COLBEN: abych byla trochu konkrétnější ....
Zhoubný nádor je tkáňový systém, ve kterém probíhají extrémně vysoké metabolické procesy, a proto má několikanásobně vyšší nároky na zásobování kyslíkem a živinami, než okolní orgány. Aby mohly být tyto enormní potřeby uspokojeny, musí se nádor pasovat na úroveň nejdůležitějšího orgánu v organizmu a tak získat dominantní postavení v koloběhu zásobování na úkor ostatních orgánů. úplně takhle to není, ale budiž
Proto zhoubný nádor produkuje látky, prostřednictvím kterých naváže spojení se štítnou žlázou (štítná žláza = regulátor metabolizmu v organizmu), čímž si přednostně zabezpečí živiny a kyslík pro svůj nekontrolovatelný růst. Aby získal i potřebné množství, stimuluje současně štítnou žlázu ke zvýšené činnosti. Docela by mne zajímalo, o které látky s jedná. Sekrece hormonů štítné žlázy je totiž regulována osou hypofýza (TSH hormon) – hypotalamus (TSI hormon), v menší míře se pak podílí ještě některé další látky (estrogeny, glukokortikoidy, somatostatin a dopamin) a stres. Existují nádory produkující stejné hormony, jako hypofýza nebo hypotalamus, ale těch je opravdu malé procento.
Abych podstatně omezil metabolizmus zhoubného nádoru, ztlumil jsem činnost štítné žlázy tyreostatikem (lék blokující činnost štítné žlázy). Tímto omezením přísunu živin a kyslíku do nádoru, potřebných pro jeho nekontrolovatelný růst, jsem způsobil postupnou resorbci nádorového ložiska kdekoliv v organizmu.
Blbost. V prvním odstavci se píše, že nádor dominantní postavení v koloběhu zásobování na úkor ostatních orgánů. Podle této teorie by blokace štítné žlázy ovlivnila nádor z celého těla nejméně.
Správnost tohoto principu dokazuje skutečnost, že blokovat štítnou žlázu můžeme pouze tehdy, pokud je její činnost několikanásobně zvýšená vlivem onkogenního onemocnění.
Činnost štítné žlázy se dá velmi jednoduše změřit zjištěním hladiny hormonů šíttné žlázy v krvi (hormony T4, T3). Jendoduše lze zjistit, že onkologiční pacienti mají hladiny těchto hormonů stjené jak ostatní.
Pokud bychom blokovali činnost štítné žlázy pacientovi bez zhoubné nemoci, štítná žláza by reagovala jako štítná žláza nezatížená onkogenním onemocněním (tj. v krátké době by reagovala zvětšením svého objemu a počínajícím myxedémem). To platí i už u vyléčeného nádoru, protože pokud je v organizmu přítomen zhoubný nádor, můžeme aplikovat pacientovi tyreostatikum i několik let beze změn či poškození štítné žlázy. Tato reaguje mírným zvětšením až tehdy, pokud se nádor důsledkem aplikace BMN změní na nezhoubný anebo se úplně resorbuje. Po skončení blokády tyreostatikem se štítná žláza upraví na normu, což dokazují její vyšetření po ukončení léčby.
Stejně jako když blokujeme činost štítné žlázy pacientovi se zhoubnout nemocí. Nádor totiž nemá (až na velké výjimky) na činnost štítné žlázy vliv. Po skončení blokády tyreostatikem se každá zdravá štítná žláza upraví na normu, takže výsledky vyšetření nejsou moc překvapivé.