Já vím, že už tu kaštany proběhly, ale nemůžu si trochu nepřidat. Dneska jsem našla kaštan ještě v obalu, tak jsem ho pomalu vyloupávala a pak jsem se s tím vylouplým kaštanem ještě dlouho mazlila. Připadal mi skoro jako novorozeně, Je to ujetý, ale nemůžu si pomoct.

btw, mám nové radosti...začala jsem sbírat hrníčky na piccolo:)

RUSALKA: nedokážu bez Prahy žít:)

..ach zase pomalu začíná s příchodem podzimu čas kdy budeme běhat doma v teplejch ponožkách...

Ten pocit, když jedu po delší době po D1 na Prahu a přede mnou se rozkládaj všechny ty paneláky a stavby...a já si říkám, že je hezký mít se kam vrátit, že Praha (i když má mouchy) prostě na mě počká.

...a ještě jedna ranní:)...

...ráno vstát, sednout si na balkon s hrnkem horkýho kafe...a ještě než se poprvé napiju, tak pozorovat unikající páru, která se, díky sotva znatelnému závanu větru, roztančí v ranních paprscích slunce...

...doporučuju dělat okamžitě po probuzení, s přicházejícími myšlenkami tohle kouzlo přestává fungovat:)...

...ta vteřina po probuzení, která dává naději nového dne...