;-) napis jaky

Tady je to skutečně mrtvé. Já si zatím vypůjčil další dvě knížky od Junga, tak mám naštěstí o zábavu postaráno.

Vempire> nemam (jak sam dobre vis ;))
ale znam lidi, kteri maji (z tech, ktere znas ty, treba "Kohout")
je to pouze poznatek, ktery jsem vycetl a byl mi i sdelen lidmi z oboru (na FHS pani doktorka Hoffmanova, blahe pameti)

Az mi hrabne tak si taky najdu nejakou peknou rogerianskou psychoterapeutku, na kterou se zafixuju :o)

Jinak fixace byva vetsinou zpocatku, pozdeji kdyz zacne klient/pacient, dochazet ke svym vnitrnim rozporum a uvedomi si je, tak uz se pak nepotrebuje tolik fixovat na pst. Samozrejme jsou obcas i tezsi pripady, u kterych to trva dele. Neznam procentualni uspesnost rog. psychoterapie.

no mne pripada, ze je to docela zodpovednost terapeuta, aby se ta fixace moc netvorila. pac clovek v terapii je casto dost down a je zcela prirozeny se chytat stebla atd.
Ze Sexu ve meste: "mam tri terapeuty: jednoho kdyz se chci vypovidat, druheho kdyz chci otcovskou lasku a na tretim se mi hrozne libi jeho zadek" ;-)

ad_riziko prilisne fixace pacienta na terapeuta - to hodne riesil aj Jung, nie? viz kolko casu venoval teorii prenosu

Selatko - Máš s tím nějaké vlastní zkušenost?

Já jsem s tímhle problém neměl, ale je pravda, že u pár lidí, které znám se tento problém objevil.
Nemyslím si, že průšvih je v metodě rogersovské psychoterepaie, ale se základním přístupem "pacienta".
Člověl by si měl předem uvědomit, že řešení daného problému nemůže přijít z vnějšku (psycholog za nás nic nevyřeší), ale že musí pracovat sám na sobě, ve svém nitru. Psychoterapeut nás může maximálně lehce nasměrovat a tím, že je ochoten otevřeně a nezaujatě naslouchat, vytváří ideální prostřední k tomu, aby v nás například začali vyplouvat na povrch nějaké zasunuté věci a nevyřešené postoje. Tím se stává náš stav jasnějším, tedy lépe řešitelným.

jen tak podotykam, ze velkym problemem u rogersovske psychoterapie muze byt mnohem vetsi riziko prilisne fixace pacienta na terapeuta, prave kvuli te celkove empaticke forme sezeni...

No ja myslim ze se prave cista rogersovska terapie dnes prilis nenosi, vetsinou vsude vidim kognitivni behavioristy. Me napriklad vadi u nekterych psych. skol, co muzou urcovat jako "normalni model chovani". Vsechno, co se trochu vymyka, je dle nich patologicke. Rogersovska psychoterapie mi tudiz prijde doopravdy lidstejsi.