Tento web používá soubory cookie. Dalším používáním webu s tímto souhlasíte.
jméno
heslo
přihlásit
zaregistrujte se
zapomněli jste heslo?
Sebevědomí - jak ho získat, nacvičit, trénovat
M1C4A1
Sebevědomí může znamenat:
* v běžné řeči povahový rys člověka, který si cení sebe sama a obvykle to i dává najevo svým jednáním a pod.
* ve filosofii skutečnost vědomí sebe sama, sebereflexi.

Diskuze by měla sloužit k debatě o tom, jak sebevědomí získávat, jak ho používat ve společnosti, jak se dá trénovat, jak ho používat.
Nebráním se širokému záběru rozpovídání, nicméně ten základ (sebevědomí) by měl mít v diskutování kořeny.
Máte k tomu co říct? Vložte se do diskuze.
MERMAIDA --- 22:44:50 13.1.2010
LOBOTECH: já jen že ze začatku jsi mi předsouval, že mám na tom makat... a já ti jen chtěla podsunout že bez té podpory se to činí hůř, vlastně možná vůbec :(
LOBOTECH --- 18:52:12 13.1.2010
STUART_HAMPLE: Tak to utipnem v zarodku s tim, ze proste kazdy mame jiny nazor a jine zkusenosti, at neflejmujem :o)

MERMAIDA: Bez podpory samozrejme spatne. Ja mluvil o pritomnosti nekoho dalsiho v obou pripadech :o)
STUART_HAMPLE --- 18:19:42 13.1.2010
Já nesouhlasím s tím, že by malé děti neměly sebevědomí. Čímž nemyslím vědomí sebe sama. Ani si nemyslím, že by skutečně sebevědomého člověka bylo možno o sebevědomí připravit. Pokud ano, pak to byla pouze hra na sebevědomí.
MERMAIDA --- 17:48:29 13.1.2010
LOBOTECH: ale jak naučit neseběvědomého člověka k té "trpělivé snaze" ...
ono bude rozdíl, když se člověk k tomu pídí sám nebo pak když má podporu v někom blízkém (pravděpodobně v partnerovi/ce), kterej ho k té snaze cíleně vede
LOBOTECH --- 16:34:52 13.1.2010
STUART_HAMPLE: Nesouhlasim uz jen z toho principu, ze male deti sebevedomi nemaji a ziskavaji ho tim jak rostou a dospivaji. Stejne tak jako velice sebevedomeho cloveka muzes o sebevedomi trpelivou snahou pripravit, tak nesebevedomemu (hrozny slovo :D) cloveku, muzes trpelivou snahou sebevedomi dodat.
STUART_HAMPLE --- 19:43:48 8.1.2010
Zajímavá diskuze... osobně jsem přesvědčen, že sebevědomí nesouvisí primárně s vědomím, není to něco, pro co bych se mohl jednoduše rozhodnout, co bych si mohl jaksi pomyslet, a ono se to stane...a co se týče způsobu, jak k němu přijít, i když asi půjde dobře natrénovat, naučit se to, pořád by to byla jen hra na něco, čím člověk není. Sebevědomí buď je, anebo není. Ten pocit, jak ho chápu já, je hluboce vnitřní...ale nemyslím, že by byl jen emocionální nebo jenom nevědomý nebo jenom vědomý..
MERMAIDA --- 0:15:38 21.12.2009
WIK22: jo myslím že jsem chtěla říct to co jsem řekla-- asi jsem to tvrdila moc zarputile a nepřesvědčivě

???:
a s tebou je to na dlouhé lokte a já jsem strašně unavená....
(prosím nemluv za mermaidu - ikdyz ji mozna trosinku znas)
WIK22 --- 0:05:50 21.12.2009
MERMAIDA: Nehandrkuji se s tebou, protože tě opravdu neznám. Pouze se snažím si ověřit, jestli to co říkáš je to, co chceš říct.
???: No a pak je těžké je dělat jinak. Není, pokud se rozhodneš, že je budeš dělat jinak. Pokud víš, proč ses tak rozhodl. Pokud si přesně uvědomuješ co získáváš a co ztrácíš.
??? --- 23:59:25 20.12.2009
MERMAIDA: Kdybys nešla tam, kde cítíš, že se na to necítíš silná, jednala bys správně a netrápilo Tě to, ne?

Uvědomělé (vědomé) je pouze to, že to vnímáš. Ale neřídíš to.
Stejně ajko neřídíš to, zda se Ti bude nebo nebude líbit růžová barva.
Nebo chutnat nějaké jídlo.
Kde se v Tobě tohle bere?
Je to zautomatická reakce.

Ty si pouze uvědomuješ, že to takhle máš. Ještě jsem (myslím;) neviděl nikoho, kdo by si řekl "a ode dneška si budu myslet, že je hip-hop super hudba".

Sebevědomí možná není tentýž level, ale tvoří se podle stejné logiky.
Jen ty vstupy jsou jiné.

A když se vrátím na začátek: víš že na něco nemáš, tak to neděláš. To zní jako rozumná správná věc.
Kde je potíž? vidím to tak:
Potíž máš s tím, že si nejsi úplěn jistá tím, že na to opravdu nemáš.
Hodnotíš špatně svoje možnosti, nebo ne?
MERMAIDA --- 23:56:38 20.12.2009
WIK22: tak já doufám... že to nikdo neříká jen tak, a že to myslí vážně.. takže že mě i tak vidí.. jen je pro mě těžké si to připustit - uvědomit si to .. většinou jen sklopim oči.. ani za kompliment nepoděkuju (to jenom málo kdy.. když si ho fakt uvědomím... ) - už to mi přijde škoda.. chlapy komplimenty neplýtvají.. a tak za něj nepoděkovat mi přijde trochu neslušné.. ale neumím to tak vnímat!
ano jsme si jistá... vím že mě neznáš.. tak můžeš jen dedukovat, a handrkovat se semnout, psát jiná mínění... ale na tohle se znam.. nešla (nehonila) bych se za něčínm na co nemám.. neusilovala bych o vysokých, náročných cílech..
nd tímhle bychs e asi zamyslela: "že k oněm zklamáním došlo v důsledku tvého "pocitu", že to nemůžeš zvládnout a proto jsi to skutečně nezvládla?" - v momentální fázi, by to k něčemu dost silně sedělo...