Tento web používá soubory cookie. Dalším používáním webu s tímto souhlasíte.
jméno
heslo
přihlásit
zaregistrujte se
zapomněli jste heslo?
malý radosti podle Amélie z Montmartru
LARK

Házení žábek do vody, zanořování ruky do pytle se zrním, pomalé poklepávání lžičkou na krustu oblíbeného crème brûlée.
Jaké jsou vaše malé radosti, které vás uklidňují a prosvětlí vám den?
[http://farm4.static.flickr.com/3047/buddyicons/707751@N21.jpg?1206484866]
Máte k tomu co říct? Vložte se do diskuze.
TAMARIX --- 12:07:26 10.9.2013
Inspirace na spoustu malých velkých radostí - http://nestereo.cz/ :-)
??? --- 19:12:37 9.9.2013
Tohle si budu pouštět každý ráno, abych měl vždy lepší den :)
Hey Jude - The Beatles, por Diogo Mello (2 anos e 2 meses) - YouTube
http://www.youtube.com/watch?v=zNjY3PqjwGg
YELENKA --- 4:00:57 8.9.2013
Vyrabet z nedojedenyho jidla obrazky na taliri, tak jako kdysi ve skolni jidelne..
JASMINOVA --- 8:42:37 7.9.2013
Když jsem jela v tramvaji a na sklo se přilepilo strakatý pírko...chvíli jelo s náma, povlávalo a drželo se na okně a pak se zas pustilo a letělo dál. Takový detail.
TOMASINO --- 3:21:10 7.9.2013
dát si po práci pivo
PIZMA --- 13:42:11 6.9.2013
PRAASHEK: upřímně nevim, co ti na to mám napsat...co myslíš?


třeba včera jsem našla boty a obrovskej kaktus..boty uz někde visí a kaktus jsem umístila k jednomu oknu...
Ps:kontejnery na tříděnej odpad taky nepřemisťuju
EUCHENIE --- 13:35:48 6.9.2013
PRAASHEK: třeba prášek nebo motýla
PRAASHEK --- 12:19:10 6.9.2013
PIZMA: třeba auto?
PIZMA --- 11:50:44 6.9.2013
ráda pozoruju na hlaváku v metru myši v kolejišti
a ještě víc ráda přemisťuju věci po Praze, co najdu na ulici někde se válet, tak vemu a umístim někam jinam.
TAMARIX --- 10:41:04 3.9.2013
Občas na Ruzyni mávám z autobusové zastávky do oken věznice, myslím na lidi, kteří tam jsou a jak jim asi je. Teď mi pro změnu začal mávat nějaký chlapík, který na mě i volal: Ahoj!!! Pak bylo vidět, že mě sleduje za oknem a když začal přijíždět autobus, ještě než jsem ho sama viděla, tak začal zase mávat a mával celou dobu než jsem mu v autobuse nezmizela z dohledu.

Spíš taková smutná radost..

V pátek v noci jsem jela noční tramvají, která docela dlouho čekala na Lazarský s otevřenýma dveřma. Akorát se hrál ten mezinárodní fotbal, takže všude spousty fanoušků. Na Lazarský stál jeden Bayernu Mnichov, měl repliku poháru, kterou zvednul nad hlavu a parádně zajódloval. Aplaudovala mu celá tramvaj. :-))

Prostě celkově tyhle lidský věci jsou takovýma těma malýma velkýma radostma.