Tento web používá soubory cookie. Dalším používáním webu s tímto souhlasíte.
jméno
heslo
přihlásit
zaregistrujte se
zapomněli jste heslo?
Rakovina - zkušenosti, prevence, podpora nemocného, alternativní léčebné metody
LEWIN
Jako rakovinu označujeme skupinu nemocí, které se vyznačují nekontrolovaným buněčným dělením a schopností těchto rychle se dělících buněk napadat jiné tkáně a rozšířovat se do jiných části těla, tzv. metastáze. Ke vzniku rakoviny dochází tehdy, když je genetickými nebo environmentálními faktory poškozena DNA takovým způsobem, že dojde k deregulaci buněčného dělení. Když jsou normální buňky poškozené nebo staré, spustí program kontrolované buněčné smrti, tzv. apoptózu; rakovinové buňky se však dokáží apoptóze vyhnout. Buněčné dělení (proliferace) je běžný fyziologický proces, ke kterému dochází neustále téměř ve všech tkáních, například po úrazu, během imunitní reakce, nebo v průběhu výměny buněk, které odumřely nebo byly vyloučeny pro přílišné opotřebení (v tkáních jako je kůže nebo sliznice trávicího traktu). Za normálních okolností je rovnováha mezi buněčným dělením a buněčnou smrtí pevně regulována tak, aby byla zajištěna integrita orgánů a tkání. Mutace vedoucí k rakovině způsobují narušení této rovnováhy. Nekontrolované a často velmi rychlé a nepřesné dělení buněk může vést buď k nádoru (tumoru) benignímu (nezhoubnému) nebo k malignímu (zhoubnému) nádoru. Benigní tumory nemají schopnost metastázovat, tj. nerozšiřují se do jiných částí těla a nejsou tak životu nebezpečné. Maligní tumory tuto schopnost mají a proto jsou velmi nebezpečné.
Máte k tomu co říct? Vložte se do diskuze.
KARETAKARETA --- 9:13:40 22.6.2013
???: pro ni možná ano...třeba jí došlo, že jí zbývá málo času a nechce ho s dědou trávit. kamarádka mi povídala, že při předsrtavě, že bude mít do 5 let recidivu a bude žít pořád stejně a pak už NIC...prostě si uvědomila svou smrtelnost a snaží se ŽÍT a ne přežívat na kompromisech.
KARETAKARETA --- 9:08:06 22.6.2013
???: ano, kamarádka po onkologickém onemocnění a po terapii s onkopsychologem (ne v ČR) po léčbě opustila manžela. Do měsíce po ukončení ozařování měla sehnané bydlení, právníka a odešla. A přestala se stresovat. Pomohlo jí to. Její ex dodnes po 5 letech dolízá jak psík.
BILAKOBRA --- 8:55:45 22.6.2013
???: dostala jsem tasignu (nilotinib)
BILAKOBRA --- 8:01:59 21.6.2013
???: tak je fakt ze teda ted si uz vubec nejsem jista nazvoslovim, lekari proste tenkrat mluvili o akutni fazi s tim, ze mi diagnostikovali CML, zrejme tedy meli na mysli ten blastický zvrat, ale tenhle termin nepouzili
BILAKOBRA --- 19:51:30 20.6.2013
???: jo tak to mi nedoslo, ja si prosla akutni fazi, takze jsem si to spojila
BILAKOBRA --- 19:34:44 20.6.2013
PEANUT: tak něco se můžeš dovědět například tady http://diagnoza-cml.cz/
BILAKOBRA --- 13:46:27 20.6.2013
PEANUT: mám zkušenost, ale ono je právě víc druhů, tak záleží taky jaká
BILAKOBRA --- 20:51:46 14.6.2013
LENDULIK: presne tak :)
LENDULIK --- 19:44:46 14.6.2013
BILAKOBRA: no ale to ze chodis na terapie muzes pak vyuzit pri komunikaci s mamou zejo...
BILAKOBRA --- 18:55:03 14.6.2013
???: jo tak je fakt že citové vydírání na mne mamka taky používala, i když prostě jiným způsobem. Vzpomínám si, že mi plakala na rameni, jak to má těžké a je na všechno sama - tenkrát byl ještě táta naživu a já neměla partnera, ale chvíli mi trvalo, než mi docvaklo, že to JÁ jsem na všechno sama, protože právě ona má manžela. Už jsem se těšila, jak jí to příště vmetu, až mi zase začne tohle povídat, zajímavé je, že aniž bychom se tedy o tom bavily, tak už na mě tohle nikdy nepoužila :P
Hodně je to ale o té komunikaci a o tom, že si člověk stanoví hranice, protože citové vydírání je prostě agrese a to si nenechám líbit. Anebo nechám a pak toho mám plno... Ale chápu, že takhle v rodině to je právě nejtěžší, když chceš pomoct, a víš, že ten člověk to opravdu nemá jednoduché. Tam se potom taky ukáže, jak funguje komunikace a jak je ten jedinec schopný mluvit o svých problémech a požádat o pomoc třeba. Protože to taky může být problém, nedokáže si říct o pomoc normálně a místo toho nakonec útočí na ostatní, jak jsou neschopní uklidit, protože je vlastně naštvaný na sebe, že to nedokáže už sám. Kéž by v tu chvíli si dokázal přiznat, že na to nemá a v klidu někoho o tu pomoc požádat.
Psycholog by pak byl bezva, ale svojí maminku jsem teda k nikomu takhle nedokopala, tak nakonec chodím na terapie já :D