Tento web používá soubory cookie. Dalším používáním webu s tímto souhlasíte.
jméno
heslo
přihlásit
zaregistrujte se
zapomněli jste heslo?
Perličky z překladů
BATEAU
Narazili jste na zajímavé příklady, které vyplodili někteří lidé a které jsou spíše k zasmání?
Hoďte je sem. Pokud možno, uveďte původní i přeloženou verzi (a nekdy radeji asi taky spravne prelozenou verzi ;)).
Máte k tomu co říct? Vložte se do diskuze.
MORMEGIL --- 11:25:05 30.12.2009
CHRISTOF81: A není to šťourání se v detailech, když v tom článku jsou perly typu „na berlínské konferenci o chaotických komunikacích (Chaos Communication Congress)“? (O celém tom pojetí kryptografie pro laiky, včetně „algoritmické zakódování systému“, nemluvě.)
DYSNY --- 9:26:51 30.12.2009
CHRISTOF81: zas na druhou stranu, ktera zeme si muze bez vycitek svedomi rikat slusna, ze ano?
QUARTZ --- 6:33:17 30.12.2009
CHRISTOF81: ale ten překlad je novinářsky mnohem "Bleskovitější".
CHRISTOF81 --- 23:05:12 29.12.2009
http://aktualne.centrum.cz/zahranici/evropa/clanek.phtml?id=656752
Mluvčí asociace GSM, která algoritmické zakódování systému vytvořila a dohlíží na jeho další vývoj, okomentovala pro britskou televizi BBC výsledky Nohlovy práce stručně. Luštění kódů by podle ní mělo být ve slušných zemích navýsost nezákonné.

oproti původnímu textu trochu ulítl význam
http://news.bbc.co.uk/2/hi/technology/8429233.stm
The GSM Association (GSMA), which devised the algorithm and oversees development of the standard, said Mr Nohl's work would be "highly illegal" in the UK and many other countries.
VANEK --- 3:44:16 29.12.2009
Mr. Ondrej Hejma we urge you to make a public apologize for you verbal attacks addressed to Michael Jackson!!! http://facebook.com/group.php?gid=169626216234
ZIDANE --- 21:09:16 28.12.2009
DYSNY: Připomnělo večerníček Rodina Nessových, kde ve znělce Divoký Ness nejdřív sežere pár kolem letících not, pak si čistokrevně krkne - i napsané se tam objeví "BURP!" a Ness si pak zakreje tlamu a zatváří se jako že se trošku stydí a český překlad to BURP přerazil jako že "jéééé" - zas jednou zřejmě přehnaná slušnost, v originále tam i bylo psané BURP, takže ten říhanec byl naschvál, takže zeslušňování mi přijde mimo :)
ADAMJ --- 14:42:51 28.12.2009
SILENT: A proto je dulezity znat co mozna nejvic jazyku, aby clovek moh cist veci v originale :DDD
JESSIEATREIDES --- 21:08:56 27.12.2009
ZRADA: A Andělová nenasekala své chyby za normalizace, ale v době, kdy je explicitní vyjadřování běžnou součástí denního života.
JESSIEATREIDES --- 21:07:22 27.12.2009
ZRADA: Ale nemá pravdu, protože je to překlad nepřesný a nerespektující to, co autor napsal. Takže skutečnost, že se něco takového děje (nejspíš i ze strany překladatelů, kteří pak učí další "akademické" překladatele typu Silent a ti to pak učí ostatní), je nepodstatná. Překlad je vždy výsledkem kompromisu mezi přesností a zákonitostmi cílového jazyka, jeho možnostmi, rytmem a podobně, ale pokud tyto kompromisy není nutno činit v míře, v jaké to provedla nešťastnice Andělová, či jak se to ta chuděra jmenuje, vítězí co nejvěrnější zachycení původního smyslu. Všechny ty akademické kecy kolem a kolem jsi Silent mohl odpustit, protože přesvědčuje přesvědčené, poučuje poučené a celou svou argumentaci staví na čistě hypotetické možnosti, o které zde řeč nebyla (a nemusela být), ne na konkrétním příkladu. Tam sám uznal, že madam přestřelila a vše další, co řekne nebo napíše, je jaksi navíc.

Konec (totálně nesmyslného a zbytečného) flamu.
VANEK --- 21:06:38 27.12.2009
ZRADA: Svatou (i když by to ještě chtělo širší výzkum - např. z rozhovoru s Jindrou v příštím čísle Plavu: "příznačnou zkušenost se svým po Hlavě XXII komerčně nejúspěšnějším překladem, jímž se staly Medojedky amerického hemingwayovce Roberta Ruarka (zatím byly vydány už nejméně osmkrát). Můj překlad vyšel poprvé v roce 1973, což znamená, že jsem na něm pracoval v době nejtužší „normalizace“. Režim byl tehdy mimo jiné i velmi prudérní, takže román by nemohl vyjít, kdybych při překladu poněkud neztlumil určitou (z dnešního hlediska až směšně nevinnou) otevřenost několika sexuálních scén a především nezakamufloval jisté místo, kde je hrdina románu během reportážní mise v neklidné Africe varován, aby si dával pozor, protože by tam právě dvě znepřátelené skupiny domorodců mohly po sobě začít střílet československými kulomety – příklad autocenzury, která umožnila knihu vůbec vydat: zveřejnit, že ono tak mírumilovné socialistické Československo tehdy vesele prodávalo zbraně i do míru velmi nebezpečných oblastí světa, nebylo samozřejmě možné; v dalších dvou vydáních, ještě „za totáče“, jsem se mohl odvážit text postupně „znemravnit“, ovšem ty československé kulomety se mohly objevit až ve vydáních po roce 1990.")