Tento web používá soubory cookie. Dalším používáním webu s tímto souhlasíte.
jméno
heslo
přihlásit
zaregistrujte se
zapomněli jste heslo?
PSYCHOTERAPIE
ANOUKE
Prostor pro výměnu informací a zajímavých odkazů k tématu, sdílení zkušeností z vlastní praxe (v přísných mezích etiky a ochrany osobních dat), diskuzi o konkrétních otázkách, možnostech i omezeních jednotlivých terapeutických směrů, pření se mezi jejich představiteli i filozofování o podstatě a smyslu psychoterapie jako takové. A jako novinka i prostor pro prezentaci a propagaci vlastní práce - článků, praxe, akcí.
Máte k tomu co říct? Vložte se do diskuze.
SEBIEN --- 0:00:02 1.11.2010
???: myslím, že v případě, který popisuju, není nikde řečeno, že má paní náhled. Pak se můžem bavit o tom, co míníš náhledem. Mnozí z našich klientů ví, že ty hlasy, které mají, jsou součástí nemoci, tedy mají náhled, dalo by se říct, neznamená to ale, že by jim proto bylo líp, nebo že jsou o to míň nemocní.

Ale asi se neshodnem, já si myslím, že právě v takových případech, jaký popisuju, je zlo, že se nějaký pochybný diagnostický kritéria používají, místo aby se používal zdravý selský rozum.

U některých našich klientů a klientek není zas tak neběžný, že jim jejich psychiatři či psychiatryně připisují v průběhu doby různé diagnózy. Ne proto, že by ti lékaři a lékařky byli neschopní, ne proto, že by se ti naši klienti a klientky najednou začali projevovat zas tak jinak, ale prostě proto, že pro jejich kombinaci symptomů není jednoznačná kolonka. A ten doktor tam prostě nějaký ten kód napsat musí (znáte Horu hoře?). Btw. i kdyby se někdo čirou náhodou uzdravil (resp. ho někdo byl ochoten uznat za zdravého), tak pro něj ani nebude mít doktor kolonku - pořád to bude schizofrenie v remisi. Pořád tu diagnozu mít bude. Už neuteče.
Nemám ráda diagnózy.

Pro mě je otázka (a je to skutečně otázka, nemám to jak doložit či ověřit, prostě o tom občas přemýšlím, zvláště v práci, kde ty lidi vidím denodenně), jestli chronicita nezačíná právě tím, že jim dám diagnózu, předepíšu léky a pak už se o ně moc nestarám. Samozřejmě - nedat léky a nechat být a čekat, jestli se z toho vyhrabe nebo ne, to je jiná. Ale uvažuju o cestě "nedám léky a projdu s ním tu ataku jako nějaký průvodce, někdo, kdo mu ukáže, že to, co zažívá, může využít k posunu na jinou (vývojovou?) úroveň". Takhle to zní příšerně, ale mám na mysli prostě dobrou psychoterapii. Je to extrémně časově, energeticky i osobnostně náročné. Já na to určitě nemám. Ale dát jim léky je snadná cesta, která mnohým nijak nepomáhá. Často to u toho totiž končí.
Líbí se mi, jak to popisuje právě Syřišťová: ty lidi se uchýlili do toho svého jiného světa proto, že ten náš svět už pro ně nebyl snesitelný. Pokud jim nepomůžeme najít nějaký jiný způsob (a důvod proč), jak v tom našem světě můžou znova existovat, nemají důvod se vracet.

Běžně se říká, že nejdřív je potřeba zaléčit, aby k nějaké psychoterapii vůbec mohlo dojít. Ovšem myslím, že mnoho těch lidí žádnou psychoterapii nikdy nedostane. Tady v téhle debatě taky padlo, že psychoterapie a schizofrenie nejdou vůbec dohromady. Takže to vyznívá, že zbývají opravdu jen ty léky. Nejsem proti lékům, jen se mi nechce věřit, že by to bylo to jediné, co těm lidem můžem nabídnout.
KATIA --- 19:46:24 31.10.2010
???: socialnim konstrukcionismem, v psychologi konstruktivismus patri jinam (piaget napr.), ale postmoderni jsou treba i narativni a diskursivni pristupy a urcite by se to dalo jeste rozsirit...
SEBIEN --- 11:19:14 31.10.2010
???: mno, já nejsem zastáncem diagnoz, takže to, že jsou někde napsaný kritéria, neberu jako bernou minci. Diagnozy jsou na papíře, lidi se chovají a vypadají jinak.
K tomuhle konkrétnímu případu, slyšela jsem prostou kazuistiku, už si nejsem jistá od koho, možná od Matušky: když přijde k doktorovi paní, který umřel syn a ona má pocit, že ho pořád slyší a povídá si s ním. K tomu nějaký další symptomy a je velmi snadné jí přiřknout diagnozu schizofrenie, dát jí léky a uvidíme. Nebo taky ne, můžu to vzít tak, že to není až tak divný, že se s tím ještě nesrovnala a potřebuje čas a podporu, aby to zpracovala. Žádný léky, žádná "stigmatizace". Schizofrenie to bude, jenom když k tomu tak přistoupím. Tohle jsem tím myslela.

