Tento web používá soubory cookie. Dalším používáním webu s tímto souhlasíte.
jméno
heslo
přihlásit
zaregistrujte se
zapomněli jste heslo?
Jung - život, dílo, souvislosti, přesahy, ...
YMLADRIS
Oslovilo vás něco z Junga? Projevují se jungiánské motivy nějak ve vašem životě? Je pro vás užitečná teorie archetypů? Doporučíte knihu s Jungem či jungiánstvím související?
Máte k tomu co říct? Vložte se do diskuze.
LOOK --- 23:06:56 25.12.2008
ARGANNAH: ...visco, ne nadarmo se rika 'guru is in you' :)
(btw ta fluidnost osobnosti - moc pekne a inspirativni)

KASTA: ja vidim problem v tom, ze ten kdo o moznych synchronicitach svedci je vzdycky subjekt - o vsem 'svedci' vzdy jen subjekt... a temer vzdycky subjekt nachylny k tomu povazovat cokoliv za vytouzenou synchronicitu (ta tvoje inflace), - ne nutne, prirodni lidi apod 'magicky' myslici ziji ve svete, kde jsou synchronicity normalni, takze nejsou ani vytuzovany(=vedomne, tj.podvedomne odmitany) ani nepovsimany... ma proto v tomhle pripade pro sebe pozaduju jednoznacnej "tvrdej" dukaz, ... - chapu, ovsem absolutne tvrdy (=objektivni) dukaz neexistuje. nakonec musis na nejake urovni necemu uverit, at uz je to soucasne vedecke paradigma, learyho system planetarnich obvodu, nebo tibetska kniha mrtvych :)

ale krome toho zminoval OPRAVDOVY synchronicity, kde pusobi (podle nej) zatim vede neznamy fenomen... - co je OPRAVDOVA synchronicita a co neni OPRAVDOVA synchronicita?... jestlis necet, doporucuji [ LOOK @ Jung - život, dílo, souvislosti, přesahy, ... ] se specialnim zamerenim na slovo 'pseudo' :)
AZONIPS --- 17:26:33 23.12.2008
Všiml jsem si, že se tu relativně nedávno dost diskutovalo o "zlu" a co k tomu Jung apod. Tohle mi přijde jako poměrně zajímavý článek o vztahu Junga a "zla".

http://www.david-zbiral.cz/Jung-privatio.htm

Pokud to sem již dříve někdo dal, tak se omlouvám.
KASTA --- 10:19:55 23.12.2008
ARGANNAH: "Ono to celé působí tak nějak hodně spirituálně, ale člověk často zapomene, že nevede dialog s žádným (např.) starým mudrcem, ale jenom sám se sebou, a že to, co mu odpovídá, je taky on sám..."

........... jo naprostej souhlas, tahle cast se casto prehnane mytologizuje... navic Jung casto pouzival "jazyk mytu" aby lip priblizil treba urcity projevy archetypu, treba zjednosune "chces li pochopit o cem je anima, precti si Benoitovu Atlantis...." ale na druhou stranu vest takovejhle dialog sam se sebou JE spiritualni...:-)

Jasne ze si kazdej z psychologie bere to co jeho osobne oslovuje. U tebe je to "fluidita", u me treba archetypy, kolektivni nevedomi apod. Asi bych rekl, ze prave proto, abych mohl dokazat najit tu rovnovahu, chci maximalne poznat svoje nevedomi a ony "praobrazy" v nem... v zadnym pripade to ale nevnimam jako umely struktury, spise jako zakladni kameny duse (mam pocit ze tenhle termin taky pouzil primo Jung).

