Tento web používá soubory cookie. Dalším používáním webu s tímto souhlasíte.
jméno
heslo
přihlásit
zaregistrujte se
zapomněli jste heslo?
malý radosti podle Amélie z Montmartru
LARK

Házení žábek do vody, zanořování ruky do pytle se zrním, pomalé poklepávání lžičkou na krustu oblíbeného crème brûlée.
Jaké jsou vaše malé radosti, které vás uklidňují a prosvětlí vám den?
[http://farm4.static.flickr.com/3047/buddyicons/707751@N21.jpg?1206484866]
Máte k tomu co říct? Vložte se do diskuze.
SALAMAN --- 21:53:37 7.9.2015
Vylepšit si mraženou pizzu o další suroviny.
KRMELEC --- 19:20:36 7.9.2015
sledovat nemluvně v postýlce; která je v tu chvíli jeho celý svět; jak mění výrazy a snaží se jakoby mluvit...
vybavuje se mi pak mé ranné vzpomínky, ale nejprve do snů až pak do vědomí... je to vždy malý velký zázrak, když si na něco takového vzpomenu
ENKATT --- 8:30:30 27.8.2015
TAMARIX: jako ona sklenice medu z toho nebude žeano. :-)) ale květů hodně, včel taky..
TAMARIX --- 19:37:06 26.8.2015
ENKATT: Tak to je naprosto přesný! To samé se sem chystám napsat o naší mátě na balkoně. :-) Začínalo to jednou a už jsem jich tam viděla i pět.
ENKATT --- 17:58:08 26.8.2015
sleduju, jak se mi na moje přerostlý tymiány na parapetu slétává čím dál víc včel a přemýšlím, odkud sem lítají a kdo bude mít letos tymiánový med.
TANGERINE --- 9:12:47 24.8.2015
Když jedu v tramvaji, podívám se z okna a pohledem se setkám s někým, kdo jede vedle v autobuse nebo v autě. A když se na sebe vzájemně usmějem a trvá to, dokud tramvaj nezahne někam jinam.
??? --- 22:43:23 20.8.2015
Je ze mne za těch pár let, co tu bydlím, Cajzl. Dnešní malá velká radost - když vlezu do lesa, nic necítím, prostě hluchý nos.
A jak tam zalévám hlouběji, nos začne postupně fungovat a já nasávám a nasávám čím dál víc a intenzivněji vůně.
Krása...
Díky, lese...
UNREALONE --- 9:28:45 18.8.2015
včera:
Jdu z práce po ulici městem. Jemně prší a já si neberu deštník ani kapucu - užívám si jak mě kapky hladí ve tváři. Všechno se leskne, barvy jsou jasnější. Ve vzduchu je cítit voda. Je chladno, ale přece ne tolik, aby to bylo nepříjemné. Usmívám se a užívám si tu všední krásu. Tohle mi nikdo nevezme a nezastíní to žádná negativita. Pro jednou jsem zase zcela v přítomnosti. Možná tomu pomáhá déšť, který mě svým dotykem zaostřuje pozornost...někdy je to tak snadné :-)
KAERI --- 12:46:16 17.8.2015
Vystát frontu v supermarketu a poprvé za osm let vidět tu obvykle děsně protivnou a vyhořelou postarší paní za pokladnou usmívat se.
ELIZZ --- 15:00:14 13.8.2015
brát stopaře a zjišťovat jejich osudy a jak dlouho jim nikdo nezastavil a jak jsou pak rádi, že je odvezu kam potřebují a taky vždy potěší, že se podělí o vše co mají po ruce - tu s pytlem meruněk tu s mandlema nebo dají i nějaký malý peníz, který jsem vlastně ani nečekala :)