A myslím, že je mnoho lidí s jednou atakou, který to můžou zvládnout rychleji, než za rok až dva a možná i bez léků. Naše omezenost, že o tom uvažujem takhle schematicky. (Píšu v množném čísle, protože si nejsem zas tak jistá, co bych dělala na pozici psychiatra, kdyby za mnou přišel někdo s první atakou, případně co budu dělat, až za mnou do psychoterapie přijde někdo takovej).
AIM_FREEMAN --- 23:22:18 30.10.2010
???: Dik. Problem ty longi studie vidim v kontextu nasi diskuse v tomto:
At the time of each scan, patients were taking antipsychotic medication.
A těžko asi najdem nějakou, která by tenhle cejch nenesla. Jak teda sledovat progres schizofrenie jako takove, kdyz to mame vzdy dohromady s vlivem farmak? Nebo něco přehlížim?

Schizophernia.com prostuduju. Ted uz na to nemam:)
Ale spíš než titlek "Schizophrenia is a Brain Disease" který zavání neurovědním redukcionismem, je mi blízký pojetí schizofrenii nevnímat jako danost, ale jako účelnou a smysluplnou reakci na nějakou životní etapu, což u mnoha klientů začínám silně pozorovat. I když je mi jasný, že reakce na tu životní etapu je podmíněna jejich "hardwarem."
???: :)
??? --- 23:04:31 30.10.2010
SEBIEN: Jinak nejvíce poznatků o degeneraci mozku u schizofreních poruch budou mít na geronto odděleních.
??? --- 23:02:25 30.10.2010
AIM_FREEMAN: No tak ano - neuroleptika jsou svinstvo a určitě existuje spousta lidí, kterým zabíraj jen tak nějak. Ale čistě statisticky zcela zaručeně zlepšili kvalitu života naprosto nesrovnatelně.

A vida co našel strejda google
Schizophrenia.com - Schizophrenia is a Brain Disease
http://www.schizophrenia.com/disease.htm

Tohle vypadá jako longitudinálka http://archpsyc.ama-assn.org/cgi/content/full/58/2/148

A zbytek jsou uzavřený články....
SEBIEN --- 22:58:44 30.10.2010
AIM_FREEMAN: pracuju s lidma s duševním onemocněním v neziskovce a taky se u nás nějak operuje s tím, že "mozek vlivem ataka degeneruje" když to hodně zjednoduším. Chápu to tak, že existuje hypotéza, že každá ta ataka způsobí nějaký nevratný změny v mozku, asi něco jako epileptický záchvat, rozhodí to celou tu chemii mozku víc, než když berou pravidelně léky, který to udržujou na nějaký hladině.
AIM_FREEMAN --- 22:56:59 30.10.2010
???: No to je stále ta první možnost, že chrání nedokonale. Když si vzpomeneš, bude to fajn. Zatim ti díky.
SEBIEN: Supr, díky za odpověď.
SEBIEN --- 22:55:34 30.10.2010
když ne "Neslibovala jsem ti procházku....", zkuste Syřišťovou, Imaginární svět, ta píše o terapii schizofrenie. Imho to může fungovat, i bez léků, ale s vynaložením velké energie a opravdu speciálního přístupu (ve smyslu lidského, individuálního a "postmoderního", resp. konstrukcionistického v tom, že schizofrenii nevnímá jako danost, ale jako účelnou a smysluplnou reakci na nějakou životní etapu).

pravidlo tří třetin je snad podloženo i výzkumem, určitě se to běžně píše ve všech relevantních literaturách.

Ti "s jednou atakou" skutečně už neberou léky a nerelapsujou. Ataka byla jednorázová se vším všudy. Schizofrenie je to jenom proto, že to tak někdo pojmenuje.
??? --- 22:50:56 30.10.2010
AIM_FREEMAN: a nebo by to bez léků bylo výrazně horší. K tomu jsem i nějaké články měla v ruce, výhledově zkusím googlit, ale teď se mi nechce.