Mohl bych to napsat jeste vic "mysticky" (ale prave tohle nevedecky, mysticky vyjadreni postihuje nejlip pocit, kterej z toho opravdu mam) treba ve stylu gnostiku: "Chces li poznat Boha, poznej sam sebe"
ARGANNAH --- 2:12:45 23.12.2008
KASTA: Ale já to tu sleduju už léta, jenom tak poněkud tiše :)

Já vím, že to tak Jung měl. Podle mě to ale trošinku přeháněl i on sám. :)) Ono to celé působí tak nějak hodně spirituálně, ale člověk často zapomene, že nevede dialog s žádným (např.) starým mudrcem, ale jenom sám se sebou, a že to, co mu odpovídá, je taky on sám...

YMLADRIS: Archetypy samozřejmě nejsou žádné soubory vlastností, už proto, že jsou to jenom formy; chtěla jsem tím říct, že archetypy jsou jakési dokonalé předobrazy vyhraněných "osobností" různého základního typu - hrdina, matka, otec, animus, anima atd. Kdyby člověk byl schopen unést svou vlastní fluiditu a vágnost (respektive kdyby si ji neuvědomoval, tak jako si ji asi neuvědomují zvířata), žádné archetypy by nepotřeboval, takhle se s některými ztotožňuje, jiné vášnivě obdivuje a jiné vytěšňuje, a tím do určité míry definuje sám sebe. Paradoxně přitom největší moudrost/zralost/zdraví se pozná tak, že člověk všechny archetypy tak nějak v klidu akceptuje a přijme, aniž by se s nimi naprosto ztotožnil - jinými slovy přijde mi vtipné, že "spása" nakonec přeci jen spočívá v přijetí té vlastní osobní fluidity . :)
YMLADRIS --- 22:58:18 22.12.2008
archetypy nejsou jen soubor 'nejakych' vlastnosti, jako ze typologie jak popsat ruzne typy chovani lidi. kdyz se konsteluje archetyp, tak to doprovazi pocit, ze se deje neco uzasneho, neco co dava zasadni smysl, neco zasadniho, neco neobycejneho, proste bomba. srovnej stav akutni zamilovanosti.

arche-typy jsou sablonky/poradajici principy, ktere kdyz se vynori, maji neodolatelnou pritazlivost. rozum nema moc sanci, je to hluboke silne atakdale

KOMATSU --- 20:17:54 22.12.2008
ARGANNAH: "Mně přijde, že se ta "nadpřirozená" stránka Junga hodně přehání"

Ale vůbec ne, ba naopak, spíš se velice podceňuje. Stačí si přečíst monografii Árijského Krista nebo Sedm promluv k zemřelým.. :)
KASTA --- 19:55:14 22.12.2008
ARGANNAH: jeje kdo to sem zavital z latinsky ameriky.... vitej!

Hele nevim jak myslis ze se "nadprirozena" stranka Junga prehani - ale on to tak opravdu mel! Samozrejme spoustu pripadu "synchronicit" radil presne do ty kategorie jak si ji popsala, ale krome toho zminoval OPRAVDOVY synchronicity, kde pusobi (podle nej) zatim vede neznamy fenomen... uz sem psal ze ja s nim v tomhle uplne nesouhlasim, ale na druhou stranu pokud by me nekdo dokazal o existenci synchronicity presvedcit, byl by to asi prave Jung....

k tem archetypum ... souhlasim s tim jak si popsala osobnost, hehe to je to co si aktualne prave resim... jak vubec nevim, co chci, resp. chci kazdej den neco jinyho, podle toho jak se vyspim...:-) jenze teaorie archetypu je trosku o necem jinym, jasne ze je to jen urcity popis jevu ale podle me naprosto trefny, prijde mi to hodne logicky, uveritelny a navic to mam i osobne overeny... zkus si to mozna poradne precist, jak to myslel Jung....
ARGANNAH --- 19:39:11 22.12.2008
Mně přijde, že se ta "nadpřirozená" stránka Junga hodně přehání. Podle mně synchronicita spočívá mimo jiné ve zvláštním významu, který pro tvoje nevědomí ty které věci mají, a díky tomu si opakujících se setkání s nějakým fenoménem vůbec povšimneš. Řekněme že se v tvém životě v posledních třech dnech desetkrát zopakovalo setkání s rybou, dvanáckrát setkání se psem a pětkrát s kočkou, ale protože ryba a pes pro tebe momentálně nic neznamenají, řešíš tu kočku jako děsnou synchronicitu.

