím "prostředím" nemyslím jen to standardní a známé tady zde, ale třeba i práci, kterou děláme, přátel s nimiž se stýkáme, ....
A to děláme, jak mi jistě potvrdíš, jen velmi neradi. ;o))))

Lidé jsou velmi, převelmi závislí na dosažených jistotách, a to je v přímém rozporu s vývojem jako takovým...
I vývojem vlastní duše. ;o))