RYBKA: přesně tak to bývá... děti a rodiče se vzájemně štvou (eufemisticky řečeno) a dohadujou kvůli prkotinám a to podstatný mezi nima skomírá. odstěhování se je skvělý řešení!

RYBKA: Přesně. Prostě jsem řekl, že dokud se spolu nebudeme bavit jako svéprávní lidé, nemá cenu, abych doma trávil víkendy. Po včasném nahlášení poruchy jsem zajel domů něco udělat, když se něco podělao, a zase hurá zpátky do lesa. Bylo to kásný léto, jeden dlouhej čundr, kdyby za intr chtěli víc než pade, těžko bych vydržel takhle frajeřit přes čtvrt toku, ale zabralo to. Pár hysteráků a přešlo ji to (matku).

EZEE: Já se odstěhovala a od té doby máme vynikající vztah :) Všechny hádky byly stejně kůli pitomostem typu neumyté nádobí nebo "já to dělám takhle, proč to tak neděláš?" :)

OMI:
To bez debat oni potřebují vědět že se jejich "děti" v životě neztratí :-)

GEDI: JO, z posice "dospělého dítěte" se to dá, ale dokud se člověk pár měsíců neživí mimo domov, aby si rodiče uvědomili, že je fakt zas tak moc utně k životu nepotřebuje a začli se chovat k "dítěti" konečně jako k dospělému, byť máme o té "dospělosti" obvykle oprávněné pochybnosti... do té doby rodiče na svoji ratolest nazírají pořád přes tu hromadu posranejch plínek.

EZEE: Běžná alergie na rodiče a ošoupaná komunikační schemata. Dokud to schema neporuší aspoň jeden, nebo dokud se nezměníš, aby tě nenasíraly pořád stejný věci (někde to v tobě rezonuje, brnkne to na bolavou strunu a letíš znovu do vrtule) se to nezmění. A vo tom to je. Stanovit si pravidla diskuse, stopky (vyvážená délka dialogu nebo prosté "stop, nechme hlavy vychladnout"), nepomůže, dokud nezjistíš, čím tě ta situace dokáže tak vystřelit a proč. Až se dostaneš "sobě pod kůži", budeš zas o kousek dospělejší a respekt si zasloužíš, jinak to bude jenom dětské "mně se to nelíbí, neubližujte mi".

EZEE: co 10000x opakuje a proč to opakuje? čeká, že to uděláš hned a ty to chceš udělat třeba někdy pozdějc? chápu to dobře?
ještě dotaz - kolik ti je? přicházelo by v úvahu event. odstěhování?

EZEE:
Taky jsme se dost hádali než jsme stanovili pevná pravidla.
Prostě něco se smí a něco se nesmí a hned je méně důvodů k hádkám.

EZEE: hej a zkusil si ji to rict v klidu...rekni draha matko me proste rozrusuje kdyz mi neco tisickrat opakujes:D

lidi vite co je nejvic v prdeli..denne se hadam s mamkou..nekdy si u ostre nadavame..ovsem az vse vzdycky pomine strasne toho lituju..ona ocividne taky..ale pak to nastane znova a znova..a takhle porad dokola...jen uz ted vim ze me to do budoucna bude strasne mrzet..az uz tady treba nebude a uz to nevratim...jak se treba vy pri takovychle hadkach chovate(reagujete)..ja proste nemuzu mlcet a vysrat se na to pac me vzdycky vyprudi uz jenom tim ze mi vsechno 10000x za 5 minut opakuje jak decku..

A kdo by se s těmy harantama vztekal, když má aspoň v práci chvíli klid.