A pokud jde o to, "kde jsou archetypy", to mi přijde vážně jako vtipná otázka. Podle mého názoru prostě jde o to, že člověk vždycky tak nějak selektoval stránky své osobnosti podle očekávání společnosti a většinu zbytku zahrabával pod koberec. Dneska mi to přijde obzvlášť viditelné, vzhledem k tomu, jak různá média a reklamy kladou důraz na tu "vaši pravou osobnost" - jenže mě přijde, že ve skutečnosti je člověk fluidní tok různých naprosto protichůdných věcí, nejen že v sobě má ostré protiklady, ale taky spoustu divných vágností, indiferencí a prostředností. Že prostě osobnost není jako portrét, ale spíš jako abstraktní rozmazaný obraz který se přelévá sem a tam, ale doopravdy na něm nic konkrétního není. Takže člověk, který touží se z téhle vágnosti vymanit, si buď postupně ustavuje a nebo dokonce vyloženě vymýšlí vlastní osobnost, která ve skutečnosti neexistuje, a loví ve vodách svého náboženství a své kultury různé vzory, pozitivní i negativní, na základě jichž jí vymezuje. Jenomže osobnost je natolik ve své podstatě fluidní, že téhle snaze jaksi neustále uniká, takže duše se navenek jaksi štěpí v množství "archetypů" které se tak různě projevují, upřednostňují nebo potlačují. To má podle mého hodně co do činění i se sociálními rolemi, morálními nároky v jednotlivých společnostech a tak dále - člověk se prostě do některých škatulek snaží natlačit a některým dalším se vyhnout, a tím jaksi štěpí svoji duši na spoustu různých postaviček a zvířátek, se kterými se pak snadněji pracuje. Nicméně podle mého názoru archetypy jaksi "fyzicky" nikde neexistují, stejně jako neexistuje fyzicky třeba "sociální role učitele" nebo "ideální správné chování" - je to prostě způsob myšlení. Přesažný univerzální a jaksi nadpřirozený charakter je podle mně v drtivé většině případů optický klam způsobený tím, že zvlášť dneska považujeme (podle hesla "všichni jsme individuality") kolektivní fenomény za nežádoucí nebo stádní, a představa, že bychom skutečně mohli být ve své podstatě všichni stejní, nás docela upřímně děsí. :))
??? --- 14:25:27 22.12.2008
AZONIPS: ja vim =/ bohuzel je trochu exkludujici, nicmene k jungovy je zasadni zacatek a pak myslim je neco na konci....
AZONIPS --- 1:08:57 22.12.2008
YMLADRIS: I když to tu už bylo mnohokrát v minulosti diskuse rozebíráno a já bych svůj dotaz po přečtení historie raději i stáhnul, už se stalo a tak musím také odpovědět :-).

ad 1 možná ano

ad 2 - inu, dá se to přijmout jako hypotéza, souhlasím. Jen dle mého názoru poměrně málo pravděpodobná. Proč? Ze 2 důvodů:

1. Vystupujeme de facto z psychologie.
Pokud je nevědomí přístupné přenosem mezi lidmi či z nějakého pole "mimo", děje se tu přenos, který zasahuje už do přírodovědy - fyziky či biologie. No a tyto vědy o něm nic nevědí (a to ani kvantová fyzika). Jistě, mohou něco nového objevit, nevědí vše, proto to beru jako hypotézu.

2. Dost se o jevech jako telepatie apod. píše, ale téměř nikdo to nezažil a prokazatelnost těchto jevů je - řeknu-li to jemně - diskutabilní. Jelikož se vždy nabízí i zpravidla několik jiných možných psychologickýh vysvětlení, jsem opatrný.

Takže ano, jako hypotézu to samozřejmě beru, ale jsem opatrný. Díky.