Tento web používá soubory cookie. Dalším používáním webu s tímto souhlasíte.
jméno
heslo
přihlásit
zaregistrujte se
zapomněli jste heslo?
s detmi a pro deti ...tvorba, volny cas, rodicovstvi, cinnosti, vyroba, uceni, vychova
MILAZAJICEK
Máte k tomu co říct? Vložte se do diskuze.
ADD --- 10:17:46 27.3.2015
MARKYSHA: Ja proste nevim, jak bych to u dupla nebo vlackodrahy resila; kazdy by mel sve kostky a vagonky? Kdyby to byl kluk a holka, tak to spis vyplyne, kdyby meli oblibene plysaky nebo se zamilovali do konkretniho auta, tak to taky respektuju (a rada, nikdy jsem nepobrala, ze si zadnou hracku vic neoblibili, ani Benys, dokud byl sam), ale oni tu potrebu zatim nemaji. Tim, ze planujeme vic deti, tak je praktictejsi mit veci dohromady. Jakmile si vyhranej specialni zajmy, budou chodit kazdy na jiny krouzek, tak to osobni vlastnictvi samozrejme vznikne.
ADD --- 10:11:58 27.3.2015
DALEEN: Nejak ne, alespon co jsme chodili na hriste, tak Benys vedel, ze ma poprosit o pujceni, pripadne nabidnout neco na docasnou vymenu. Nepamatuju se, ze by s tim byl vetsi problem. Oni se samozrejme o hracky perou i mezi sebou, ale bez toho jeceni "moje", jen s "s tim si chci hrat ja".

Co se resi, je obleceni. Benys registruje, ze se jeho obleceni obcas presune do hromadky k bratrovi a i Nik se brani "to je brachovo". Tak vysvetlujeme, ze oba vyrostli, Benysovi ze pribyla nova trika a tahle ze ted budou Nikova... Vsimaji si i ponozek. :-)
MARKYSHA --- 8:34:01 27.3.2015
ADD: tak to já zas respektuju, že některé věci jsou jenom Tondy a některé jenom Alenky, i děti mají právo na něco osobního.
SEVERINE --- 8:27:04 27.3.2015
DALEEN --- 8:18:32 27.3.2015
ADD: A nemají pak problém ve společnosti jiných dětí a lidí? Trošku bych se bála, že s přístupem, že je všechno všech nepoberou, že jsou věci, které někomu patří. V reálném životě nepatří všechno všem, ale lidé mají vlastnická práva a jsou věci na které se prostě nesahá, když někomu patří.
Neber to prosím jako útok, spíš mě to zajímá.
??? --- 8:05:47 27.3.2015
BONEMINA: "moje" je u nás statisticky nejčastější slovo... a to jak ze strany Pavla, tak ze strany holčiček. On jim krade kočárky a panenky (momentálně má v posteli nahrabošené asi čtyři hadrové panny), ony jemu autíčka a vláčky... občas to někdo zkusí na "Mně přinesl Ježíšek!", ale jinak dost tvrdě trváme na tom, že kdo to našel první, ten si s tím hraje (zasahujeme, pokud někdo někomu něco vyrve z ruky), a jediná možnost, jak to dostat, je poprosit (holky se vzdávají věcí na vyžádání docela ochotně) nebo vyměnit. Vlastnictví se nemění (tedy vláčky jsou furt Pavlovy), užívací právo je všech :-)
Ale nevztahuje se to na mazlideky holek a usínaček Pavla - ty jsou tabu.
TORUVIEL --- 6:05:26 27.3.2015
BONEMINA: Jojo, "ošklivá reklama! Hodim to rádio do koše!" :D - ona dcera všechno, co se jí nelíbí, vyhazuje do koše, občas i mě :-)
RYBKA --- 22:12:02 26.3.2015
BONEMINA: To může být i věkem, naše nejstarší taky měla období, kdy si svoje hračky pozorně střežila. Se zlou se potázal každý, kdo si dovolil sáhnout jí na kočárek! :-)
ADD --- 22:11:27 26.3.2015
BONEMINA: Asi máme výhodu, že kluci jsou brzy po sobě a Benýs si nepamatuje, že byl někdy sám a měl věci pro sebe. Ale hlavně jsem nikdy nikoho doma nenechala říkat "moje" (maximálně my s mužem máme svůj mobil, peněženku a klíče), všechno je zásadně "všech". Od začátku byly hračky všech, i když to znamenalo Benýse, mě a muže. To je taky výhoda toho, že se nedávají ty adresné dárky. :-)
BONEMINA --- 21:42:56 26.3.2015
BALAENA: Tohle jsme zkoušeli s jinýma hračkama. Radši se vzdal použití bráchových hraček, než aby sdílel svoje. On teda občas milostivě dovolí, aby si je brácha půjčil, ale pod dozorem a stálou kontrolou.
Coby jedináček občas nechápu, jak sourozenci fungují, ale učím se :)